Zelená auta (ne)mají v Evropě zelenou

Na úvod je nutné se podívat domů a zrekapitulovat stávající situaci. Není totiž pravda, že by český stát neposkytoval na „zelená“, ekologická auta žádné výhody. Již od 1. ledna 2009 totiž platí pro ekologicky šetrná vozidla nulová silniční daň. Podle novely zákona o silniční dani, která tehdy vstoupila v platnost, jsou od poplatku osvobozeny nové hybridy, elektromobily a auta na plyn nebo biopalivo E85. Silniční daň se tak neplatí u nových užitkových a nákladních vozidel s pohonem CNG do 12 tun a všech vozidel pro dopravu osob. Provozovatelé autobusů městské hromadné dopravy, veřejné dopravy a podnikatelé využívající k pohonu vozidel stlačený zemní plyn tak získali podstatnou výhodu snižující náklady. Vláda tím zároveň splnila jeden z úkolů Národního programu snižování emisí České republiky z června 2007, který dále řešil obnovu vozového parku veřejné správy za takzvaná čistá vozidla, která by v roce 2014 měla tvořit alespoň 25 % flotily.
Starší vozidla s alternativním pohonem mají nárok na snížení sazby daně podle jejich stáří. 48procentní snížení nárokují vozidla, od jejichž první registrace neuplynulo 36 kalendářních měsíců, snížení sazby o 40 % se týká vozidel po dobu následujících 36 měsíců a o 25 % nižší daň se vztahuje na vozidla po dobu dalších 36 měsíců. Nižší sazby daně se tak v závislosti na době od data první registrace týkají všech vozidel, od jejichž prvního zaregistrování neuplynulo 108 kalendářních měsíců, čili 9 let. Nadto naopak starší a neekologická vozidla dostala penalizaci – na vozidla vyrobená před rokem 1990 se vztahuje silniční daň o 25 % vyšší.
I vláda Jana Fischera pokračuje v již zavedených tlacích na zelenou vlnu. Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím sněmovního výboru pro veřejnou správu v březnu navrhlo vložit do zákona o zadávání veřejných zakázek povinnost při pořizování aut. Stát či jiný veřejný zadavatel by tak v budoucnu měl v zadání zakázky na nákup aut stanovit zvláštní technické podmínky, které zohlední energetické a ekologické provozní dopady. Těmi má být nejen spotřeba, ale i emise CO2, oxidů dusíku, pevných částic a takzvaných nemetanových uhlovodíků. Nová podmínka se má týkat osobních i nákladních aut včetně autobusů a bude povinná. Jaké ekologické parametry budou muset nakupovaná vozidla splňovat, stanoví v budoucnu vyhláška.

Za vším stojí Unie
Není pochyb, že Evropská unie tlačí na jednotlivé vlády i výrobce automobilů, aby smýšleli ekologičtěji. Doprava má na svědomí asi čtvrtinu oxidu uhličitého, který se v EU vypustí do ovzduší, přičemž oxid uhličitý je nejvýznamnějším skleníkovým plynem. Loni zaznamenala poptávka po automobilech s nižšími emisemi CO2 v Unii historicky nejvyšší nárůst, a to 59 %.
V letošním dubnu se navíc Evropská komise rozhodla podnítit další rozvoj trhu s ekologickými a úspornými vozidly, přesněji elektrickými automobily. Unie chce podpořit celoevropskou síť veřejně přístupných vysokonapěťových nabíjecích stanic a do roku 2011 pro tyto stanice vytvořit bezpečnostní a technické normy.
Plán je součástí nové strategie, která chce prosadit na trh ekologičtější vozidla, což má pozitivně působit na oživení evropského automobilového průmyslu a snížení závislosti Unie na ropě. Strategie počítá kromě automobilů poháněných elektřinou také s vozidly na zemní plyn, biopaliva, vodík a s účinným spalováním benzinu.
Elektrická auta mají ve strategii významné postavení proto, že pro vozidla využívající jiné alternativní typy paliv již EU příslušné normy zavedla. Zásluhou technologií, jako jsou baterie, které není třeba dobíjet tak často, se staly pro spotřebitele elektrické automobily daleko atraktivnější. A oproti jiným ekologickým autům vedení EU očekává u elektromobilů větší pravděpodobnost masového nasazení.
Rostoucí poptávka po zelených autech je však spíše samovolná, nebo daná restrikcemi v jednotlivých zemích, než stimulovaná pozitivními pobídkami a úlevami.

Velká Británie
Z podpory elektromobilů budou mít v rámci evropské sedmadvacítky největší radost Britové. Ti totiž elektrická vozidla doslova milují. Z více než 33 milionů řidičů totiž o jejich pořízení v blízké budoucnosti přemýšlí téměř 7 milionů. A není se co divit. Kromě nízkoemisních zón, které jsou již v provozu, nebo budou brzo spuštěny, mají ve Spojeném království vozidla s alternativním pohonem také daňové úlevy. Není tak důležité jen množství emisí, ale právě využití jiného než konvenčního řešení. Osobní auta s emisemi pod 100 g/km CO2 jsou osvobozeny od silniční daně zcela. Nad tuto hranici pak již typ pohonu hraje roli. Zatímco klasický motor s emisemi 100–120 g/km CO2 přijde svého majitele na 35 liber ročně, alternativní pohon mu zajistí slevu 20 liber. Na ostrovech se ovšem obecně vyplatí koupit vozidlo s nízkými emisemi – již další kategorie 121–140 g/km CO2 má totiž nastavenu daňovou zátěž na 120 (100 u alternativního pohonu) liber ročně. Auta s emisemi nad 256 g/km CO2 pak platí 405 (respektive 390) liber.
Nasazení elektromobilů už pravděpodobně čeká i flotilu typických londýnských taxíků, elektrické modely postupně zavádějí i různé automobilky (Smart, Citroën, Tesla, Vauxhall). A oblibě se těší dokonce nákladní elektromobily, například značky Newton, a to už dva roky. Z českého pohledu je potěšující, že podvozky a kabiny dodává tuzemská Avia. Kromě toho vláda slibuje na území Londýna zbudovat do roku 2012 při příležitosti olympijských her i vodíkové čerpací stanice.

Francie
Jako ráj zelených aut se může jevit také Francie. Už od roku 2008 tam platí bonusy a malusy zohledňující množství emisí oxidu uhličitého vypouštěného do ovzduší. Systém pro rok 2010 byl navíc upraven tak, že je možné získat na nákup vozu prémii až 5 000 eur. Původně byla nejvyšší dotace pětinová. K jejímu uplatnění stačí jediné – zakoupit vozidlo s emisemi nižšími než 60 g/km CO2. U nových aut s emisemi nad 156 g/km CO2 už naopak čeká na majitele dodatečná daň v rozmezí 200–2 600 (nad 250 g/km CO2) eur. Při ekologické likvidaci starého vozu bylo možné získat navíc šrotovné 1 000 eur. Z celkového množství 2,268 mil prodaných vozů v roce 2009 bylo téměř 600 000 kusů dotováno šrotovným. Francouzská vláda se rozhodla v opatření v útlumovém režimu pokračovat i v roce 2010. V plánech na další léta se navíc spekuluje o celkové výši dotací až 1,5 miliardy eur na rozvoj elektromobilismu.

Německo
I německá vláda chce svůj lid přimět, aby nakupoval auta s co nejnižšími emisemi. Jedním z opatření proto byla v roce 2009 „ekologická prémie“ 2 500 euro – šrotovné. Ale od 1. července 2009 musejí Němci platit také daň motorového vozidla počítanou podle objemu motoru a jeho emisí. Majitelé malých aut s benzinovým motorem a nízkou spotřebou mohou zůstat v klidu, ročně zaplatí maximálně pár euro. Horší to mají majitelé luxusních a silných vozů. „Pohyblivá“ složka daně, tedy ta za vypouštěné emise, znamená 2 eura za každý gram CO2 nad hranici 120 g/km CO2. Směrodatné jsou přitom údaje dané výrobcem vozidla, nikoliv měřením při technické kontrole. Hranice, od níž se dále neplatí, se má navíc do roku 2014 snížit až na hodnotu 95 g/km CO2. Původní návrh zákona přitom počítal již od loňského roku s bezplatnou hranicí 100 g/km CO2. Od roku 2011 bude systém výpočtu založen pouze na výši emisí oxidu uhličitého.

Belgie
Belgičané mají rádi nejen čokoládu a pralinky, ale nově také ekologické dopravní prostředky. Není divu, podmínky v jejich zemi jsou k tomu příznivé. Od 1. ledna 2010 přijala Belgie legislativní rámec podporující ekologická vozidla, konkrétně čtyřkolky, motocykly, osobní auta, lehká užitková vozidla (LUV) a minibusy výhradně s elektrickým pohonem. Daňová úleva se vztahuje také na sloupky dobíjení baterií.
Slevy na dani pro vozidla s elektrickým pohonem jsou vypočítávány v procentech pořizovací ceny: 15 % pro čtyřkolky (maximálně 4 540 eur), 15 % pro motocykly (maximálně 2 770 eur), 30 % pro osobní auta, LUV a minibusy (maximálně 9 000 eur), 40 % sleva na dani pro vybudování sloupku dobíjení baterií (maximálně 250 eur). Dále existuje možnost odpočtu zvýšených nákladů na investice na vybudování dobíjecích míst, amortizace investice na vybudování dobíjecích míst ve 2 letech, náklady služebních elektrických vozidel lze odpočítat ve výši 120 %, odpočitatelné jsou také náklady na vozidla s emisemi CO2 pod 60 g/km (některá hybridní vozidla) do výše 100 % a do výše 50 % pro vozidla pod 205 g/km.
V platnosti zůstávají prémie používané již v roce 2009, a sice 3 % z hodnoty faktury pro vozidla s emisemi CO2 mezi 105 a 115 g/km, 15 % pro vozidla s emisemi CO2 pod 105 g/km. Nadto mohou regionální vlády udělovat další zvýhodnění.

Španělsko
Zorientovat se ve španělském systému není snadné, panují v něm rozdílné podmínky pro auta na ostrovech a na pevnině. Platí se zde registrační daň v závislosti na množství emisí, obejdou se bez ní jen auta vypouštějící méně než 120 g/km CO2. Ostatním budou majitele stát na kontinentu 12 % navíc, na Kanárských ostrovech 11 %, ale naopak nic v Ceutě a Melille. Přesto, a možná právě proto, chtějí mít Španělé na svých silnicích do roku 2014 milion hybridních aut.
Dánsko
Ještě složitější a hlavně pro občana náročnější mají daňový systém v Dánsku. Pořídit si zde nový automobil znamená pro tamní obyvatele sáhnout do kapsy podruhé ještě při jeho registraci. A částka může být ještě vyšší, než kolik stál vůz samotný, a to i skoro dvojnásobně. Maximální výše registrační (ekologické) daně z registrace je totiž 180 %, DPH z vozu pak 25 %. Nižší sazba takzvané Registreringsafgift, konkrétně 105 %, se vztahuje na auta s cenou do 76 400 dánských korun včetně DPH.

A jak je to například za oceánem? Ve své kampani se současný americký prezident Barack Obama snažil voliče v roce 2008 oslovit i slibem, že během deseti let by se investovalo 150 miliard dolarů a půjčovalo se automobilkám na vývoj nových typů hybridních automobilů, především plug-in hybridů. Už v roce 2015 by mělo být k prodeji 1 milion těchto vozů. Ruku v ruce s tím by šly daňové úlevy až 7 000 dolarů pro koncové zákazníky, přísnější standardy spotřeby a podpora biopaliv. Do roku 2012 by měla být polovina všech automobilů pořízených federální vládou tvořena plug-in hybridy. Nezbývá než počkat.