Ženevská studie Vision iV je nejsilnější Škoda. Také umí ohlídat srdce řidiče
Radek Pecák
-
04. 03. 2019
Škoda Vision iV - oficiální obrázky Škoda Auto
Naše téma
V Ženevě Škoda na svém stánku dále ukazuje novinky Scala i Kamiq, dále modernizovanou fabii R5 i elektrickou koloběžku Klement.
Škoda díky studii Vision iV, která slaví premiéru na letošním jarním evropském autosalonu, prozrazuje už téměř vše o svém budoucím vlastními silami vyvinutému elektromobilu. Ten se začne prodávat příští rok.
Například to, že půjde o plnohodnotný rodinný automobil. Délka studie Škoda Vision iV totiž činí 4 665 mm, šířka 1 926 mm a výška 1 613 mm. Rozvor činí 2 765 mm. Zavazadlový prostor pak pojme předměty s objemem až 550 litrů.
Také informace o technice jsou zajímavé. Konkrétně například to, že dva elektromotory, které vůz mají pohánět, dosahují dohromady maximálního výkonu 225 kW (306 koňských sil). Žádná silnější Škoda se dosud nenabízela.
Díky tomu získá automobil zrychlení z nuly na stokilometrovou rychlost za méně než šest sekund a pružné zrychlení z 80 na 120 kilometrů v hodině nastane během čtyř sekund Maximální rychlost je ovšem omezena na 180 kilometrů v hodině.
Na jedno nabití 500 kilometrů
Energii elektromotorům dodává lithium-iontová kapalinou chlazená baterie s kapacitou 83 kWh. Tu bude možné pomocí rychlodobíjení "naplnit" na čtyři pětiny její kapacity během půl hodiny. Dojezd by pak měl (podle homologačního měřícího dyklu WLTP) vystačit na ujetí 500 kilometrů. Tato verze bude ovšem tou nejvýkonnější a nejdražší. Kromě ni má automobilka nabízet i varianty s menším výkonem a baterií s menší kapacitou.
Zatímco výše uvedená data budou s vysokou pravděpodobností napsána i v oficiálních technických informacích v budoucnosti vyráběného sériového vozu, interiér, se kterým se studie v Ženevě prezentuje, je ještě poměrně hodně futuristický. Například lehké otočné sedačky nebo koberečky z přírodní vlny se v kabině téměř jistě neobjeví.
Také minimálně v počátcích prodejů nebude možné využívat integrovaný třetí stupeň autonomního řízení, díky němuž je auto schopné zcela samostatně ovládat auto v dálničním provozu. Radarové a laserové senzory společně s řídící elektronikou zajistí schopnost zrychlovat, brzdit, zatáčet, vyhýbat se překážkám a předjíždět. Zároveň by vůz dokázal přijímat informace od jiných aut v okolí a také je naopak sdělovat. Stejně je to v případě dopravní infrastruktury.
Oproti tomu v sériově vyráběných sedačkách by měl být zabudován senzor, který sleduje srdeční tep a v případě zjištění kritických hodnot vydá varovný signál. V případě nouze automaticky zastaví vůz na krajnici. Také je uvnitř instalována kamera, která sleduje pohyb očí řidiče a dokáže sama rozpoznat pokles koncentrace řidiče.