Toyota Avensis - vychytaná druhá generace

Co je zač?
Toyota Avensis druhé generace se poprvé objevila na autosalonu v Bologni v prosinci roku 2002. Nová generace přinesla o 70 mm delší rozvor a o 50 mm širší rozchod, z čehož těží zejména posádka. Za vývojem druhé generace stojí designérské centrum Toyoty v jižní Francii. Dvojkový Avensis Toyota zaměřila na evropský vkus. Kromě běžných čelních a bočních airbagů, Avensis jako jeden z vůbec prvních, nabídl bezpečnostní vak chránící kolena řidiče (od modernizace). Nový Avensis se chlubí řadou konstrukčních změn. Přední kola zůstala zavěšena na vzpěrách McPherson se spodními rameny, vzadu se však objevila lichoběžníková náprava odvozená ze sportovní Celicy, doplněná o pár dalších příčných vzpěr pro lepší stabilitu při velkém bočním zatížení. Slabší pohonné jednotky dostaly běžný hydraulický posilovač řízení, ty výkonnější pak plně elektrický EMPS, devastující odezvu od kol k volantu, ale snižující spotřebu paliva o 2%. Díky plnému zakrytování podvozku klesl index odporu vzduchu Cx na 0,28 u sedanů a 0,29 u kombi. Hmotnost nového modelu se podařilo udržet na rozumné hodnotě. Výroba Avensisů probíhala v továrně TMUK v britském Burnastoneu. Druhá generace vtrhla do showroomů na jaře roku 2003 hned ve třech karosářských verzích (sedan, liftback a kombi). V Česku byl Avensis dostupný od 620.000 Kč. Pod kapotou se objevily pouze čtyřválce, ačkoli Avensis na starém kontinentu po stažení modelu Camry, plnil úlohu vlajkové lodi.

V roce 2006 prošel Avensis modernizací, která se týkala drobných retuší a úprav v interiéru (zjednodušen palubní počítač atd.), nové přídě (přední světlomety, maska), změnilo se naladění podvozku (posílil např. přední i zadní stabilizátor) a z nabídky zmizel dvoulitrový diesel s výkonem 85 kW, který byl nahrazen dvoulitrem odvozeným od moderní dva-dvojky D-4D.

Karosářské varianty:
-5 dv. liftback
-4 dv. sedan
-5 dv. kombi

Motorizace pro nejdůležitější evropské trhy:
Benzín:
(zážehové řadové čtyřválce)
1,6i 16V 81 kW, 150 Nm
1,8i 16V 95 kW, 170 Nm
2,0 D4 108 kW, 196 Nm
2,4 D4 120 kW, 230 Nm

Diesel
(přeplňované vznětové řadové čtyřválce):
2,0 D-4D 85 kW, 280 Nm
2,0 D-4D 93 kW, 300 Nm
2,2 D-4D 110 kW, 310 Nm
2,2 D-4D D-CAT 130 kW, 400 Nm

Stručná historie:
2003: zahájení výroby (tři karosářské verze, 1,6i, 1,8i, 2,0 D4 a 2,0 D-4D)
2004: motor 2,4 D4 (120 kW)
2005: motor 2,2 D-4D (110 a 130 kW)
2006: motor 2,0 D-4D 85 kW nahrazen novým 2,0 D-4D s 93 kW
2006: modernizace
2008: představena nová generace

Jaký je vevnitř?
Toyota Avensis nejen působí robustně, ona robustní je. O tom svědčí například dveře, které díky své mohutnosti poskytují pocit bezpečí a umožňují příjemný vstup do interiéru. Všechna sedadla jsou přiměřeně tuhá, ale především rozměrná a dobře podpírají stehna cestujících. Ta přední poskytují i přiměřenou boční oporu. V základních verzích je ale jejich nastavení vcelku nemotorné díky pákám, kterém výrobce umístil příliš blízko prahům (lepší situace panuje u elektricky ovládaných sedadel, což byl náš případ). Volant lze nastavit v výškově i podélně. Místa je na předních sedadlech ve všech směrech dostatek. Z dlouhého rozvoru profitují cestující vzadu, kteří jsou na tom snad ještě lépe, než řidič a spolujezdec. Cestující by zajisté uvítali více odkládacích prostor.

Základní objem kufru je v případě námi testovaného kombi stejný jako u sedanu (520 litrů). Jen pro úplnost - karosářská verze liftback nabízí 510 litrů. Zavazadelník kombíku není příliš omezen zúžením mezi zadními podběhy kol, za nimiž se po obou stranách ukrývají schránky na lékárničku a další drobnosti. Zavazadla jsou před zraky kolemjdoucích chráněná svinovacím krytem, ale zvláště jeho zatahování nepatří k nejsnadnějším činnostem. Základní objem lze zvětšit sklopením zadních opěradel na místo vpřed vyklopených sedáků, čímž vznikne zcela rovná podlaha s využitelným objemem 1500 litrů. Testovaný kombík měl interiér v dobrém stavu, který se však neobešel bez nedostatků v podobě utržené aretace víka loketní opěrky a několika drobných škrábanců na plastech.

Jak se s ní jezdí?
Vyvážené, příkladné a komfortní. Takové svezení poskytuje Avensis v provedení kombi. Podvozek v případě šestnáctipalcových kol dobře žehlí nerovnosti našich silnic. U námi testované vrcholné verze vybavené sedmnáctipalcovými koly byla situace o něco horší. Posádka byla daleko více informována o nekvalitním povrchu komunikací. Avensis se v zatáčkách mírně naklání, což je daní za vcelku komfortní odpružení. Jízda je proto pohodlná a vůz vyniká příkladnou stabilitou i při vysokých otáčkách. Až kolem stosedmdesátky začíná být dlouhá karoserie náchylnější na boční vítr a má tendenci se jemně vlnit. Přesto řízení poskytuje dostatek klidu. Do zatáček se Avensis vrhá ochotně a zvládá je s notnou dávkou jistoty (jen zavazadla v kufru je nutné vždy připevnit, jinak budou cestovat). V běžném provozu nenarazíte na hranu jízdních vlastností. Ani při velmi hrubém zacházení a vypnutém stabilizačním systému se mi nepodařilo Avensis vyvést radikálně z míry. Řazení je u manuálních převodovek naprosto přesné, avšak vyžaduje více síly. Řízení je příjemně tuhé a taktéž přesné. Zároveň poskytuje slušnou zpětnou vazbu. Kam si to nasměrujete, tam pojedete. Z Avensisu i po dlouhých cestách vystoupíte neunaveni a v naprosté pohodě. Jedná se o komfortní vůz pro dlouhé "štreky".

Co se kazí?
Avensis patří k těm spolehlivějším modelům, přesto se mu závady nevyhýbají. U prvních modelů (hned zkraje výroby) se řada novopečených majitelů Avensisů potýkala s vodou v předních světlometech a jejich mlžením. Stejný problém postihoval i mlhová světla. Přední světla se postarala i o další nepříjemnost. Docházelo u nich k vyhřátí objímky držící žárovku H7, což se řešilo nejprve výměnou celého světlometu. Až po čase byla objímka vybavena kovovou vložkou, která zabraňovala vyhřátí. Řada majitelů si stěžovala u prvních ročníků na špatný příjem autorádia, což Toyota nejdříve řešila výměnou antény a až posléze autorádia. Podvozek je odolný. U Avensisů vyrobených do roku 2005 trápilo řidiče klepání řízení u všech motorizací. Na vině byla vůle v drážkách vloženého hřídele sloupku řízení (automobilka tento problém odstraňovala výměnou celého sloupku řízení). Zážehové motory patří k velmi spolehlivým. Z počátku výroby byly hlášeny akorát předčasně opotřebované stírací pístní kroužky u šestnáctistovky a osmnáctistovky, což se projevovalo vyšší spotřebou oleje.

Horší situace panuje u vznětových motorů. V mých očích je nejméně spolehlivým motorem dvoulitr D-4D s výkonem 85 kW. Pokud narazíte na vibrace v první polovině otáčkového spektra, s velkou pravděpodobností se jedná o opotřebovaný dvouhmotový setrvačník. Pokud motor během jízdy zhasíná, jedná se o vadný snímač tlaku paliva. Problémy se nevyhnuly ani vstřikovacímu systému Denso (v případě opravy je nutná výměna vstřikovačů, které nejsou zrovna nejlevnější). Rovněž i výměna rozvodového řemene patří k těm dražším. U všech dieselů se může objevit zatuhlé ovládání lopatek turbodmychadla, vadný SCV ventil čerpadla nebo zadřené vysokotlaké čerpadlo Denso, které je velmi citlivé na kvalitu nafty.

Motorový olej se mění po 15.000 km nebo 12 měsících. Toyota doporučuje výhradně plnou syntetiku. Olej v manuální převodovce se mění po 60.000 km nebo po 48 měsících. U samočinné převodovky je interval zkrácen na 45.000 km nebo 36 měsíců. Zážehové motory mají rozvody poháněné řetězem, který se považuje za bezúdržbový. Stejně tak vznětové motory mají řetěz. Vyjímkou je D4-D s výkonem 85 kW, který má rozvody poháněné ozubeným řemenem. Jeho výměna je předepsána po ujetí 105.000 km. Ventily se kontrolují u zážehových pohonných jednotek poslechem po 90.000 km nebo 70 měsících. U vznětových motorů je předepsána kontrola po 45.000 km nebo 48 měsících. Bát se nemusíte ani spotřebního materiálu. Například přední/zadní brzdové destičky pořídíte z druhovýroby v rozmezí 890 Kč (Ferodo) až po 2.350 Kč / 1.820 Kč (ATE).

Co vybrat?
Základní motorizací se stala zážehová šestnáctistovka o výkonu 81 kW, která k velkému překvapení Avensisu postačí. Jedna-šestka vyniká solidní pružností, ochotou se vytáčet a odpovídající spotřebou paliva pohybující se mezi 7 až 8 l/100 km. Základní motorizace je tak vhodnou volbou pro klidné nespěchající řidiče. Možná ještě lepší volbou bude pro řadu řidičů osmnáctistovka produkující 95 kW, která je pro většinu zájemců o Avensis téměř ideální motorizací. Je velmi tichá, ve vyšších otáčkách poskytuje dobrou dynamiku a v praxi si žádá stejný příděl paliva jako šestnáctistovka. U jedna-osmičky je však nutné kontrolovat olej, několik majitelů si již delší dobu stěžuje na zvýšenou konzumaci oleje (cca 2dcl/1000km). Dalším motorem v nabídce je dvoulitr D4 o výkonu 108 kW, který se chlubí přímým vstřikováním paliva, které vede k velmi příjemné spotřebě kolem osmi litrů. Dvoulitr je tak nejlepší volbou, dosud se mu vyhýbají problémy a již některé exempláře úspěšně zdolaly i porci půl milionu km. Všechny tři motory se dodávaly od počátku výroby (od dubna 2003) ve spojení s pětirychlostní manuální převodovkou. Jediný dvoulitr bylo možné kombinovat s čtyř-rychlostním automatem, který příliš nedoporučuji (navíc na něj narazíte velmi zřídka). Všechny tři pohonné jednotky lze doporučit.

Námi testovaný čtyřválec o objemu 2,4 litru je odvozen od dvoulitru a objevil se pod kapotou Avensisů poprvé v říjnu 2003. Toyota zvětšila vrtání i zdvih a zachovala přímé vstřikování paliva D4 i systém proměnného časování VVT-i. Bohužel tato vrcholná pohonná jednotka se dodávala pouze ve spojení s pětistupňovým automatem s možností sekvenčního řazení. Pokud tedy očekáváte o velkého čtyřválce s výkonem 120 kW sportovní zážitky, nechte si zajít chuť. Samotná pohonná jednotka není špatná, ale radost ze svižného svezení vždy překazí převodovka, která občas tápe a nepatří zrovna k nejrychlejším. Navíc řidič nabývá dojmu, že se v ní ztrácí zhruba 1/3 výkonu. Tento fakt vede k tomu, že řidič více šlape na plynový pedál a spotřeba roste závratným tempem (běžné jízdy v kombi provozu kolem 11-12 l/100 km, město klidně 14 l/100km). Přesto mi to nedalo a na 950 km dlouhé cestě vedené mimo dálnice jsem se snažil dosáhnout rozumné spotřeby. Výsledná průměrná spotřeba se ustálila na hodnotě 8,5 l/100 km, včetně opakovaného přejezdu Prahy a Vídně v době dopravních špiček, což považuji za skvělý výsledek. Při ostřejším jízdním stylu spotřeba rychle roste. Nejsilnější motor ve spojení s automatem tak mohu doporučit velmi klidným řidičům, kteří vůz budou využívat zejména při cestách mimo město a nebudou příliš šlapat na plynový pedál.

Do roku 2006 tvořil základ vznětových pohonných jednotek litinový dvoulitr D-4D s výkonem 85 kW, který jsem již v předchozích řádcích silně nedoporučuji (stejný motor již poháněl předchozí generaci Avensisu). Daleko lepší volbou je sáhnout po dvoulitru D-4D s výkonem 93 kW, který automobilka nasadila v březnu 2006. Hliníkový diesel je ideální motorizací, který je spojen s šestirychlostní manuální převodovkou a patří k velmi úsporným, vyniká nadprůměrnou dynamikou, rychle se zahřívá a má rozvody poháněné řetězem. Pro zmlsanější Toyota necelý rok předtím (v říjnu 2005) nasadila dva-dvojku D-4D, která se s výkonem 110 kW chlubí vynikající pružností, příjemný zvukovým projevem a nízkou spotřebou paliva (v našem dosáhla průměru 5,6 a 7,1 l/100 km). Oba diesely mohu vřele doporučit. Dokonce i po stránce spolehlivosti patří na vrchol. To však neplatí o vrcholné verzi dva-dvojky D-4D s přídomkem D-CAT, která byla s výkonem 130 kW nabízena od července 2005. Vrcholný diesel vybavený špičkovou technikou poskytuje maximálně tichý projev, což je jeho největší plus. Spotřeba paliva není nejnižší, stejně tak absence plynulého zrychlení může být někomu protivná.

Testovaný kus Toyota Avensis 2.4 D4, 5AT, rok výroby 2007:

Výbava: 1. MAJITEL, KŮŽE, SERVISNÍ KNÍŽKA, KOUPENO V ČR, XENONY, TEMPOMAT, automat, sekvenční řazení, 6 x airbag, ABS, dig. klimatizace, CD přehrávač, centrál dálkový, el. okna, el. seřiditelná sedadla, el. zrcátka, hliníková kola, multifunkční volant, nastavitelný volant, ostřikovače světlometů, palubní počítač, posilovač řízení, potahy kůže, přídavné světlomety, protiprokluzový systém kol (ASR), senzor stěračů, tónovaná skla, vyhřívaná sedadla, loketní opěrka.

Námi testovaný Avensis s rokem výroby 2007 měl podle tachometru i servisní knížky najeto 113.000 km, přičemž všechny dostupné dokumenty o vozidle (zápisy z prohlídek STK a provedených servisů) potvrzují udávaný kilometrový průběh. Karoserie vyjma předního levého blatníku a předního nárazníku je v dobrém stavu (ochranné plasty podvozku jsou rozbité a starají se o rušivé zvuky, rovněž přední nárazník bude žádat nově upevnit). Avensis sloužil jako firemní vůz (podle technického průkazu vůz vlastnila leasingová společnost). Interiér je kromě loketní opěrky v pořádku (plasty nedrnčí ani nikde nic neskřípe).

Nedostatky:
- kosmetické vady na karoserii (přední levý blatník, přední nárazník, rozmlácené ochranné plasty podvozku)

Závěrečné hodnocení:
Vůz je v dobrém technickém stavu. Po koupi doporučujeme provést preventivní výměnu oleje včetně filtrů a provést opravu ochranných plastů, nárazníku a blatníku. Nový majitel koupí získá prostorné kombi s výkonným motorem za nějž si Toyota říkala před 4 roky více než milion korun.

Automobil k testu zapůjčil autobazar Auto ESA