Chrysler Voyager - Průkopník, jenž často churaví

Martin Vaculík - 22. 05. 2006
+ 4
Chrysler Voyager je průkopníkem kategorie velkoprostorových vozů, jehož první generace se představila již na podzim roku 1983. Podobně známý Renault Espace přišel až o rok později, takže prvenství skutečně míří za oceán. Prvenství mu nikdo nesebere, ale konkurence se naučila tyto rodinné vozy vyrábět kvalitněji.

Zatímco dnes velkoprostorová stavba karosérie míří i mezi menší vozy, tak první MPV byly opravdu veliké. Cílem bylo nabídnout vnitřní prostornost dodávky při komfortu a dynamice osobního automobilu.

V autobazarech dnes nejčastěji narazíte na druhou (1988 až 1996) a méně již na třetí (1996 až 2001) generaci modelu. Slova o velkých rozměrech platí zejména pro prodlouženou variantu Grand Voyager, jenž má u obou generací rozvor prodloužený z 2878 mm na 3030 mm. Celková délka pak bez dvaceti centimetrů dosahuje pěti metrů. Základní i prodloužená varianta jsou schopny přepravit sedm osob ve třech řadách sedadel, liší se však objemem zavazadlového prostoru a možností přístupu k zadní řadě sedadel bez nutnosti sklopení řady prostřední.

Chrysler Voyager nabízel širokou paletu motorů, některé dokonce převzaté od Mitsubishi. Nejčastěji se setkáte se zážehovým čtyřválcem 2,5i (74 kW), s šestiválcem 3,0i V6 (104 kW) a též s šestiválcem 3,3i V6 (110 kW). Pokud váháte mezi oběma šestiválci pak vězte, že zátahem při jízdě se téměř neliší a ten menší pochází od japonského Mitsubishi, takže má ty nejlepší předpoklady bez újmy zdolávat velké porce kilometrů. Ten větší zase má ventilový rozvod OHV, a to poháněný odolným řetězem, takže odpadá starost o stav rozvodů. Bez řemene se obešel také rozšířený 2,5 litrový turbodiesel o výkonu 85 kW od italské firmy WM Motori, který však má řadu jiných problémů. Jednotka s robustní stavbou (rozvod OHV, hlava válců rozdělená na čtyři samostatné části) trpí vysokým namáháním, časté jsou prasklé hlavy, škody následkem přehřátí či dokonce prasklá kliková hřídel.

V únoru roku 1996 přišla nová generace vozu s nepřehlédnutelně oblými tvary. Z techniky však zůstalo dost původního, což je příklad třeba motorů 2,5 TD, 3,3i a též 3,8i (122 kW), který se konečně dostal od Evropy. Tento motor s výkonem zvýšeným na 131 kW od roku 1997 roztáčel i všechna čtyři kola provedení AWD. Modernizace naopak uškodila již tak zlobivému motoru 2,5 TD, u nějž byla v letech 1996 a 1997 ozubená kola pohánějící rozvody nahrazena tenkým řetízkem, který klidně po 60 tisících najetých km bez varování prasknul a způsobil destrukci motoru. Přitom řetězy obvykle nepraskají a ani sám výrobce k celé věci nevydal žádné servisní pokyny.

U technických kontrol vozu vytýkají nesouměrný účinek brzd či závady v osvětlení. Naproti tomu odolnost karosérie, podvozkových dílů a brzdových vedení proti korozi je na nadprůměrné úrovni, stejně jako mechanická odolnost zavěšení kol.

Dotázaní automechanici u voyagerů upozorňují na dva hlavní problémy. Prvním je nutnost tak po sto padesáti tisících najetých km vyměnit olejové čerpadlo, které jinak přestane mazat a šestiválcový motor se často zadře dříve, než po rozsvícení kontrolky vůbec stihnete zastavit. Celkem často řeší též unavené zadní listové (!) pružiny, které však většinou není nutné měnit, ale stačí je nechat „nahamrovat“ (tj. kovářským postupem obnovit jejich pružnost – oprava asi za osm tisíc Kč).

HODNOCENÍ

SPOLEHLIVOST2 
TECHNICKÁ ÚROVEŇ3 
CENY OJETIN 4 
PROVOZNÍ NÁKLADY2 
SERVIS 3 

CHARAKTERISTIKA MODELU
Karosérie čtyřdveřové MPV
Motory 

zážehové řadové čtyřválce 2,5i (72 až 74 kW)
zážehové vidlicové šestiválce 3,0i V6 (106 kW), 3,3i V6 (110 až 120 kW), 3,8i V6 (121 kW)
vznětové řadové čtyřválce 2,5 TD (87 kW)

 
Pohon přední nebo všechna kola (AWD)
Rozměry 4895x1830x1690 mm
Rozvor 3030 mm
Zavazadlový prostor 1020 l
Palivová nádrž 76 l
Oficiální prodej v ČR ano


PLUSY

+ prostornost
+ komfort
+ příznivé ceny ojetin
+ pružné šestiválcové motory
+ většinou bohatá výbava


MÍNUSY

- přetížený vznětový motor
- horší kvalita zpracování
- nevalná dynamika čtyřválcových verzí
- vysoká spotřeba paliva (motory V6)


JAK ŠEL ČAS

1983: Představena první generace vozu.

1988: Modernizace vozu. Pro Evropu motory 2,5i a 3,0i V6.

1991: Modernizace vozu. Nový motor 3,3i V6, na přání pohon všech kol, prodloužená varianta Grand Voyager.

1992: Náběh výroby modelu v Rakousku. Nový motor 2,5 TD.

1996: Nová výrazně oblá generace modelu. Přechod na přední pohon. Nové motory: čtyřválec 2,4i (110 kW) a šestiválec OHV 3,8i (122 kW).

1997: Nový motor 2,0i (98 kW) a 3,8i V6 (131) ve variantě AWD.

2001: Výrazná modernizace modelu. Nový vznětový motor 2,5 CRD (104 kW) značky Detroit Diesel se vstřikováním Common-Rail. Ukončení dovozu provedení 3,8i V6 AWD z důvodu neplnění emisních norem.

2004: Modernizace, nový motor 2,8 CRDi.


ČASTÉ ZÁVADY

· vadné olejové čerpadlo
· propálené těsnění pod hlavou (diesel)
· unavená péra zadní nápravy
· nefunkční palivové čerpadlo (benzín)
· netěsné výfukové potrubí
· netěsná chladicí soustava
· úniky oleje z motoru a převodovky
· závady zapalování
· závady dobíjení

DOPORUČENÝ MODEL

3,0i V6 12V (106 kW)

Zážehový vidlicový šestiválec, dvanáctiventilový rozvod 2xOHC, vícebodové elektronické vstřikování paliva.
Důvody: Pružný šestiválec se pro pohon rodinného MPV hodí nejvíce. Ten převzatý od Mitsubishi je jednoduchý a funguje obvykle bez problémů.

NEBRAT

2,5 TD (87 kW)

Přeplňovaný vznětový řadový čtyřválec, osmiventilový rozvod OHV, nepřímé vstřikování paliva radiálním čerpadlem.
Důvody: Italský turbodiesel poskytuje těžkému Voyageru celkem solidní dynamiku, skrytě však trpí častým vysokým namáháním. Pak přicházejí různé, obvykle velmi drahé závady. Velmi nešťastný byl pohon ventilového rozvodu tenkým řetízkem používaným u novějšího oblého modelu v letech 1996 a 1997.

Tagy