Monster Jam Praha 2005 (fotogalerie)

Pronikavý řev tisíců koní, drcení bezbranných vraků a několik dalších atrakcí, to celé zabalené do blýštivého pozlátka spektáklu v americkém stylu. To čekalo uplynulý víkend návštěvníky akce Monster Jam Praha 2005.

Monster trucky se pĹ™edstavily za ohluĹˇujĂcĂho Ĺ™evu motorĹŻ.

Co jsou vůbec ona slavná monstra zač a kde se vzala? Takzvané monster trucky a jejich závody se zrodily během osmdesátých let minulého století v USA. Ostatně, kde jinde mají takovou slabost pro auta, která jsou ve všech směrech přerostlá, navíc když dokáží obrovskou silou převálcovat téměř cokoliv. A tahle auta si označení monstrózní určitě zaslouží. Váží kolem čtyř tun, do výšky mají 3,7 metru a jejich motory spalující metanol mají výkon 1500 - 2000 koní. Nikoho pak asi nepřekvapí, že jsou schopná skákat až čtyřicet metrů daleko a sedm metrů vysoko. Na takové kousky nebylo v Sazka aréně dost místa, ale že takové vzdálenosti auta uletí, bylo celkem zřejmé. U nás se Monster Jam zastavil vůbec poprvé v rámci letošního evropského turné.

JĂzda po zadnĂch je pro monster trucky samozĹ™ejmostĂ.

Show začala představením jednotlivých závodníků a jejich aut, která následně v několika disciplínách drtila staré škodovky a wartburgy. Nejdřív po jednom, pak přišel na řadu i duel - asi nejkratší závod, jaký jsem kdy viděl. Závodní dráhou byla jen čtveřice vraků ohraničená startovní a cílovou čárou, kterou monstra většinou přelétla po zadních kolech. Divácky nejatraktivnější byla závěrečná disciplína - volná jízda. Během ní řidiči předvedli v určeném čase co nejvíce triků. Pro tuto příležitost se i o jednu vrstvu zvýšila hromádka vraků, které už byly částečně jen dvourozměrné. Při tom si dva trucky sáhly na dno svých sil. Jeden z nich se zastavil poté, co se z jeho motoru začal linout hustý dým. Dalšího účastníka zastavila zadní náprava, která přestala zatáčet. Všechny disciplíny sice měly své vítěze, ale zřejmě už domluvené - přeci jenom to nebyl závod, ale exhibice. Z toho vyplývalo i rutinérství všech zůčastněných, na kterých bylo vidět, že to není zdaleka první ani poslední vystoupení na turné. Výkony byly sice profesionální a obdivuhodné, ale celek trochu připomínal cirkusovou drezůru. Skutečné závody určitě nabízejí množství zajímavějších situací. Nejvíc se určitě bavili děti, ale myslím, že ani jejich rodiče se nenudili.

Během programu se našlo místo i na dvě vsuvky. O první se postarali freestyloví motokrosaři a velká rampa, s jejíž pomocí překonávali alespoň na okamžik zemskou přitažlivost. Narozdíl od čtyřkolových monster nebyly motorky tak tísněné prostorem a jezdci tak mohli ve vzduchu předvést krkolomné kousky jako třeba supermana, stojku na řidítkách v letu a na závěr přišlo i jedno salto. Smysl druhého doprovodného představení jsem úplně nepochopil. Po mohutném slibování armagedonu a opakovaném doporučení, že máme použít špunty do uší, které každý dostal hned u vchodu, přijel na plochu dragster poháněný turbínou. Je pravda, že vydával ten nejnepříjemnější a nejintenzivnější zvuk, jaký jsem kdy slyšel a z turbíny občas vyšlehly plameny, ale kromě toho předvedl jen asi minutovou jízdu přískokem po hliněné ploše, na kterou očividně nebyl stavěný.

V galerii pod článkem najdete 120 fotek z průběhu celé show.