Škoda Favorit - etalon levného provozu

Martin Vaculík - 07. 03. 2005
+ 10
Škoda Favorit, kdysi přelomový model tuzemské automobilky, se stále těší značnému zájmu kupujících ojetin. Lákadlem jsou nízké ceny a levné opravy.

Favoritu se rozhodně nevyhýbají poruchy, a to zvlášť po letech provozu. Veškeré náhradní díly na něj jsou však až neuvěřitelně levné, velmi dobře dostupné a díky své jednoduchosti se auto i velmi dobře opravuje. Poradí si s ním nejen každý venkovský autoservis, ale i zručnější kutil s průměrným nářadím. Dlouho byl jako žádaný model tuzemské automobilky dosti drahý, avšak časy se mění, takže favority z prvních let výroby (od 1988) dnes seženete i za patnáct tisíc Kč.


Nebývá obvyklé, že by se nějaké automobilce podařil takový skok jako tehdejší Škodě z řady 120 na favorita. V prostředí ústředního plánování, kde situaci zhoršovali také zdegenerovaní subdodavatelé neochotní připravovat komponenty podle soudobých požadavků, šlo o neskutečný výkon. Výrobce se tak snad ani nemohl vyvarovat některých nedostatků. Nekvalitní interiér s jednoduchými výplněmi dveří, špatnou hlukovou izolací, špatnou odolností proti slunečnímu záření a hlavně i problematickou těsností proti průniku vlhkosti byl spíše věcí kvality výroby, vnitřní hlučnost, jiné nedostatky byly již čistě konstrukčního rázu. Jmenujme pouze jednu příčku mezi motorovým prostorem a prostorem pro posádku, což má za následek vysokou vnitřní hlučnost. Vývojový tým o nedostatku věděl, ale výrobce topení odmítl připravit ústrojí vhodné pro dvě příčky. Poněkud podceněna byla tuhost podlahy vozu, která se v místě svaru za přední nápravnicí trhala. Trhlina zůstává většinou skryta pod pružným protikorozním nátěrem, takže odhalení příčiny toho, proč se od podvozku ozývají rány a vůz je směrově nestabilní, může být nesnadné. Pokud tak vyměníte silentbloky předních ramen (trpí zejména ten zadní) a jízdní vlastnosti auta se nezlepší, svěřte jej klempíři, který má s touto závadou zkušenosti.


Velikou výhodou favoritu je vnitřní prostornost ve vztahu ke komapktním vnějším rozměrům, jimiž vůz v době svého vzniku patřil do nižší střední třídy, dnes již spíše mezi malé vozy. Daní za dostatek místa na předních i zadních sedadlech je dosti kolmé postavení sloupku volantu, který není výškově seřiditelný a tuto možnost nemají ani sedačky. S komfortní výbavou to bylo u favorita vůbec špatné – centrální zamykání či elektrické stahování oken byly k dispozici až v posledních letech produkce, airbagů, ABS či posilovače řízení se motoristé dočkali až u felicie, které favorita koncem roku 1994 nahradila a spíše než novým modelem je jeho důslednou modernizací s prakticky všemi nedostatky původní konstrukce.


Za nedostatek bývá odborníky označována také pohonná jednotka 1,3 litru s rozvodem OHV, která se v průběhu let nabízela s výkony 40 až 50 kW. Její chod není prostý vibrací, zejména 40 kW verze s elektronickým vstřikováním (od 1993) má velmi omezenou dynamiku, avšak pro nás je dnes podstatné, že je to téměř nezničitelný motor. Při koupi si dejte pozor na těsnění pod hlavou válců, které selhává, pokud někdo do chladicího okruhu nalil levný Fridex určený pro litinové hlavy (favorit má již hliníkovou). Tuto závadu poznáte podle bílé suspenze vody v oleji či oleje ve vodě. Dále často chrastí rozvodový řetěz, který však nahrozí prasknutím s následkem destrukce motoru, což je obvyklé u aut používajících ozubený řemen.


Veškeré opravy favorita jsou velmi levné, a tak se při koupi kromě zmíněného těsnění pod hlavou zaměřte na korozi karosérie, která nejdříve hlodá v oblasti spoje prahů se zadními blatníky a spoje předních nosníků s předními blatníky. A věřte, že modely produkované od února roku 1993 již dle kvalitativních požadavků Volkswagenu, nejen díky akrylátovým lakům, černému interiéru a novým výplním dveří lépe vypadají, ale i díky širšímu rozchodu kol lépe jezdí a jsou skutečně o dost kvalitnější. Pozor si naopak dejte na modely 136, jejichž produkce byla ukončena v roce 1991. Ty mají sice díky vyšší kompresi vyšší výkon, ale neúměrně dlouhý stálý převod (3,90 místo 4,16), takže jejich dynamika je nevalná a motor stále klepe.

SPOLEHLIVOST: nízká
TECHNICKÁ ÚROVEŇ: nízká
CENY OJETIN: nízké
PROVOZNÍ NÁKLADY: střední
SERVIS: dostupný, levný

Karosérie:Malý pětidveřový hatchback
Motory:Zážehové řadové čtyřválce 1,3 l OHV (40 až 50 kW)
Pohon:Přední kola
Rozměry: 3815x1620x1415 mm
Rozvor: 2450 mm
Zavazadlový prostor:253 litrů
Palivová nádrž: 42 litrů
Oficiální prodej v ČR:Ano


PŘEDNOSTI
+ široký výběr ojetin
+ levné náhradní díly
+ snadné opravy, dostupný servis
+ vnitřní prostornost
+ životnost motoru

NEDOSTATKY
- špatná kvalita zpracování (do 1993)
- vnitřní hlučnost
- absence komfortních a bezpečnostních prvků
- kolmý sloupek volantu a nepohodlné sedačky
- absence výkonnějšího motoru v nabídce
- vibrace motoru

JAK ŠEL ČAS
1988: Zahájen prodej modelu 136 s motorem 1,3 OHV (46 kW), později k dispozici ještě 50 kW verze.
1990: Představen typ 135 s motorem 1,3 OHV (43 kW) s kratšími převody a nižším oktanovým nárokem (91 místo 95).
1991: Ukončení výroby typu 136, decentní modernizace přední masky. Příchod odvozeného, o 35 cm delšího a 35 tisíc Kč dražšího kombi Forman.
1993: V únoru výrazná modernizace modelu, zlepšení kvality. Nový motor 1,3i OHV (40 kW) s jednobodovým vstřikováním paliva a řízeným katalyzátorem. Do října nabízeny též karburátorové motory, pak již jen se vstřikováním.
1994: Počátkem roku motor 1,3i OHV s výkonem zvýšeným na 50 kW. Na podzim nástupce: Felicia.
1995: Kombi Forman nahrazeno Felicií Combi.

NEJČASTĚJŠÍ ZÁVADY
 selhávající těsnění pod hlavou válců
 průnik vlhkosti do interiéru
koroze karosérie
 prasklá podlaha za přední nápravnicí
 volné silentbloky ramen vpředu
 vůle v uloženích zadní nápravy
vypadávající táhla stěračů
 vyhořelá pojistková skříňka
 chrastící rozvodový řetěz
 zatuhlý mechanismus řazení
 únik oleje z motoru a převodovky

Doporučený model
LXi, GLXi (od 1993) řadový zážehový čtyřválec 1,3i OHV (50 kW), zrychlení z klidu na 100 km/h: 15,0 s, maximální rychlost 150 km/h, kombinovaná spotřeba paliva 7,2 l/100 km.
Důvody: Tyto modely se vyráběly od roku 1993 a velmi jim prospěla četná technická i kvalitativní vylepšení. Malé písmeno „i“ značí verzi se vstřikováním a výkonem zvýšeným na 50 kW. Ta se oproti základní 40 kW daleko ochotněji vytáčí, takže poklesu rychlosti v dálničním stoupání lze zabránit podřazením.

Nebrat
135 Le (do 1993) řadový zážehový čtyřválec 1,3i OHV (43 kW), zrychlení z klidu na 100 km/h: 17,0 s, maximální rychlost 148 km/h, kombinovaná spotřeba paliva 7,4 l/100 km.
Důvody: Vzácná verze s elektronickým karburátorem vznikla výhradně pro vývoz, ale některé z těchto vozů se po letech dostaly zpět do ČR jako ojeté. Elektronický karburátor nefungoval správně ani jako nový, natož po dvou stech tisících kilometrů.

Tagy