Vyráběli jsme vozy Kia na Slovensku. I zbrusu nový Ceed

Pro člověka, který je v moderní automobilce poprvé, je zřejmě nejvíce fascinujícím provozem svařovna. Zatímco v lisovně jsem tu a tam nějaké pracovníky obsluhující gigantické lisy zahlédl, zde je prakticky liduprázdno. Za mřížemi a ochrannými skly tu pracuje sehraný tým robotů. Jedni berou z připravených pořadačů příslušné díly a ukládají je do přípravků kvůli zafixování správné polohy, další se mezitím přiblíží a ve správný okamžik začínají svařovat.

Fascinující podívanou oživuje tu tam vytrysknuvší gejzír jisker. Svařená karosérie jde odtud do lakovny a nakonec se do ní montují všechny potřebné díly a vybavení. Začíná se instalací kabelů a končí doplněním provozních tekutin.

Areál žilinské továrny Kia je obrovský, zaujímá plochu 166 hektarů. Na tu by se, pro ilustraci, vešlo 238 fotbalových hřišť. Kromě celých aut se tu také vyrábí různé typy motorů. Část z nich se rovnou instaluje do zde vyráběných automobilů, část pak využívá pro své modely továrna Hyundai v Nošovicích.

Práce na výrobní lince, kterou jsem si mohl vyzkoušet po převlečení do červených firemních montérek a bílého a trika a obutí do pevných kožených bot, není (tedy alespoň na těch pracovištích, na které nás pustili), příliš složitá. Vyžaduje však soustředění a pečlivost při výběru nástrojů i potřebných součástí.

Například spojování konektorů přístrojové desky chce trošku cviku, aby člověk věděl kam má sáhnout. Přemýšlet se moc nemusí, protože oba koncové díly kabeláže jsou označené stejnými barvami. Při připevňování palubní desky ke skeletu se jen musí vybrat šrouby správné délky a pak dbát o jejich kolmé nasazení do otvorů. Samotné utažení pak již obsará elektrické nářadí. Samozřejmě je také přísně zapovězeno byť je lehce škrábnout o lakované díly. Barva je totiž čerstvá a velmi náchylná k poškození.

Ještě snazší bylo nasazování plastových částí sání a jejich uchycení pomocí speciálních umělohmotných "nýtů". K tomu se používá prostá gumová palička.

Na jednom pracovišti tráví vůz o něco méně než jednu minutu. Výrobní "takt" je totiž nastaven na produkci 63 vozů za hodinu. Pak už je rozpracovaný automobil na pásu posunut na další pracoviště. Aby zdejší pracovnici netrpěli rutinou a současně jednostranně nezatěžovali některé části těla, střídají během pracovního týdne několik pracovišť a často se také přesouvají z levé strany vozu na pravou a naopak.

Přestávky jsou každé dvě hodiny. Dvě kratší jsou desetiminutové a uprostřed pracovní doby je jedna delší. Tu jsme si dopřáli také. Po ní jsem se už ale na výrobní linku nevrátil. Dostal jsem totiž do ruky klíčky od zbrusu nového Ceedu a měl tu čest s ním vyjet z továrny do veřejného prostoru. O prvních dojmech z jízdy s tímto vozem ze Slovenska do Česka se více dozvíte na Automixu v pondělí.

Fakta o továrně Kia v Žilině:

• V lakovně pracuje 80 robototů, celkem se jich tu na výrobě aut podílí 360
• Továrna se začala stavět v roce 2004, první auto odsud vyjelo v prosinci roku 2006
• Všechna vyrobená auta musí projít zkouškami na 3,5 kilometrů dlouhé testovací trati
• Pracuje zde 3800 zaměstnanců
• Celková investice do zdejšího areálu dosud dosáhla hranice 1,8 miliardy aut
• V současnosti se zde vyrábí 3 modely aut a sedm typů motorů. Těch se každý den smontuje téměř 2500
• Roční produkce aut činí 350 000 kusů
• Pracuje se ve třech směnách od pondělí do pátku
• Momentální podíl jednotlivých modelů je: Sportage 64, Ceed 29 a Venga 7 procent