Honda Civic sedan - dvojče ufouna

Petr Šikl - 14. 01. 2011
+ 29
V dnešní recenzi ojetiny se zaměříme na nenápadný sedan, který se oproti hatchbacku se stejným jménem chlubí sofistikovanější technikou a méně výstředním designem.

Co je zač?
Civic byl a je pro japonskou Hondu stěžejním modelem, stejně jako Golf pro Volkswagen, Focus pro Ford nebo Astra pro Opel. Ještě šestá generace Civicu sázela na sportovní pojetí, kdežto sedmá generace znamenala radikální zlom. Honda představila nafouklý Civic připomínající spíše vůz kategorie MPV. Aby toho nebylo málo, další v pořadí již osmá generace přišla opět s naprosto rozdílným pojetím. Snad každý si vzpomene na podzim roku 2005, kdy Honda představila kosmicky vypadající hatchback s netradičně pojatým interiérem. K třídvéřovému a pětidvéřovému hatchbacku Honda připravila o něco konzervatněji působící čtyřdveřový sedan s odlišným interiérem ze kterého vychází i polohybridní verze.

Hatchback sjížděl z výrobních linek v Anglii, kdežto sedan opouštěl brány výrobního závodu v Japonsku nebo Turecku, přičemž hybridní sedan sjížděl pouze z výrobních pásů japonské továrny. Mimo odlišných rozměrů (viz níže) a karoserie, nalezneme řadu rozdílů v samotné konstrukci podvozku. Sedan se na rozdíl od hatchbacku chlubí nezávislým zavěšením zadních kol, jinými rameny zavěšení předních kol, větším rozvorem 2700 mm (hatchback jen 2635 mm) a jiným tvarováním palubní desky. Naopak sedan je znevýhodněn absencí dvouzónové klimatizace. Podvozek sedanu je naladěn oproti hatchbacku komfortněji. Lehká příď se kladně projevuje v zatáčkách, avšak při vysokých rychlostech na dálnicích je spíše na obtíž. Zejména u hatchbacků vybavených benzínovým motorem můžeme při vyšších rychlostech pozorovat směrovou nestabilitu, která vyžaduje korekce volantem. To neplatí o Civicu vybaveném vznětovým agregátem, který naopak vyniká příkladnou stabilitou při jízdě v přímém směru při vysokých rychlostech. Sedan pohání výhradně zážehová osmnáctistovka i-VTEC o výkonu 103 kW. Ta nemá přímé vstřikování, přesto patří k doslova ukázkovým motorům. Poskytuje dostatek výkonu a jezdí vcelku úsporně. Spojení s šestikvaltem je rovněž příkladné. Při dálniční stotřicítce na šestý rychlostní stupeň se tak může posádka těšit z akustické pohody.

Karosářské varianty:
- 3dv. hatchback (4250x1760x1460x2635)
- 5dv. hatchback (4250x1760x1460x2635)
- 4dv. sedan (4545x1750x1430x2700)

Motorizace pro nejdůležitější evropské trhy:

Benzín:
(zážehové řadové čtyřválce)
1,4 8V i-DSI (61kW / 119Nm)
1,4 16V i-VTEC (73kW / 127Nm)
1,6 16V i-VTEC (92kW / 151Nm) - dostupný pouze na některých trzích, v ČR se neprodával
1,8 16V i-VTEC (103kW / 174Nm)
2,0 16V i-VTEC (148kW / 195Nm) - pouze pro Type-R

Diesel:
(přeplňovaný čtyřválec)
2,2 i-CTDi 16V (103kW / 340Nm)

Polohybridní:
1,3 8V i-DSI I-VTEC / IMA (70+15kW / 123+103 Nm)

Stručná historie:
2005:
zahájení výroby ve třech karosářských verzích, základ tvoří 1,4 i-DSI
2009: modernizace, nový základní motor s šestnáctiventilovou technikou

Jaký je vevnitř?
Hatchback po příchodu na trh doslova šokoval originálně a velmi odvážně pojatým interiérem, zejména rozčleněnou palubní deskou. Honda si dala práci a pro sedan připravila umírněnější palubní desku. Oba interiéry poskytují přes svůj netradiční pojetí a vzhled špičkovou ergonomii a příkladné rozdělení ovládacích prvků. Společným vodítkem obou interiérů je volant, který padne skvěle do rukou. Naopak použité tvrdé plasty odpuzují již svým vzhledem. Lacině vypadající plasty se po téměř pěti letech provozu ukázaly být velmi odolné a vynikají solidním zpracováním (v testovaném kousku nikde nic nepovrzávalo ani jinak zvukově neobtěžovalo). Kabina sedanu poskytuje čtyřem dospělým dostatek prostoru. Sedadla patří rovněž k těm lepší.

Horší je to s využitelností zavazadelníku. Pod zadním víkem kufru nabízí sedan v základním uspořádání využitelný objem pouhých 375 litrů, což je ve srovnání s pětidvéřovou kratší verzí hodnota přímo ostudná (5D nabízí objem 415 litrů). Startování u sedanu probíhá klasickým klíčkem místo tlačítka, které je použito u hatchbacku. Rovněž palubní počítač nabízí méně informací (chybí například ukazatel aktuální spotřeby paliva) a jeho ovládání nepatří zrovna k nejpříjemnějším.

Jak se s ním jezdí?
Honda umí uspokojit požadavky jak milovníků vůně benzínu, tak příznivce nafty i požadavky ekologů (pro ty Honda připravila již zmíněnou hybridní verzi). Námi testovaný sedan vybavený zážehovou osmnáctistovkou je určen spíše pro klidné řidiče, kterým bude maximálně vyhovovat kultivovanost a sametovost pohonné jednotky. Ta ve spojení s šestirychlostní manuální převodovkou dosahuje příkladného sladění (pro ještě klidnější řidiče vyznávající vysoký komfort Honda dodávala pětirychlostní automat vlastní konstrukce). Sedan se projevuje počáteční nedotáčivostí, která se při brzdění nebo rychlé změně směru mění v přetáčivý smyk. Jízdní vlastnosti jsou však nad průměrem tehdejších konkurentů. Povrch vozovky je díky nezávislému zavěšení znamenitě kopírován. Podvozek sedanu se paradoxně cítí v zatáčkách s nerovným povrchem daleko lépe než hatchback, který si na nerovnostech neví příliš rady. Díky měkkosti nastavení se posádce dostává vysoká porce komfortu. Při ostřejší jízdě snižují komfort cestování pouze již zmíněné náklony karoserie a občasné tlumené rány od výtluků a děr. Kvalitnímu podvozku sekunduje překvapivě přesné řízení a odpovídající brzdy s rychlým nástupem.

• Výborný Přesné řízení
• Podvozek (jízdní komfort)
• Odhlučnění kabiny
• Plnohodnotné rezervní kolo
• Tříramenný volant
• Brzdy
• Možnost řadit pádly pod volantem

Co se kazí?
Honda Civic patří po technické stránce k nadprůměrným automobilům, kterým se vyhýbají závažnější technické nedostatky. Žádná z dostupných pohonných jednotek se vyloženě nekazí. Všechny motory mají rozvody poháněné řetězem, který se za běžných podmínek nemění. U benzínových agregátů je nutné třeba kontrolovat po ujetí 40.000 km nebo po dvou letech provozu ventilovou vůli. Rovněž je nutné dodržovat pravidelnou výměnu oleje, která je stanovena v intervalu 20.000 km ujetých kilometrů nebo jednoho roku. Myslet je nutné také na výměnu palivového a vzduchového filtru. Opomenout se nesmějí ani svíčky (po 120.000 km). U benzínové jedna-osmičky i-VTEC je zcela běžné dolévání jednoho litru oleje zhruba po 10.000 ujetých kilometrem (naštěstí je Civic vybaven snímačem hladiny motorového oleje, který řidiče informuje o nedostatečném množství s předstihem a nehrozí tak žádné poškození). U vznětové dva-dvojky i-CTDi se mohou objevit opotřebené vstřikovače Common-Railu, což je při vysokém kilometrovém nájezdu bolest všech moderních automobilů. Dále se může objevit nerovnoměrně opotřebovaná listová pružina spojky nebo vadný spojkový válec. U dieselu se nemusíte obávat ani filtru pevných částic (ten Civic prostě nemá). Civic dokázal i bez filtru plnit emisní normu Euro4.

To samé jako o pohonných jednotkách platí i o podvozku. Na něm se mohou v důsledku nekvalitních komunikací vyskytnout klepající tyčky stabilizátoru přední nápravy. Také se můžete setkat s cvakáním od přední nápravy, které má na svědomí usazování nečistot mezi nápravnicí a skeletem karosérie. Tento problém se řeší povolením šroubů, vyčištěním a promazáním. U modelů vyrobených do roku 2006 se mohlo objevit cvakání v tlumičích zadní nápravy, což bylo konstrukční chybou a Honda tento problém řešila výměnou za modifikované tlumiče. U prvních modelů rovněž docházelo k selhávání posilovačů řízení vinou vadné řídící jednotky, na což Honda měla svolávací akci. Svolávací akci se nevyhnula ani brzdová soustava. U modelů vyrobených v letech 2006-2007 Honda svolávala několik tisíc Civiců a měnila celou sestavu parkovací brzdy, která nepracovala dosti účinně. U brzd se také mohou vyskytnout zatuhlé pístky v zadních brzdičích. Ty lze vyčistit a promazat, popř. vyměnit. Honda na model Civic poskytovala záruku 12 let proti prorezivění karoserie, 5 let na korozi výfukového systému a 10 let na korozi podvozku.

Co vybrat?
Pro verzi sedan byla v Česku vyhrazena jediná motorizace v podobě zážehového čtyřválce 1.8 i-VTEC poskytující maximální výkon 103 kW při 6300 otáčkách a maximum točivého momentu 174 Nm při 4300 otáčkách. Jedna-osmička je tak pro sedan jasnou a ideální volbou. Ve většině případů je spojena s šestirychlostní manuální převodovkou, která se stala všem verzím standardem (vyjma hybridu, který má variátor). Šestikvalt vyniká "Hondí" přesností, lehkostí a dobře pracující synchronizací. Zřídka můžete narazit na pětirychlostní automatickou převodovku vlastní konstrukce, která připomíná spíše běžné manuální převodové skříně. Honda místo planetových soukolí použila tři hřídele s ozubenými koly, které se aktivují pomocí lamelové spojky ovládané hydraulicky. Automat patří k těm lepším, a pokud nechcete řadit, mohu ho vřele doporučit. Technické problémy se mu vyhýbají. Výběr vhodné motorizace pro verzi sedan je tedy velmi jednoduchý - sáhnout můžete jen po sametově jdoucí a maximálně kultivované osmnáctistovce ve spojení s šestirychlostní manuální převodovkou nebo pětistupňovým automatem. Ani s jedním neuděláte chybu.

Při koupi tří nebo pětidveřové verze nesahejte po osmiventilové čtrnáctistovce i-DSI, která reaguje laxně reaguje na pokyny plynového pedálu a ve vysokých otáčkách nepředvádí nic dobrého (nad hranicí 4200 ot./min. téměř netáhne). Podobně je na tom i šestnáctiventilová jedna-čtyřka dostupná od roku 2009. Ta vychází ze stejného bloku motoru, ale nová hlava je osazena šestnácti ventily a klasickým zapalováním (i-DSI má dvojici svíček pro každý válec). Tato změna měla za následek, že motor přestal táhnout od nízkých otáček a pro svižnou jízdu ho bylo nutné vytáčet. Honda tak učinila s motorem obrat o 180°. V mých očích jedna-čtyřka se hodí spíše do Jazzu než do většího Civicu. Další volbou je již zmíněná jedna-osmička u verze sedan. Tu lze rovněž doporučit. Vyniká příznivou spotřebou paliva a umožňuje svižnou jízdu. Pro špičkovou verzi Type-R byl určen dvoulitr s výkonem 148 kW, který nadchne snad každého. Dvoulitr poskytuje nad hranicí pěti tisíc otáček stejný požitek z jízdy jako přeplňované motory. Zabere a dravě žene Civica kupředu a nechá se vytáčet až do 8200 ot./min.. Ve spojení s krátkými převody šestirychlostní převodovky mohu tento skvost vřele doporučit. Civic může pohánět i vznětová dva-dvojka vlastní konstrukce, kterou jsme si nedávno popsali v recenzi Accordu. Diesel v Civicu doporučuji všem, kdo jezdí velmi dlouhé vzdálenosti.

Výše posazený výkon dovoluje vozu udělit maximální rychlost 200 km/h a zrychlení na stovku s ním zvládá za 10,4 s. Benzínový čtyřválec se vyznačuje naprosto klidným chodem. Hondě se podařilo potlačit vibrace na minimum. Pohonná jednotka svým zvukovým projevem připomíná šestiválce. Při volnoběhu o ní nevíte a zhruba do poloviny využitelných otáček je jeho projev velmi příjemný. Potěšující je využitelný tah od nízkých otáček, což umožňuje svižné proplétání městem. Přesto osmnáctistovka poskytuje poměrně těžkému sedanu i ve vysokých otáčkách jen průměrné zrychlení. Žádné výrazné kopance se nekonají a agregát umí splnit požadavky 95% řidičů.

Testovaný kus Honda Civic sedan 1.8 i-VTEC, 103 kW, rok výroby 2006

Výbava:
Sada zimních kol, 6x airbag, ABS, dig. klimatizace, CD přehrávač, centrál dálkový, el. okna, el. sklopná zrcátka, manuální 6°převodovka, nastavitelný volant, palubní počítač, posilovač řízení, tónovaná skla, výškově nastavitelná sedadla, zámek řadící páky.

Námi testovaná Honda Civic s rokem výroby 2006 má podle tachometru najeto 60.000 km a je podle všech dostupných materiálů (servisní knížka, zápis v registru vozidel atd.) po jediném majiteli. Udávanému kilometrovému nájezdu odpovídá celkové zanedbatelné opotřebení. Všechny sledované části Civicu totiž plně odpovídají udávané hodnotě. Zanedbatelné oděrky na karoserii nalezneme až při velmi podrobné prohlídce. Stejně minimální opotřebení vykazuje interiér, u kterého se mi nepodařilo najít závažnější nedostatek (majitel se zřejmě o vůz dobře staral). Motor startoval, zněl i jezdil bez problémů. Celé auto fungovalo po celý týden testování bez závad a sebemenších problémů i při 20°mrazech (snad jen gumy stíračů si budou žádat o výměnu).

Plusy:
+ motor ve výborném stavu
+ řízení bez vůlí
+ celkově výborný technický stav
+ zachovalý interiér (jako nový)
+ karoserie bez škrábanců

Mínusy:
- nenalezeny

Závěrečné hodnocení:
Testovaný vůz je ve výborném technickém stavu a udávaný počet najetých kilometrů s téměř 100% pravděpodobností odpovídá celkovému stavu vozidla. Vzhled interiéru, karoserie i prohlídka podvozkových skupin svědčí o kvalitní péči bývalého majitele. Honda Civic sedan je ve výborné kondici.

Automobil k testu zapůjčil autobazar Auto ESA

 

Tagy