Mazda3 - spolehlivý kompakt

Petr Šikl - 25. 03. 2011
+ 46
Japonská automobilka Mazda ukončila modelem 3 dlouhou éru "tři-dva-trojek". Novinka přinesla velmi atraktivní vzhled, výborný podvozek a nové motory. Bohužel se ji nevyhnuly problémy, které byly řešeny svolávacími akcemi.

Co je zač?
Dlouhou dekádu "tři-dva-trojek" v roce 2003 ukončil nový model s alfanumerickým a maximálně jednoduchým označením "3". Trojka od Mazdy přišla až po převratné "šestce", která se povedla a Mazdě přinesla nové zákazníky. Trojka na úspěchy šestky úspěšně navázala a dokonce ji předstihla i v počtu vyrobených kusů. Trojkový model první generace se vyráběl do roku 2008, kdy jí nahradil stejnojmenný nástupce. Mazda3 byla určena řidičům se sportovním srdcem. Ve své době nabízela společně s Fordem Focus nejlepší podvozek v kompaktní třídě. Špatně na tom nebyla ani s prostorností a vnitřním uspořádáním. Trojkový model patří podle testů Euro NCAP k bezpečným. Trojka získala v roce 2006 za ochranu posádky při nárazu čtyři hvězdičky z pěti možných. Bezpečnost dětí přepravovaných v zádržných systémech byla hodnocena trojicí hvězd z maximálních pěti. Mazda3 se stala v roce 2008 vítězem spolehlivosti kategorie kompaktních vozů v německých statistikách TÜV Report.

Karosářské varianty:
rozvor u všech variant 2725mm
-5 dv. hatchback
-4 dv. sedan

Motorizace pro nejdůležitější evropské trhy:
Benzín:
(zážehové řadové čtyřválce)
1,4 MZR 62 kW, 122Nm
1,6 MZR 77 kW, 145Nm
2,0 MZR 110 kW, 187Nm
2,3 MZR DISI 191 kW, 380Nm

Diesel
(přeplňované vznětové řadové čtyřválce):
1,6 MZ-CD 66 kW, 215Nm
1,6 MZ-CD 80 kW, 240Nm
2,0 MZ-CD 105 kW, 360Nm

Stručná historie:
2003:
zahájení výroby (1,4 MZR, 1,6 MZR, 2,0 MZR)
2004: motor 1,6 MZ-CD 80 kW
2005: motor 1,6 MZ-CD 66 kW
2006: modernizace modelu (2,0 MZR nově s 6 MT)
2006: příchod motoru 2,3 MZR DISI a 2,0 MZ-CD 105 kW
2008: nová generace

Jaká je vevnitř?
První generace Mazdy3 navazuje svým pojetím na předchůdce v podobě řady 323, kde výrobce kladl důraz na sportovní pojetí. To platí zejména o pozici za volantem. Většina automobilek se snaží usazovat řidiče co nejvýše, aby zaručila pohodlné nastupování. To u Mazdy3 však neplatí. Přestože v ní nesedíte tak blízko asfaltu jako u předchůdců 323 BG nebo BA, můžeme stále mluvit o nízké poloze za volantem. Sedadlo lze nastavit výškově, ale oproti například 323 BJ nelze nastavovat sklon sedáku. Do rukou skvěle padne tříramenný volant seřiditelný ve dvou osách. Rovněž palubní deska je maximálně přehledná a je rychlým zdrojem informací. Stejně jako větší šestka, i trojka se musí spokojit i v nejvyšší výbavě jen s jednozónovou klimatizací.

Námi testovaná trojka byla v základní výbavě CE, která zahrnovala čtyři airbagy, ABS, posilovač řízení, imobilizér, manuální klimatizaci, elektrické ovládání pouze předních oken, dálkové centrální zamykání, výškově stavitelné sedadlo řidiče, volant stavitelný ve dvou osách, elektricky ovládaná a vyhřívaná zpětná zrcátka a rádio. Základní výbava CE se pojila s nejslabšími motory v podobě benzínové čtrnáctistovka a šestnáctistovky MZR a vznětové šestnáctistovky MZ-CD. Druhý stupeň výbavy Mazda označovala TE a zahrnovala navíc okenní airbagy, zrcátka v barvě karosérie, kůží obšitý volant, automatickou klimatizaci a elektricky ovládaná zadní okna. Další stupeň výbavy TX přidával palubní počítač, TCS, DSC, lité disky kol. Pro dvoulitr MZR byla k dispozici výbava GT/GTA, která nabízela navíc bezklíčové startování, hi-fi systém BOSE + 7x repro, zadní LED světla, dešťový senzor, xenonové světlomety nebo přední mlhovky. Vrchol tvořila výbava MPS dostupná pouze s přeplňovanou dva-trojkou, která přinášela diferenciál s omezeným prokluzem, sportovní pedály, sedadla a další doplňky.

Jak se s ní jezdí?
S Mazdou3 se jezdí velmi dobře. Stačí usednout, nastavit volant, seřídit sedačku a můžete vyrazit. Vše se ovládá intuitivně a řidič se může plně soustředit na jízdu, kterou si lze s benzínovou šestnáctistovkou vcelku užít. Za výbornými jízdními vlastnostmi stojí vyspělý podvozek, který si nechá líbit doopravdy hodně a nabízí posádce dostatek komfortu ve spojení se špičkovými jízdními vlastnostmi. Mazda3 se vyznačuje až neuvěřitelnou ochotou měnit směr, nadpozemskou přilnavostí, dobrým sladěním pružin a tlumičů, velmi přesným řazením, komunikativním řízením a dobrým chováním na rozbitých českých silnicích. Pozornost zaslouží zadní náprava, která používá k vedení každého kola trojice nestejně dlouhých příčných ramen doplněných podélně vodicím ramenem což vede k výbornému projevu v zatáčkách (zadní kola spolupracují) a vůz neodskakuje ani nerovnostech. Znamenitě funguje rovněž brzdová soustava. To jsou všechno přednosti, kterými se většina konkurentů nemůže současně pochlubit. Horší je to s odhlučněním podvozku, přejezdem nerovností a s jízdou v přímém směru díky nastavení nápravy do zatáček. Zejména při dálničních rychlostech nepotěší pohled na otáčkoměr. Šestnáctistovka točí na pátý rychlostní stupeň něco málo přes čtyři tisíce otáček, což nepřispívá k akustické pohodě v kabině ani spotřebě paliva.

Co se kazí?
Trojku od Mazdy trápí předčasné opotřebení horní uložení vzpěr McPherson u přední nápravy (projevuje se chroustáním v řízení při jízdě a plném rejdu). Mnoho ojetých trojek se potýká s opotřebenými ložisky kol, známé jsou problémy s pískáním brzd a rozhozenou geometrií přední nápravy (ta je velmi náchylná). Dále Mazdu trápí koroze. Ano, čtete dobře - koroze. Ta postihuje zadní lemy kol, podběhy a zadní boční dveře, což Mazda řešila dodatečným nástřikem. Ne všechny vozy však tento úkol absolvovaly (po dvou letech výroby už mohly mít nového majitele). U zážehové šestnáctistovky se u prvních ročníků vyskytoval problém s vydřenými kluznými ložisky vačkových hřídelů, což Mazda řešila opět svolávací akcí. Jinak zážehové motory patří k těm spolehlivým. U vznětové šestnáctistovky s výkonem 80 kW selhávají EGR ventily, díky čemuž budete obtížně startovat, popř. vůbec nenastartujete nebo při akceleraci dojde ke ztrátě výkonu. Dále selhává elektromagnetický ventil, což je obvyklá závada systému common rail od fy Bosh). Pokud se u přeplňovaných dieselů neřídíte obecnými zásady pro jízdu, můžete vydřít ložiska turbodmychadla. Celkově však Mazda3 patří mezi velmi spolehlivé vozy.

Motorový olej se mění po 20.000 km nebo 12 měsících. Automobilka doporučuje plnou syntetiku 5W30 normy APISL (ACEA A3). Objem oleje činí 3,9 litrů. Vůle ventilů se akusticky kontroluje každých 20.000 km, v případě hlučnosti se seřizuje. Olej v manuální převodovce se mění po 100.000 km nebo 60 měsících. Výrobce doporučuje u námi testované pětirychlostní manuální převodovky olej 75W-90. Pomocné hnací řemeny se mění po 60.000 km / 36 měsících, svíčky po 120.000 km a například vzduchový filtr po 60.000 km nebo 36 měsících. U motoru 1,6 MZ-CD 80 kW je nutné po 60.000 km doplnit aditiva (DPF). Štítek s VIN nalezneme v motorovém prostoru, další štítek na dveřích řidiče a na sloupku dveří spolujezdce.

Co vybrat?
Základní motorizací se stala stejně jako u Fordu Focus benzínová čtrnáctistovka MZR o výkonu 62 kW. Tu však nemohu příliš doporučit. Přestože je vcelku bezproblémová, trojkovému modelu nezaručuje odpovídající dynamiku ani kdovíjak příznivou spotřebu paliva. Na vině jsou hned dva aspekty. Vyšší hmotnost vozu a krátké odstupňování manuální pětirychlostní převodovky. Základní motorizaci tak mohu doporučit doopravdy jen velmi klidným řidičům. V nabídce následuje benzínová šestnáctistovka MZR o výkonu 77 kW, která se starala o pohon testovaného exempláře. Ta je rozhodně lepší volbou než základní jedna-čtyřka. Ochotně se vytáčí, vyniká dobrou reakcí na plynový pedál a ve vysokých otáčkách poskytuje odpovídající dynamiku a zvukový doprovod. Bohužel v nízkých otáčkách může připadat řadě řidičů příliš rozvážná. Pro dynamickou jízdu je nutné šestnáctistovku neustále vytáčet a udržet ručičku otáčkoměru v druhé polovině. Šestnáctistovka je tak lepší volbou než čtrnáctistovka. Bohužel i ona se trápí na dálnici, kde se ručička otáčkoměru při dálniční stotřicítce pohybuje mírně nad 4.000 otáčkami, což nesvědčí uším posádky ani obsahu peněženky. Nejlepší možnou volbou je v Česku málo rozšířený dvoulitr MZR, který se do trojky dostal z šestkového modelu. Dvoulitr s výkonem 110 kW vyniká výtečnou pružností, ochotou zrychlovat a přijatelnou spotřebu. Velkou zásluhu na tom má proměnné časování sacích ventilů a naladění převodovky. Do modernizaci je nutné spokojit se s pěti rychlostmi, první tři stupně jsou však krátké a zaručují odpovídající dynamiku a další dva stupně dlouhé, které zaručují nízké otáčky při dálniční jízdě (130 km/h = 3.000 ot./min.) což vede k akustické pohodě na palubě a přijatelné spotřebě paliva. Ještě lépe si vede dvoulitr po modernizaci, kdy dostal šestirychlostní manuální převodovky. V mých očích je právě dvoulitr nejvhodnější motorizací, který navíc tvořil první tři roky vrchol nabídky (než přišla na trh přeplňovaná dva-trojka DISI). Přeplňovaný čtyřválec udělal z trojky hothatch, který stovku zvládal za 6,1 sekundy a mohl uhánět až 250 km/h přestože výkon se přenášel na vozovku jen prostřednictvím předních kol (k čemuž pomáhal samosvorný diferenciál LSD). S přeplňovaným agregátem trojka zrychluje doslova brutálně od nízkých otáček a vyžaduje od řidiče zvýšené nároky na řízení.

Základ vznětových motorů tvoří šestnáctistovka MZ-CD o výkonu 66 kW, kterou vyvinul koncern PSA ve spolupráci s Fordem. Tato jedna-šestka plnila emisní normu Euro4 bez filtru pevných částic a celkově patří mezi úsporné, vcelku kultivované a relativně spolehlivé pohonné jednotky, které postačí klidnějším řidičům. Bohužel v Česku se oficiálně neprodávala, a tak na ni narazíme jen u dovezených trojek například z Francie. Silnější varianta šestnáctistovky MZ-CD plnila v Česku roli důležité pohonné jednotky, která na sebe strhávala veškerou pozornost. Od počátku produkce trojky byla jedna-šestka o výkonu 80 kW jediným dieselem v nabídce, proto u trojek narazíte právě na tento motor. Volba to není vůbec špatná. Patříte-li mezi ty, kteří budou s vozem zdolávat delší vzdálenosti, je tato motorizace ideální volbou. Nízká spotřeba paliva, dostatečná dynamika a solidní spolehlivost mluví za vše. Vrchol vznětových pohonných jednotek se objevil až v roce 2006, kdy se pod kapotou trojkového modelu objevil dvoulitr MZ-CD o výkonu 105 kW pocházející z Mazdy6. Narozdíl od menších dieselů dvoulitr Mazda vyvinula svépomocí a postupně u něj vychytala všechny mouchy (systém Common-Rail je od fy Denso). Ve spojení s šestirychlostní převodovkou představuje ideální volbu.

Testovaný kus Mazda3 CE, 1.6, 77 kW, rok výroby 2003:

Výbava: servisní knížka, 8x airbag, ABS, klimatizace, centrální zamykání, zámek řazení, el. přední okna a el. zrcátka, posilovač řízení, rádio, tónovaná skla, výškově nastavitelná sedadla, loketní opěrka, 1. majitel.

Námi testovaná Mazda3 s rokem výroby 2003 měla podle tachometru i servisní knížky najeto 162.000 km, přičemž všechny dostupné dokumenty o vozidle (zápisy z prohlídek STK a provedených servisů) potvrzují udávaný kilometrový průběh. Karoserie automobilu je vcelku zachovalá a odpovídá svému stáří. Nese známky častého používání (šrámy, oděrky atd.). Podle technického průkazu byl vůz registrován od samotné koupě na jednu fyzickou osobu, která s vozem jezdila na pravidelný servis (doloženo). Interiér je vcelku zachovalý (poškozená je pouze schránka v dolní části středového panelu). Motor startoval bez problémů.

Nedostatky:
- přední tlumiče to mají již za sebou
- vyšší hluk od kol
- rez na podvozku

Závěrečné hodnocení:
Vůz bude po výměně předních tlumičů v dobrém technickém stavu. Po koupi doporučujeme provést preventivní výměnu oleje a filtrů.

Automobil k testu zapůjčil autobazar Auto ESA

Tagy