#foto19422Cílem partnerství mezi firmami ČEZ a Peugeot je spolupráce na propagaci elektromobilů, získávání praktických zkušeností z jejich každodenního provozu a podpora dalšího rozvoje elektromobility u nás. Yann Carnoy, generální ředitel společnosti Peugeot Česká republika, a Alan Svoboda, obchodní ředitel Skupiny ČEZ, podepsali 7. prosince 2010 v Praze smlouvu o vzájemné spolupráci v oblasti rozvoje elektromobility v ČR. Své podpisy na smlouvu připojili Ayoul Grouvel, ředitel divize elektrických vozů skupiny PSA Peugeot Citroën, a Jiří Feist, ředitel pro rozvoj společnosti ČEZ. ČEZ bude využívat elektromobily pro vlastní potřebu a poskytne je formou pronájmu i svým partnerům. Dva vozy budou testovány ve Vrchlabí, jež se stalo prvním energeticky chytrým regionem v ČR. Zde se vyzkouší, jak elektromobilita funguje v systému tzv. chytrých sítí (Smart Grids), které jsou součástí programu FUTUR/E/MOTION. ČEZ vybuduje do roku 2012 přes 150 nabíjecích stanic a Peugeot dodá 65 vozidel iOn, na kterých se bude zkoušet životaschopnost projektu. Ten den sice Peugeot iOn na tiskovou konferenci nedojel (byl přepravován kamionem), protože se zdržel vinou sněhové kalamity, která řádila na silnicích celé Evropy. Ale za několik dní byl zastoupením Peugeotu zapůjčen našemu časopisu Technik jako jednomu z prvních médií na našem trhu.
Jaký je? #foto19423Když jsem si jej na Pankráci v garážích českého zastoupení Peugeotu půjčoval, musím říct, že mne zaujal. Miniaturní auto, ale se čtyřmi dveřmi. Zapůjčené provedení mělo pouze dvě sedadla vpředu, vzadu byl úložný prostor upraven jako u užitkových automobilů - zavazadlový prostor a místo, kde bývají zadní sedačky, tvořila jedna rovná plocha určená pro snazší manipulaci s nákladem: jeho naložení i jeho vyložení. Autu dominuje ukazatel dojezdu. Je umístěn vpravo nahoře nad velkým ručkovým ukazatelem spotřeby elektrické energie. Vlevo pak najdete ukazatel nabití baterií. Uprostřed ukazatele odběru se nachází digitální rychloměr. Kolem těchto ukazatelů jsou rozmístěny další indikátory (světla, blikače, dveře, pásy apod.). Uprostřed palubní desky najdete, tak jak jste zvyklí, prvky ovládání ventilační a klimatizační soustavy, nahoře pak dominuje autorádio. Hudební systém má velmi dobrý zvuk a na palubní desce před spolujezdcem najdete dokonce zásuvku pro připojení iPodu/iPhonu/iPadu. Vše v iOnu funguje jako v autě s automatickou převodovkou. Režim jízdy volíte pomocí řadicí páky. První problém, se kterým se ale po nastoupení do vozu musíte vyrovnat, je, že vše je na elektriku. Stahování oken, stěrač, klimatizace nebo topení - i autorádio. Použití jakéhokoli zařízení vám odebírá energii z baterií a způsobí snížení dojezdu (i podstatné, jako klimatizace nebo zvýšený výkon ofukování čelního skla, čehož jsme si ve sněhové slotě, která ten den panovala, užili habaděj). Díky ukazateli dojezdu však máte stále kontrolu nad tím, kolik kilometrů budete moci s tímto vozem ujet. Nejsme motoristický magazín, a proto upozorníme na skutečnosti, které jsou zajímavé pro vás a charakterizují elektromobily obecně - ty naleznete i v boxech rozmístěných na této dvoustránce.
Jízda a brzdění #foto19424Co nás překvapilo, byla akcelerace. Po přidání plynu nás díky vzadu umístěnému elektromotoru, pohánějícímu přes rozvodovku hnací hřídele zadních kol, iOn přímo katapultoval vpřed. Samozřejmě, že na sněhu, kterého bylo v den testu požehnaně, zapracoval systém protiskluzového ovládání kol. S ohledem na špatné povětrnostní podmínky jsme ani neměřili akceleraci z nuly na sto kilometrů - toto necháváme odborným časopisům a věříme i tomu, že auto dokáže, dle prohlášení výrobce, uhánět až stotřicetikilometrovou rychlostí v hodině. Rozsah nastavení sedadel je malý, a proto se člověk vyššího vzrůstu cítí stísněně a určitě bych (mám 186 cm) uvítal, kdyby se sedadlo dalo posunout víc dozadu. Až nepříjemný je klapot ABS, kterého jsem si na sněhové pokrývce užil habaděj. Ovšem to, co mne překvapilo nejvíc - právě na sněhu -, byl brzdný efekt elektromotoru. Po sundání nohy z plynu totiž vozidlo rekuperuje a kinetickou energii mění v elektrický proud, kterým dobíjí baterie Li-Ion, umístěné v podlaze vozu. Sejmutí nohy z plynu způsobí pohyb ručky ukazatele spotřeby doleva do políčka "Charge", ale také mírný smyk zadní části vozu v důsledku toho, že motor začne brzdit. Jeho brzdná síla je tak velká, že na sněhu se zadní kola kvůli malé adhezi na sněhu skoro zablokují, a než to elektronika zjistí a vyhodnotí, jedete jako na saních, avšak s možností řídit předek pomocí volantu. Poprvé mi to bylo nepříjemné, ale pak jsem si už dával pozor, očekával tento manévr a naučil se jej zvládat. Na magistrále bez sněhu jsem se s tímto problémem už nesetkal. Při jízdě z Malvazinek dolů k Ženským domovům se mi dokonce rekuperací podařilo nabít baterie tak, že se dojezd zvýšil o dva kilometry. Myslím si, že ježdění s elektromobily bude zábavou i díky možnosti "nahánět" kilometry dojezdu. Tak, abychom dojeli co nejdál. K autu jsem měl zapůjčenou dobíjecí sestavu pro 230voltovou síť. Po zaparkování v garáži mi ukazatel dojezdu ukazoval 24 km. Připojil jsem nabíjení a přesně za hodinu se vrátil k vozu, abych zjistil, že dojezd se zvýšil o celých deset kilometrů. Jinak k iOnu nemám žádné výhrady, jezdil potichu, překvapivě dobře akceleroval, topil i brzdil. Hudební aparatura je velmi dobrá. Jedinou výtku mám k umístění páček určených k otevření "nádrže", tedy krytky zásuvky pro dobíjení. Je velmi nevhodně umístěna pod pravou nohou řidiče a vždy mi trvalo nejméně minutu, než jsem ji našel.
Beru! #foto19425Do práce to mám z domova 12 km jízdy autem. Pokud bych jezdil iOnem, na jedno nabití baterií hravě zvládnu cestu do práce i zpět se vším komfortem (klimatizace, hudba, stěrače, stahování oken). Pokud bych jel na nákup, během pobytu v práci si stačím dobít baterie tak, abych vyjížděl s "plnou nádrží", tedy - podle výrobce - 130- až 150kilometrovým dojezdem. A to by mi klidně stačilo na objetí některých hypernákupních center. Tedy - aspoň myslím. Elektromibilita je budoucnost. Budoucnost velmi blízká. A jak jsme mohli zjistit, i hodně reálná, bez nějakých zvláštních omezujících faktorů pro používání vozu především ve městě. Takže držím pilotnímu projektu ČEZu a Peugeotu palce, aby síť nabíjecích stanic rostla co nejrychleji, abychom mohli používání elektromobilů posunout z kategorie "neobvyklé" do kategorie "denní spotřeba".
Proč elektromobily #foto19426Je jasné, že uhlíková stopa na celé zeměkouli je tím, co nenechává ekology spát, a proto se snaží vymýšlet projekty, které by produkci kysličníku uhličitého i dalších skleníkových plynů potlačily. Jedním z projektů jsou elektromobily. Kromě nich se už hromadně vyrábí tzv. hybridní vozidla, která používají pro pohon automobilu elektromotory v různých konfiguracích - jeden motor, který přes převodovku a rozvodovku pohání hnací kola, nebo jsou motory přímo vestavěné do jednotlivých kol. Taková auta, světe div se, staví třeba už i Porsche. Principem činnosti hybridních vozů je jízda na baterie a zapojení běžného spalovacího motoru v době, kdy to je třeba (baterie se blíží plnému vybití), nebo v místě, kde to tolik nevadí (po výjezdu mimo obytnou oblast). Spalovací motor pohání generátor, který vyrábí energii pro baterie, známy jsou ale i modely pohonů, kdy elektromotor pracuje klasicky - přes převodovku a rozvodovku (či rozvodovky u 4 x 4) pohání kola automobilu. Projekt "čistého" elektromobilu, který "si veze jen baterie", nedává spát automobilkám a ty přemýšlejí o jeho reálném uvedení do provozu. Problémem ale je (a vždy bude) kapacita baterií, které umožňují dojezd zhruba do dvou stovek kilometrů. Z toho důvodu se s "čistým" elektromobilem uvažuje prioritně pro nasazení v městském provozu, kde podle statistik délka trasy odjeté na "jeden zátah" bývá nejčastěji do 60 km. Společný projekt ČEZu a Peugeotu, tedy nasazení vozidel iOn, má sloužit k ověření reálné situace v provozu. Počítá se s vybudováním sítě nabíjecích stanic ve společnostech, garážích a v místech, kde se předpokládá nasazení těchto vozidel. Součástí projektu bude ale i vybudování rychlonabíjecích stanic u obchodních center, které umožní během velmi krátké doby nabít baterii tak, aby osádce umožnila bezproblémový dojezd z takového centra domů. Automobil iOn při rychlonabíjecím cyklu zvýší kapacitu baterie během půl hodiny o 80 %.
Plusy a minusy elektromobilů
+ Čistý provoz |
Pokud odhlédneme od výroby elektrické energie, která se ale vyrábí v zařízeních optimalizovaných na šetření životního prostředí. Příkladem budiž tepelné elektrárny s účinnými odlučovači, atomové elektrárny (bez ohledu na nerudovskou otázku, kam s vyhořelým palivem) nebo elektrárny větrné a elektrovoltaické, jejichž podíl na výrobě elektrické energie díky Smart Grids neboli chytrým sítím poroste. |
+ Bezhlučný provoz |
Elektromobily nedělají hluk jako automobily vybavené spalovacími motory. |
+ Žádné emise |
Při provozu se neuvolňují žádné prvky nebo sloučeniny nebezpečné pro životní prostředí. |
+ Recyklace na úrovni |
Automobil i jeho pohonné jednotky - elektromotory -, ale i akumulátory jsou zpětně recyklovatelné a opětovně použitelné ve výrobě stejných nebo podobných zařízení. |
+ Rekuperace |
Možnost brzdění nejen pomocí brzd, ale brzdění elektromotorem vrací energii do akumulátorů. |
+ Omezený dojezd |
Dojezd je dán velikostí a kapacitou použité dobíjecí baterie, z toho plyne její velikost a hmotnost - pokud chceme větší dojezd, musíme použít větší baterii, ta má větší hmotnost, a je tedy nutné více energie na překonání tímto zvýšené setrvačnosti. Proto není dojezd automobilu lineárně závislý na kapacitě baterie. |
- Nebezpečně tiché |
Tím, že elektromobily nevytvářejí při svém provozu hluk (kromě hluku aerodynamického při vyšších rychlostech), při nižších rychlostech nejsou slyšet (slyšet je jen hluk z odvalujících se pneumatik), stávají se nebezpečnými pro chodce, kteří je neslyší přijíždět. Proto EU spouští program, který by zvýšil hluk a automobil by tím na sebe chodce upozornil. Se stejným problémem se ale zabývají automobilky i výrobci elektromobilů. |
- Nekompatibility nabíjecích systémů |
Zatím se setkáváme s několika různými nabíjecími systémy, které nejsou vzájemně kompatibilní. Při budování nabíjecích stanic bude nutné mít více kabelů pro jednotlivé používané typy zásuvek. |
- Nabíjení |
Většina elektromobilů se v současné době nabíjí dvěma způsoby: z elektrorozvodné sítě 230 V, kdy se baterie dobije za šest až dvanáct hodin. Akumulátor se naplní energií za dobu, po kterou vozidlo stojí v garáži v noci, nebo za dobu, po kterou je jeho majitel v práci. Rychlonabíjecí systémy pracují s mnohem vyššími proudy, a proto se k jejich připojení používá elektrorozvodná síť 3x 400 V, kde kapacita baterií může za půl hodiny stoupnout až o 80 či 90 %. |
- Výměna akumulátorů |
Studie některých firem (Siemens) uvažují pro případ mohutného rozšíření elektromobilů i na dálnicích o možnosti výměny baterií. Zde by se baterie vyměňovala celá po najetí elektromobilu na speciální rampu. Zespod vozu by se vyjmula baterie vybitá a ihned by se nahradila baterií nabitou. Celý úkon by neměl trvat o mnoho déle, než nyní trvá načerpání paliva. Problémem zůstává zatím technologie provozu "nabíjecích farem" pro velká množství článků mimo vozy, logistika jejich výměny a - samozřejmě - kompatibilita používaných článků. |
- Havárie |
V případě havárie není zatím úplně jasné, jak ochranný rám zabrání destrukci baterie. Jasné není ani to, jak se zachovají baterie při deformaci - zda nemůže dojít k výbuchu nebo k tvorbě či uvolnění jedovatých sloučenin či plynů. |
- Recyklace |
Ne všechny prvky použité k výrobě baterií nebo systémů pro ovládání a řízení elektromotorů jsou plně recyklovatelné. Bude možná 100% recyklace všech prvků použitých především pro výrobu baterií a jejich opětovné bezeztrátové nasazení? Nebudou některé prvky chemickými pochody poškozeny tak, že budou muset skončit na skládkách odpadů, nedej bože jako nebezpečný odpad? |
- Nedostupnost základních prvků |
V minulém čísle Technika jste si mohli přečíst o ložiscích lithia. Bude kapacita těžby stačit k hromadnému nárůstu provozu elektromobilů na silnicích celého světa? Nebo najdeme výhodnější systémy úschovy energie? |
- Nebezpečí "došlé" kapacity |
Jak se vyrovnáme s vozidly, kterým dojde energie? Budou dálnice a města plná automobilů, kterým došla kapacita baterie? Jsme připraveni na to, že baterie je pouze jediným zdrojem energie? Co v zimě, když energie dojde na ucpané dálnici a nebude možný zásah pomoci? Lidé zmrznou? Naopak v létě se uvaří, když nebude moci pracovat klimatizace (léto ale má výhodu, že díky fotovoltaickým panelům, instalovaným třeba na střeše vozidla, by bylo možné zachovat funkci klimatizace a nabídnout třeba alespoň omezený dojezd několik desítek až stovek metrů pro odklizení vozu z vozovky). |