Řídili jsme Škodu Kodiaq - čím nás překvapila a čím zklamala?

Michal Štengl - 22. 11. 2016
+ 25
Již tisíc zákazníků si objednalo toto nové SUV, aniž by se v něm svezli. My už tuto zkušenost máme za sebou. Z pěti nabízených motorů jsme hned čtyři vyzkoušeli a nestačili se divit.

Škodu Kodiaq jsme na našich stránkách představili již několikrát, proto než se rozjedeme, v krátkosti si připomeňme základní fakta. Přestože sama Škodovka tohle auto řadí do kategorie kompaktních SUV (Hyundai Tucson či Volkswagen Tiguan), svými vnějšími rozměry 4697 x 1882 x 1651 mm, resp. rozvorem 2791 mm se řadí do střední třídy, kde bude konkurovat především Hyundai Santa Fe, Mitsubishi Outlander, Nissan X-Trail nebo Kia Sorento. Škodovka zkrátka zůstala věrna svému sloganu Kus auta navíc. Přestože je Kodiaq papírově pořádný kus auta, při osobním setkání nepůsobí přehnaně opulentně. Například rozměrově velmi blízký Hyundai Santa Fe vypadá opticky mnohem mohutnější. Jak nám potvrdili lidé ze Škodovky, byl to částečně záměr. Jednou z důležitých cílových skupin totiž mají být i ženy, a ty se velkých aut bojí.

Základní nafta Škoda Kodiaq je v České republice nabízena se dvěma zážehovými a dvěma vznětovými motory, které lze kombinovat s pohonem dvou či čtyř kol a manuální či automatickou převodovkou. Na první testovací trasu, která nás měla zavést do klikatých horských silniček, jsme zvolili diesel 2.0 TDI 110 kW ve verzi s pohonem všech kol a manuální převodovkou. Přestože jsme si Kodiaq prolezli skrz naskrz během statické mezinárodní prezentace v Berlíně, některých věcí jsme si všimli až teď za jízdy. Třeba to, jak mohutné má Kodiaq přední dveře a jak vysoko sahá hrana jejich výplně. Na „frajerskou“ jízdu s loktem vystrčeným z okna můžete rovnou zapomenout. První, čím nás čtyřválec známý ze Superbu překvapil, bylo odhlučnění. Už na volnoběh běžel tiše a také  za jízdy se jeho hlučnost nijak dramaticky nezvýšila. I při akceleraci zněl jako by z velké dálky. Vzhledem k tomu, že 110 kW a 340 Nm musí dát do pohybu minimálně 1,7 tuny, v našem případě i kvůli maximální výbavě určitě o pár desítek kil víc, a poměrně velkou čelní plochu, nelze čekat nějakou divočinu. Dynamika vozu je tak nějak normální. Pátá a šestá rychlost jsou poměrně dlouhé, takže se motor z nízkých otáček sbírá jen pozvolna.

Není tak rozhoupaný Testovaný vůz byl vybavený adaptivním pérováním, které ale mezi oběma hraničními režimy Sport a Comfort nenabízí zdaleka tak výrazný rozdíl jako u Superbu. Je to samozřejmě dáno vyšším těžištěm Kodiaqu, která neumožňuje udělat přehnaně měkké pérování. Oceňujeme skvěle odhlučněný podvozek. Přestože SUV není z principu auto, se kterým by se mělo nějak dovádět, v horských serpentinách si vedl Kodiaq docela suverénně. Adaptivní tlumiče dokáží udržet náklony karoserie v rozumných mezích, skvělou práci odvádí pohon všech kol se systém XDS+, který simuluje svornost diferenciálu. To, že bude mít Kodiaq skvělé jízdní vlastnosti, nás ale až tak nepřekvapilo. Čekali jsme to.

Benzinové rozčarování i překvapení Na další cestu jsme si zvolili Kodiaq s benzinovým 2.0 TSI o výkonu 132 kW, který se dodává výhradně s pohonem všech kol a sedmistupňovou samočinnou převodovkou DSG. A musíme se přiznat, že jsme z jeho projevu byli trochu v rozpacích. Výkon tomuto čtyřválci sice nechybí, jenže ho dávkuje trochu ospale, chybí mu ten správný tah na branku. Po přepnutí do sportovního režimu sice trochu pookřeje, přesto jsme od vrcholného benzinového motoru očekávali víc. Možná až příliš. Navíc orientačních 10,5 l nikterak přehnaně dynamickým stylem také není to pravé. Náladu  jsme si spravili po přesednutí do Kodiaqu s benzinovým 1.4 TSI, který jsme si vyzkoušeli v kombinaci s dvouspojkovou převodovkou DSG bezprostředně po dvoulitru. Čtrnáctistovka, která je vybavená technologií vypínání válců ACT v režimech jízdy s nízkým zatížením (my jsme ji k tomu moc příležitostí nedali), totiž jela „jako z praku“. Chybějících70 Nm proti naftovému dvoulitru (250 vs. 320Nm) doháněla větším elánem v celém spektru otáček avětší chuti se vytáčet. To, jak oba motory jely, nás docela překvapilo. S 1.4 TSI jsme si také vyzkoušeli fungování Kodiaqu s klasickými tlumiči. Ty nabízejí skvělýkompromis mezi požadavkem na komfort a bezpečné jízdní vlastnosti. Dokonce senám zdálo, že je pérování příjemnější a plavnější nežs adaptivními tlumiči nastavenými v komfortnímrežimu. Podvozek je příjemně poddajný, zároveň ale ne přehnaně rozhoupaný.

Lepší než v Superbu Na závěr jsme vyzkoušeli vrcholný vznětový motor 2.0 TDI se 140 kW a 400 Nm, který se podobně jako 2.0 TSI dodává jenom se čtyřkolkou a sedmistupňovým DSG. Motor je sice o něco hlučnější než 150koňové TDI, jenže od prvního přidání je cítit převaha 30 kW a 60 Nm. Kodiaq s ním svižně zrychluje, a to zřejmě i díky sedmistupňovému automatu. Své papírové předpoklady totiž dokáže dostat na silnici lépe a přesvědčivěji, než Škoda Superb se stejným motorem, který ale spolupracuje jen se šestistupňovým DSG. Jak jsme také zjistili, vyloučen prý není ani 2.0 TDI Biturbo, hnací řetězec je na tento 200koňový diesel připravený.

Skvělý prostor Opět jsme se přesvědčili, že silnou stránkou Kodiaqu je využití vnitřního prostoru. V tomto ohledu asi nebude mít konkurenci. Dostatek místa je vpředu i vzadu, dokonce i ve třetí řadě se dá jízda přežít. Tedy pokud nejsou sedadla ve druhé řadě v krajní pozici směrem dozadu (rozsah podélného posunu je 18 cm). Vysokou užitnou hodnotu  zajišťuje i obří zavazadlový prostor. I v sedmimístné konfiguraci zůstává za třetí řadou sedadel docela slušných 270 l. V pětimístné verzi pak Kodiaq potěší 720 l, resp. 835 l se sedadly v krajní pozici. V interiéru jsme našli celou řadu již známých, ale také zcela nových Simply Clever řešení, která zpříjemňují každodenní používání. Je to třeba výsuvná ochrana hran dveří (známe z Fordu), elektrická dětská pojistka, indukční nabíjení mobilu, sklopné stolky nebo držák na lahve, který ji zafixuje, čímž tak můžete odšroubovat víčko jednou rukou. Jednoduché a přitom praktické.

Být stále on-line Kodiaq je také první mladoboleslavský model, v němž Škodovka naplno představuje své on-line řešení. To je rozděleno na dvě základní oblasti. Všechny vozy mají již v základu systém Care Connect, který zahrnuje tři základní služby: nouzové volání e-Call, proaktivní servisní služby (hlídají na dálku stav vozu a upozorní na případnou nutnost servisní prohlídky) a tzv. vzdálený přístup dostupný pomocí chytré aplikace Škoda Connect (umožní lokalizaci auta, zjištění stavu provozních kapalin, zda je zamčené apod.). Zatímco první dvě služby jsou zdarma po dobu 14 let, vzdálený přístup bude bezplatný jeden rok, pak si ho budete muset předplatit za cenu kolem 3000 Kč na dva roky. Druhou službu představuje tzv. Infotainment Online, který je k dispozici s navigačním systémem Amundsen a Columbus. Jejich součástí jsou dopravní on-line informace (poskytuje TomTom), služba Google Earth a Google Street View, snadno si zjistíte ceny pohonných hmot, obsazenost parkovišť nebo počasí v cílové destinaci. Také tato služba bude na rok zdarma a následně zpoplatněna cenou cca 2400 Kč za rok.

Tagy