RECENZE OJETIN: Nissan Navara II

Nissan s tímto modelem od začátku cílil na zákazníky, kteří využívali terénní a užitkové vlastnosti pick-upu a přitom se chtěli vozit na úrovni. Zvenku působí přes pět metrů dlouhá (5220 mm), 1850 mm široká a 1776 mm vysoká Navara skutečně mohutným dojmem. Korba má rozměry 1,5 x 1,5 metru. V případě dvoudveřové kabiny King Cab jsou vzadu dvě sklopná nouzová sedadla a je k dispozici o půl metru delší korba. Navara dokáže uvézt až 855 kg nákladu a táhnout přívěs vážící tři tuny (u třílitru až 3500 kg). Ortodoxní konstrukce s žebřinovým rámem a listovými péry vzadu spolu s rozvorem 3,2 metru ale přináší citlivost zadní nápravy na příčné nerovnosti. A to v takové míře, že se výrobce v nové generaci prodávané od roku 2015 rozhodl pro zadní nápravu jiné konstrukce.

Situace na trhu ojetin

Nissan Navara se ve své druhé generaci označované jako D40 v ČR prodával od roku 2005 do roku 2015. Nejdříve se ale prvních několik měsíců nabízel pouze Pathfinder s motorem 2,5 dCi a výkonem 128 kW. Navara se dostala do prodeje až čtyři měsíce poté se stejným motorem o výkonu stejných 128 kW a ve verzi se sníženým výkonem na 206 kW. Rok po uvedení na tuzemský trh se do prodeje dostaly motory splňující emisní normu Euro 4. U některých exemplářů se začaly montovat filtry pevných částic a výkon byl snížen o dva kilowaty na celkových 126 kW. Navara a Pathfinder se faceliftu dočkaly v roce 2010, tedy v polovině svého prodejního cyklu. Motory od té doby začaly plnit emisní normu Euro 5 a výrobce u motoru 2,5 dCi zvýšil výkon na 140 kW. Zásadní je ale fakt, že v tomto roce přišel na trh i nový dieselový třílitrový šestiválec s výkonem 170 kW, který je spojen se sedmistupňovou automatickou převodovkou. V roce 2015 byla po deseti letech generace D40 nahrazena nástupcem s označením NP300 s pětibodovým zavěšením zadní nápravy, která je odpružená vinutou pružinou.

Ceny druhé generace Navary dnes začínají na cca 200 tisíci korunách a pohybují se klidně až k hranici 700 tisíc korun za poslední ročníky. Nejvíce zastoupený je motor 2,5 dCi v různých variantách dle roku výroby. 3,0 dCi se pak v inzerci pohybuje dost vzácně. V případě Nissanu Navara D40 se dnes v tuzemských bazarech prodává asi 30 kousků, Nissan Pathfinder se prodává v podobném počtu i za podobné ceny.

Který motor vybrat

2,5 dCi do roku 2010: Tento diesel občas míval potíže s rozvody, které jsou poddimenzované. Má také omezenou životnost vstřikovačů, filtru pevných částic (mají je hlavně dovozové vozy) a dvouhmotového setrvačníku. 2,5 dCi netrapte na dálnici delšími jízdami nad rychlostními limity. Vysoké otáčky motoru opravdu nesvědčí a výrazně zkracují jeho životnost. Filtr pevných částic neměla navara v Česku do roku 2010 (jeho přítomnost poznáte podle hodnoty součinitele absorpce či kontrolky na palubní desce). Právě přeplňovaný vznětový čtyřválec 2,5 litru se vstřikováním common-rail najdete mezi ojetinami nejčastěji. Jeho výkon byl do roku 2010 128 kW (174 k)/4000 ot./min. a maximální točivý moment úctyhodných 403 Nm/2000 ot./min. S těžkým autem si poradí naprosto přesvědčivě, dobře táhne z nízkých otáček a neobtěžuje při tom posádku nadměrným hlukem. Spotřeba se u něj pohybuje při nezatíženém stavu od 8,5 do 11 litrů nafty. Spodek motoru 2,5 dCi (128 kW) pochází z modelu Pick-up 2,5 Di (92 kW). Ten nepatřil mezi nejodolnější diesely, občas se nějaký motor zadřel na „klice“. Je otázka, jak ten samý, již před tím ne zrovna odolný díl, snese namáhání o tolik vyšším výkonem. Na druhou stranu common-rail přináší plynulejší nárůst expanzních tlaků a tudíž příznivější namáhání ložisek, než předchozí radiální čerpadlo s dvoupružinovými vstřikovači.

2,5 dCi od roku 2010: má vždy filtr pevných částic. Výkon byl zvýšen na 140 kW, točivý moment na 450 N.m. Pokud více cestujete na delší vzdálenosti, dal bych mu přednost před jeho starší verzí. Kromě vyššího výkonu je také tišší a na dlouhých cestách se nemusíte bát nedokončených regenerací filtru pevných částic.

3,0 dCi je za mne nejlepší volbou. Prodával se od roku 2010 a byl vždy o dost dražší, než 2,5 dCi. Tento třílitr má výkon 170 kW a točivý moment 550 N.m. Motor pochází od Renaultu, jde o upravenou verzi agregátu V9X, který se vyvíjel společně s Nissanem, a který využívají i vozy Infiniti. Tento motor doporučujeme zvolit hlavně těm, kteří za autem často tahají přívěs. v tomto případě totiž může mít hmotnost až 3500 kg. S tímto motorem se do vozu montovala vždy sedmistupňová automatická převodovka. Reálná spotřeba bude kolem hranice 10 litrů na 100 kilometrů.

Na druhé straně nabídky potom stojí benzínový šestiválec, na jehož adresu nelze říci křivého slova. Čtrnáctilitrová spotřeba ale není ničím výjimečným a narazit na něj u nás se rovná zázraku. Z hlediska požadavku na spolehlivost je ale z mého pohledu favoritem.

Nejčastější závady

Asi největší slabinou vozu je nekvalitní elektroinstalace. Konektory oxidují, kabely se lámou… Nebýt tohoto problému, těžko hledat nějakou vážnou slabinu. Tedy jedna by se našla. Začátkem tohoto roku se v médiích objevila zpráva o lámání zkorodovaného šasi mezi kabinou a korbou. Podle dostupných informací postihlo tuto závadu přes 35 tisíc vozidel jezdících ve Velké Británii. Osobně bych při výběru ojetiny věnoval tomuto kritickému místu více času na detailní prohlídku.



Plusy a mínusy

(+) I po letech zajímavý design karoserie

(+) slušné jízdní vlastnosti na silnici i v terénu

(+) Ojetiny jsou většinou slušně vybavené

(+) Dieselové motory jsou v rámci možností poměrně úsporné



(-) ovladače na volantu nejsou osvětlené

(-) velký poloměr zatáčení (13,3 m)

(-) u některých vozidel chybí ESP

(-) nízká brodivost