Ford Escort - vyhněte se dieselu

Na přední pohon přešel Ford u svého kompaktního modelu Escort již v roce 1980, přičemž některé z těchto charakteristicky hranatých vozů se prostřednictvím Tuzexu prodaly i u nás. Češi navyklí na prachrmizernou úroveň tehdejších škodovek nebyly vůči jeho slabým brzdám či nevalnému dílenskému zpracování tak kritičtí, jako západní odborný tisk, takže si zde model získal jisté renomé a po otevření hranic se stal vyhledávanou ojetinou. Spíše než o těchto vozech, které dnes koupíte třeba za pár tisíc, se zde bavme o escortech produkovaných od října roku 1990. Nový model (existující jako tří či pětidveřový liftback, čtyřdveřový sedan Orion a praktické kombi) přinesl oblé tvary, uspokojivou prostornost a celkově moderní pojetí, ale ne zrovna zdařilou nabídku motorů.

Osmiventilové zážehové pohonné jednotky 1,4i a 1,6i jsou ve vysokých otáčkách hlučné a hodně neskromné ve spotřebě paliva, vznětový motor 1,8 D také rozhodně není zdařilou konstrukcí. Má litinovou hlavu válců, která zejména u přeplňovaných variant pravidelně praská, proto věnujte diagnostice této mimořádně drahé a špatně opravitelné závady mimořádnou pozornost. Motor se nesmí pod plným plynem přehřívat, hadice chlazení nesmí být po předváděcí jízdě úplně tvrdé (natlakované), z otevřené expanzní nádržka chlazení nesmí být při chodu motoru cítit výfukové plyny, v oleji nesmí být vodní suspenze atd. Připočtou-li se k napsanému ještě dva tenké rozvodové řemínky (jeden žene vačkový hřídel, druhý vstřikovací čerpadlo), které se často přetrhnou a způsobují poškození motoru, pak tento hlučně běžící, nepříliš úsporný a málo výkonný motor nezaslouží vaši pozornost. My bychom si dieselového escorta nekoupili, ani kdyby nás mučili. To spíše moderní zážehový agregát 1,6i 16V (66 kW) řady Zeta představený při v září roku 1992 je ideálním pohonem - tichý pružný a výkonný motor spotřebuje v praxi dokonce asi o půl litru méně paliva, než zastaralá čtrnáctistovka.

Právě se zmíněným datem přišla také první modernizace modelu, významná spíše designově, než technicky. V roce 1995 byl model přepracován opět, a to dost významným způsobem. Tehdy dostal i nový, oblý a ergonomicky bezvadně vyřešený interiér (třeba o tak dobře tvarované řadicí páce či tak vhodně umístěných ovladačích topení si mohou majitelé fabií nechat zdát). Hlavně se však podařilo dokončit ladění podvozku, takže na dobrých silnicích se auto ochotně vrhá do zatáček a chová se v nich zcela neutrálně. Na českých rozbitých cestách však kombinace měkkého odpružení, nevýrazných tlumičů a silného příčného stabilizátoru způsobuje, že auto s sebou šije jako pytel hadů, takže podvozek beztak není kladem modelu. Brzdy také ne, protože při opakovaném namáhání jejich účinek poměrně rychle slábne. Ford o problematické konkurenceschopnosti svého modelu věděl a technické slabiny se snažil dohánět bohatou výbavou, takže ABS, posilovač řízení či centrální zamykání se v escortech vyskytují takřka pravidelně.

Pokud jde o závady, tak kromě zmíněných problémů vznětových motorů jmenujme ještě rychle vznikající vůle v závěsech předních kol, praskající vypínací páky spojky (naučte se řadit bez spojky, možná to budete jednou potřebovat), vymačkané klíčky zapalování, přetržené rozvodové řemeny (s následkem poškození motoru) či vlivem kroucení karosérie prasklá čelní skla. Pokud motor 1,4i v tahu cuká, tak za to mohou buď vadné zapalovací kabely, nebo snímač polohy škrticí klapky - tzv. potenciometr. Ten je velice drahý (stojí kolem dvanácti tisíc Kč), takže vůz jehož motor neběží plynule, raději nekupujte. A pozor také na korozi karosérie - ta se starším escortům rozhodně nevyhýbá.

SPOLEHLIVOST průměrná
TECHNICKÁ ÚROVEŇ nízká
CENY OJETIN průměrné
PROVOZNÍ NÁKLADY průměrné
SERVIS dostupný, středně drahý

PŘEDNOSTI
+ velká nabídka ojetin
+ ergonomicky zdařilý interiér (zejména od 1995)
+ elegantní a solidně prostorná 5D karosérie
+ na dobrém povrchu vyhovující jízdní vlastnosti (od 95)
+ příznivé ceny originálních náhradních dílů
+ snadné ovládání

NEDOSTATKY
- problematická kvalita starších exemplářů (do 95)
- zastaralé, hlučné a nespolehlivé vznětové motory
- vyšší spotřeba paliva u všech motorů
- slabé brzdy
- nevyhovující jízdní vlastnosti (do 95)
- choulostivé klíčky zapalování

JAK ŠEL ČAS
1980: Představení první generace s předním pohonem.
1990: V říjnu nový model. Motory 1,4i (52 kW), 1,6i (66 kW) a 1,8 D (44 kW).
1991: Nový motor 1,3i OHV (44 kW).
1992: V únoru nové motory 1,8i 16V (77 nebo 96 kW) a 2,0i 16V (110 kW). V září face-lift modelu. Nový motor 1,6i 16V.
1994: Motor 1,8 TD (66 kW).
1995: Modernizace modelu. Motory 1,4i (55 kW), 1,6i 16V (65 kW), 1,8i 16V (85 kW), 1,8 D (44 kW) a 1,8 TD (66 kW).
1996: V březnu slabší turbodiesel 1,8 TD (51 kW).
1998: Představen nástupce - model Focus.
2000: Ukončení výroby modelu Escort.

NEJČASTĚJŠÍ ZÁVADY
· přetržený rozvodový řemen (zejména diesel)
· prasklá hlava válců (diesel)
· prasklá vypínací páka spojky
· praskající čelní skla
· vadný snímač polohy škrticí klapky (1,4i, 1,6i)
· koroze karosérie (do 1995)
· rychlé opotřebení brzd
· tekoucí vodní pumpa
· vůle v závěsech předních kol
· úniky oleje z motorů a převodovek
· rychle opotřebené zadní tlumiče (kombi)

Doporučený model
1,6i 16V Zeta (66 kW) - od 1992. řadový zážehový čtyřválec se šestnáctiventilovým rozvodem OHC a vícebodovým vstřikováním paliva.
Důvody: Pro escorta naprosto optimální pohon. Pružný i výkonný, přijatelně úsporný, bez velkých problémů.

Nebrat
1,8 D a TD (44 až 66 kW) řadový vznětový atmosférický či přeplňovaný čtyřválec s nepřímým vstřikováním paliva radiálním čerpadlem.
Důvody: Slabší verze hodně špatně jedou, ty výkonnější zase bývají rychle opotřebené. Předčasná ztráta kompresních tlaků, prasklé hlavy válců, přetržené rozvodové řemeny, to vše jsou překvapení, které motor majitelům dieselových escortů skýtá.