Jsou nabídky, jaké se neodmítají. Náročné testovací jízdy se „čtyřkolkou“ Octavia Combi v drsném klimatu finského Laponska potvrdily kvality elektronických stabilizačních systémů i spojky Haldex.
Přežije jen nejsilnější
Škodovka si věří, a tak své „čtyřkolky“ na bázi oktávie tradičně prezentuje v zajímavých a provozně náročných lokalitách, v případě předchozí generace u skotského jezera Loch Ness či v marocké poušti.
Po více než třech tisících kilometrech letu jsem se opět setkal s “krajany“ - škodovácké kombíky nás očekávaly ve městě Ivalo ležícím na 69. stupni severní šířky, dobrých 300 km severně od polárního kruhu. Nebýt problematických hranic, zvládli bychom za pár hodin i návštěvu proslulého nezamrzajícího přístavu Murmansk, v němž kotví významná část ruské ponorkové flotily. Ale my jsme si užili dost legrace i bez exkurze po jaderných reaktorech. Řádili jsme totiž na unikátním testovacím polygonu Mellatrack - Test World Oy, naplno využívajícím specifických náročných přírodních podmínek. Třiatřicet tratí s odlišným charakterem povrchů tu často využívají vývojáři předních světových automobilek, aby vyladili podvozky a systémy pohonu kol. Pro inspiraci odkazujeme na www.testworld.fi
Velká část našich jízd se odehrávala na rozlehlých a dokonale rovných hladinách zamrzlých jezer s neskutečně čistou, jakoby do křišťálu zmrzlou vodou. Na výběr jsme měli ze dvou motorických variant, jaké jsou a budou dodávány i na český trh.
“Čtyřkolky“ se od běžných kombi liší vyšší světlou výškou (163 mm místo 138 mm) a výrazným logem 4x4 na pátých dveřích. Tamtéž lze identifikovat, zda se jedná o přeplňovaný vznětový čtyřválec 1.9 TDI PD (vstřikovací systém čerpadlo-tryska) s výkonem 77 kW, nebo o zážehový dvoulitr s přímým vrstveným vstřikováním paliva 2.0 FSI 110 kW. Obě verze plní emisní normu Euro 4 a jsou k dostání s manuální šestistupňovou převodovkou.
Na oktávce 4x4 najdeme řadu dílčích úprav, které zvyšují její odolnost v náročnějším provozu. Kromě odlišného naladění pružin, tlumičů pérování a stabilizátorů připomeňme ochranné kryty pod vedeními palivového a brzdového systému. V mimořádné výbavě figurují i výztužné kryty motoru a převodovky. Málokterý vůz s pohonem všech kol tuto svoji výhodu „nezdaní“ úbytkem objemu prostoru pro zavazadla. Octavia Combi 4x4 zachovává kapacitu 580/1620 l. Palivová nádrž se dokonce zvětšila na 60 l. Prostorově úsporná víceprvková zadní náprava je oživována elektronicky řízenou vícelamelovou spojkou Haldex druhé generace, která proti starší verzi reaguje přesněji, svižněji a má výrazně delší servisní intervaly. Vícelamelová spojka běží v olejové lázni a proti systémům trvalého pohonu všech kol je úspornější a zadní kola přiřadí jen tehdy, když přední ztratí adhezi.
Ještě před usednutím do vozů jsme si - poněkud znejistěni pohledem na ledovou plochu a terénní nerovnosti - v duchu připomněli, že všechny oktávky 4x4 jsou standardně vybaveny celou kohortou bezpečnostních systémů: ABS (proti blokování brzd), EBV (elektronický rozdělovač brzdného účinku), HBA (hydraulický brzdový asistent), MSR (regulace “krouťáku“ při brzdění motorem), EDS (elektronická uzávěrka diferenciálu), ASR (protiprokluz), ESBS (rozšířená stabilizace při řízení) a ESP (elektronický stabilizační systém).
Právě poslední jmenovaný pomocník - ESP - jsme na pokyn instruktora vyřadili z činnosti hned poté, když jsme si pomalu projeli první disciplínu - slalom po ujetém sněhu na hladině jezera. Potvrdily se teoretické předpoklady: ESP si s vozem umí poradit, po řidiči však žádá, aby příliš často nesahal k oblíbenému manévru kontra, tedy k vyrovnávání smyku protipohybem volantu. Účinnější je ve většině situací udržení přímého (nebo jiného žádoucího) směru, kola se pak sice divoce protáčejí, ale směrová stabilita je impozantní. Při prudkém stržení volantu mezi slalomy nám však pochopitelně z hodin nepomohlo ESP ani Pánbůh. Pochvalně kvitujeme poslušné chování vozu při panickém brzdění i během vyhýbacího manévru. Podobnou jízdu - bez ESP - jsme mohli absolvovat s motorem nedušeným elektronikou, ale vozem podstatně divočejším. Po půlhodince dovádění jsme se opatrně přesunuli na sousední testovací dráhu - hladký led. Zapomeňte na plastové fólie zkrápěné vodou a simulující námrazu! Finové si dali záležet a přírodní materiál vyhladili do zrcadlového lesku. Zde se potvrdila platnost řady fyzikálních zákonů, s nimiž si neporadí ani ESP. Díky vhodné poloze těžiště a vynikajícím pneumatikám Continental (standardně dodávaným z prvovýroby) se však přesto dalo docílit plynulé a přitom bezpečné jízdy i v tak extrémně nepříznivých adhezních podmínkách. Bohužel jsme neměli příležitost vyzkoušet plně naložené kombi a sledovat reakce těžké zádi.
K dalším disciplínám jsme se přesunuli po občerstvení v tradiční laponské hospůdce, tedy roubence z mohutných trámů, s drnovou střechou, samorostem nebo parožím přibitými na křídlo dveří místo kliky a otevřeným ohništěm uprostřed začouzeného prostoru o půdorysu mnohoúhelníku.
Čekalo nás několik terénních tratí s příjemnými sněhovými bariérami. Připomeňme, že se jezdilo nejen po částečně shrnutém a ujetém sněhu, ale i mělčími sněhovými závějemi. Přiznáme se, že do zdolávání některých svahů s nebezpečně probleskujícími hrboly zmrzlé hlíny a kamení jsme se pouštěli jen s obavami, protože při poměrně dlouhém rozvoru náprav a šestnácticentimetrové světlé výšce (tedy i nevelkému přechodovému úhlu) jsme se báli poškození podvozku. Některé rány byly skutečně tvrdé, ale škodovka se zachovala jako olivy: to nejlepší ze sebe vydala právě v okamžicích, kdy byla nejvíce drcena. Po zkušenostech s Volkswagenem Multivan 4Motion, využívajícím podobné soustavy pohonu, si troufáme tvrdit, že by stačily dílčí úpravy podvozku a kvalitní terénní pneumatiky (pro osobní i užitkové VW provádí např. fa Seidel Technik 4x4 za zhruba 2000 - 4000 euro), aby se z “rodinné“ oktávie stal tajný tip rekreačních offroadistů.
Tyto jízdy pokračovaly i druhý den naší “polární expedice“, Octavia combi se nám líbila i na otevřených silnicích, i když bychom zvláště benzinovému dvoulitru vytkli příliš krátké zpřevodování, které žene motor do otáček a spotřeba pak nemá mnoho šancí klesnout pod osm-devět litrů.
Pobyt nám zpestřila i vyjížďka do volné přírody na sněžných skútrech Polaris kanadské provenience, což nás poučilo, že ani speciální vozidlo to nemá ve vyjetých kolejích na sněhu snadné. Směrová stabilita se při rychlostech kolem 40 km/h vytrácela a rázy do řidítek nás nepříjemně překvapily.
Večer jsme při rozhovoru s představiteli Škody Auto získali řadu zajímavých informací, například tu, že liftback octavia 4x4 opravdu není v plánu. Faktem je, že s kombi „čtyřkolka“ ladí lépe.
Z Laponska jsme se vraceli s pocitem, že kombi s motorem TDI 77 kW je dobrý vůz s velkým potenciálem a zručný úpravce z něj může udělat vozidlo s ještě lepšími jízdními vlastnostmi v lehčím a středním terénu. Vůz je na trhu takřka půl roku a klientela rozhodně nespadá do úzké škatulky klišé “majitelé horských chat“.
