Benzin a nafta stojí stejně. Dává pořízení dieselového auta ještě nějaký smysl?

Vznětové motory za posledních řekněme 40 let zažily slušnou jízdu. V počátcích šlo o velmi okrajovou volbu, kterou málokdo bral vážně. Dieselová auta byla těžká a pomalá. S příchodem přeplňování se však začalo blýskat na lepší časy, jelikož turbodmychadlo vznětovým motorům skutečně dodalo toliko potřebnou dynamiku. A když přeplňování doplnilo přímé vstřikování paliva, zdálo se, že vznětové motory už nikdo nezastaví.

Ale zastavil. Paradoxně to byla automobilka, které je za jejich obrovský rozkvět de facto zodpovědná. Aféra Dieselgate vznětové motory obrovským způsobem poškodila a dnes jim pod kola hází klacky kde kdo.

Největší předností vznětových motorů v éře prvních TDI byla naprosto skvělá průměrná spotřeba, kdy legendární 66kW motor 1,9 TDI uměl jezdit i pod 4 litry na 100 km a nafta v té době (polovina 90. let minulého století) stávala zhruba o 3 až 4 koruny méně. To vše byly zřejmé důvody, proč se vznětové motory staly tak rychle oblíbenými, a to až do té míry, že v podstatě každá automobilka měla naftové verze všech svých modelů – ty nejmenší nevyjímaje. Subaru v době největší mánie dokonce zkonstruovalo unikátní Boxer Diesel. V této době si automobilky uměly prosadit i výrazně dražší pořizovací cenu.

Jenže ta doba je pryč. Vznětové motory připomínají Ikarův pád a v současné době je velmi rychle nahrazují maloobjemové přeplňované zážehové agregáty a elektrifikované vozy. Navíc, hysterie, kterou okolo vznětových motorů rozpoutala aféra Dieselgate, nabrala až absurdních rozměrů. Mnoho států omezuje vjezd vznětových automobilů do center velkých měst, a to i těm, která byla vyrobena ještě nedávno. A to už je opravdu pádný argument, proč vznětový automobil nekupovat.

Nové zážehové motory sice nejsou stále na úrovni vznětových, co se spotřeby týče, nicméně se jim velmi rychle přibližují. A bavíme-li se o elektrifikovaných vozech, pak se správným přístupem lze s těmito vozy jezdit za méně paliva, než v případě konvenčních dieselů.

Takže vyplatí se ještě vůbec někomu kupovat diesel, pakliže vezmeme v úvahu jednotlivé restrikce, kterými tyto motory trpí a zohledníme také jejich větší složitost a náročnost na údržbu? Určitě ano, vyplatí se lidem, co najezdí desítky tisíc kilometrů ročně po dálnici. Ovšem obyčejnému člověku, který ročně ujede řekněme 20 tisíc kilometrů? To už je trochu jiný příběh.

Vybrali jsme tedy 13 nejprodávanějších automobilů v České republice napříč všemi kategoriemi a spočítali, za jak dlouho, případně po kolika kilometrech, se vám vrátí vyšší pořizovací cena ve srovnání s nižší spotřebou. Z výsledků, které najdete v naší komentované galerii, budete minimálně překvapeni.

Našimi kritérii byla stejná výbava, převodovka a co nejvíce odpovídající výkon, abychom skutečně srovnávali stejná auta. Jen v jednom případě jsme museli vzít za vděk modelu s automatickou převodovkou, kde jsme cenu samočinné skříně od pořizovací ceny odečetli. Rovněž jsme nezohledňovali limitované akční nabídky a drželi se hodnot průměrné spotřeby udávaných jednotlivými výrobci.