Přesně 29. června 1958 se na závodní trať v Monze vydal první evropský monopost v barvách sponzora, s věhlasným Stirlingem Mossem za volantem. Bylo to Maserati Eldorado, vůz netradičně sponzorovaný známým výrobcem zmrzliny Eldorado.
Některé automobily se zapsaly do historie díky svým slavným vítězstvím, překvapivým inovacím, jimiž ohromily svět, nebo zásluhou pilotů, kteří se spolu s nimi stali legendami. Jiné modely naopak můžeme považovat za ikony toho, co ztělesňovaly: ať už to byl ojedinělý příběh, historický zvrat, svědectví doby – zkrátka událost, která ovlivnila danou epochu automobilismu.
Jedním z takových vozidel bylo Maserati Eldorado, které se proslavilo v roce 1958 jako první monopost v Evropě, jehož sponzor nebyl spojen se světem automobilových závodů. Jednalo se o firmu Eldorado, známého výrobce zmrzliny.
Šlo o vůbec první příklad moderního sponzorství, kdy vůz dostal nátěr v barvách partnerské společnosti, místo aby nesl zbarvení přidělené podle tehdejších pravidel Mezinárodní automobilovou federací podle země původu. V té době šlo o historický moment, který potvrdil, že motorsport má velkou budoucnost. Od té chvíle se závody otevřely finančně silným společnostem.
500 mil v Monze
Gino Zanetti, majitel zmrzlinářské společnosti Eldorado, uzavřel s automobilkou Maserati kontrakt o přípravě monopostu, který bude propagovat jeho značku na mezinárodní scéně. Slavná automobilka s trojzubcem ve znaku připravila vůz pro soutěž Trofeo dei due Mondi (Závod obou světů), který se jel v Monze.
Italský automobilový klub zde zorganizoval závod na 500 mil po vzoru amerických 500 mil Indianapolis a na start pozval přední jezdce jak z Ameriky, tak z Evropy.
Automobil vybraný pro závod bylo Maserati 420/M/58 s číslem podvozku 4203, které místo tradiční červené barvy italských závodních vozů dostalo krémově světlý lak. Po stranách vozů byly umístěny nápadné nápisy Eldorado a nechyběla ani dvě malá loga na přídi a pod malým spoilerem před řidičem, který sloužil ke snížení náporu vzduchu místo čelního skla.
Uprostřed přední části se objevilo nápadné logo s rozesmátou tváří kovboje, další bylo na zadní stabilizační ploše.
Kromě toho na voze nechyběl nápis Italia, tentokrát v jasně červené barvě, který hrdě hlásal zemi původu, a to jak sponzora, tak výrobce automobilu. Protáhlá silueta vozu Eldorado nesla ještě jméno řidiče, jenž startoval v závodě v „Monzanapolis“: nebyl jím nikdo jiný než Stirling Moss, jeden z nejslavnějších závodníků v dějinách motorsportu a bývalý jezdec Maserati.
Stáj Maserati a její tehdejší pilot Juan Manuel Fangio prožívali slavné období, o rok dříve vyhráli mistrovství světa formule 1 a završili tak úspěšné působení v královně motorsportu.
Model na zakázku
Od sezony 1958 se automobilka z Modeny rozhodla stáhnout ze závodů, ale nadále stavěla okruhové vozy pro soukromé týmy a nabízela jim zázemí. A právě to hledal Zanetti a i z toho důvodu se známý italský podnikatel obrátil na Maserati.
Na základě objednávky vytvořil konstruktér Giulio Alfieri během několika málo měsíců vůz Eldorado. Osmiválcový motor s dvojitými vačkami, pocházející z modelů 450S, měl zdvihový objem snížený na 4 190 kubických centimetrů a vyvinul výkon 410 kilowattů při 8 000 otáčkách za minutu.
Zajímavostí na konstrukci vozu bylo vyosení motoru a převodovky o devět centimetrů doleva. Důvodem bylo zajištění lepší stability na původním okruhu v Monze, který se vyznačoval strmými zatáčkami a projížděl se proti směru hodinových ručiček.
Dalším neobvyklým prvkem vozu byla jen dvoustupňová převodovka a zadní náprava typu De Dion bez diferenciálu. Trubkový rám vycházel z konstrukce úspěšného závodního vozu 250F, ale proti němu byl větší a tužší, aby zajistil vozu během dlouhého závodu na betonové trati v Monze nezbytnou robustnost.
Ke snížení hmotnosti přispělo použití hořčíkových kol Halibrand, obutých do osmnáctipalcových pneumatik plněných heliem. I díky těmto opatřením činila hmotnost vozu 758 kilogramů. Ručně zhotovená hliníková karoserie z karosárny Fantuzzi se vyznačovala originální svislou aerodynamickou plochou za kokpitem a nápadným vstupem vzduchu pro účinné plnění karburátorů.
Závod v Monze se 29. června 1958 jel na tři rozjížďky, v nichž se rozhodovalo o konečném pořadí. Tento způsob členění dlouhého závodu měl přilákat evropské výrobce, aby se zúčastnili závodu se svými vozy, které nebyly původně navrženy na tak těžké klání s velkými nároky na mechanickou odolnost.
V první rozjížďce skončil Moss na čtvrté příčce, ve druhé dojel pátý. V poslední části však selhalo jeho vozu řízení, narazil do svodidel a naděje na celkové třetí místo se rázem rozplynuly.
S ohledem na úspěchy v prvních etapách závodu a počet odjetých kol se Moss nakonec klasifikoval na sedmém místě. Z nehody vyvázl bez zranění a také jeho vůz Eldorado si podle dobových svědectví odnesl jen malé poškození, což potvrdilo jeho robustní konstrukci.
Tradiční červená
Navzdory úspěchu celého závodu z hlediska počtu diváků a napínavé podívané se nakonec 500 mil Monzy do závodního kalendáře neprosadilo. Vůz Eldorado však pokračoval ve své kariéře: na základě zkušeností z Monzy odstranila karosárna Gentilini zadní stabilizační plochu, snížila kapotu a s těmito úpravami se automobil v roce 1959 postavil na start slavného závodu 500 mil Indianapolis.
Tentokrát už vyrazil do závodu v červeném provedení, jak se slušelo na automobil z Itálie, ale stále s výzdobou od sponzora a nápadnými bílými nápisy Eldorado na bocích. Logo s kovbojem zářilo v bílém kruhu na přídi i zádi.
Nezkušený jezdec Ralph Liguori se však nedostal pod kvalifikační limit a s 36. nejrychlejším časem nestačil na 33 nejlepších, kterým bylo dovoleno závodit. S profesionálním jezdcem za volantem by výsledky vozu byly nejspíš zcela jiné. Ale to už je jiná historie.
Závod Indy 500 byl přitom značce Maserati zaslíbený, v letech 1939 a 1940 zde italská stáj zvítězila s jezdcem Wilburem Shawem za volantem modelu 8CTF. Shaw v roce 1941 sahal po hattricku, ale v samém závěru dlouhého závodu, v předposledním kole, byl nucen odstoupit kvůli defektu pneumatiky.
Maserati je dodnes jedinou italskou automobilkou, která vyhrála na okruhu v Indianapolis, a jedinou značkou z Evropy, která zde zvítězila dvakrát za sebou.
Slavný model Maserati Eldorado, který byl dokonale restaurován do původní podoby s krémovým lakem, je součástí unikátní sbírky v muzeu Panini, jež se nachází na okraji Modeny.
Základní technické údaje:• Motor: V8 s úhlem válců 90°
• Zdvihový objem: 4 190 cm
• Výkon: 410 kW při 8 000 ot./min
• Převodovka: dvoustupňová přímo řazená
• Podvozek: trubková konstrukce, hliníkové panely karoserie
• Hmotnost: 758 kg
• Nejvyšší rychlost: přes 350 km/h
