Audi A6, BMW 5 a Mercedes Benz E - který vůz vybrat?

Vážený čtenáři,
do svého výběru jste zařadil 3 vozy, které již tradičně usilují o přízeň zákazníků, preferujících prémiové vozy vyšší střední třídy. Každý z nich je ale trochu jiný, mají odlišné přednosti i odlišné typické závady. Jako obvykle se podíváme na každý vůz zvlášť a na konci se pokusíme o výběr nejvhodnější varianty.

Audi A6 (1997 – 2005)
Audi se z porovnávané trojice objevilo na trhu nejpozději. V roce 1997 se do prodeje dostalo karosářské provedení sedan a kombi. Z designového hlediska se jednalo o podstatný posun oproti první generaci. Pokrokové tvary ovšem skrývají koncernovou techniku, která se již dříve objevila ve Volkswagenu Passat B5. Začneme jako obvykle klady modelu. Interiér vozu je prostorný, již u této generace jsou použity kvalitní materiály a rovněž dílenské zpracování je na dobré úrovni. Po stránce designu je pak patrný odkaz předchozí generace i ostatních modelů. To je ovšem pro Audi typické. Jízdní vlastnosti vozu jsou komfortní, bohužel ale také nesportovní. Vozy se vyznačují značnou neotáčivostí, zejména pak v kombinaci s těžšími pohonnými jednotkami. Výrobce u přední nápravy použil velice pokrokovou lichoběžníkovou konstrukci, která má za následek lehké řízení a dobrý vliv má rovněž na přenos výkonu na vozovku. Zadní náprava je ovšem jednoduché konstrukce s vlečenými rameny. Přední náprava bývá často komentována jako největší nedostatek vozu. K její konstrukci je využit hliník a životnost je opravdu krátká, zejména na rozbitých silnicích. Výměna všech ramen a silentbloků ve značkovém servisu dle mého názoru u ojetého vozu nepřipadá v úvahu. Doporučuji tedy patřičné díly shánět v druhovýrobě, kompletní sada je dle výrobce k dispozici mezi 15 – 18 tis. Kč. Rovněž zavěšení zadních kol není zcela bez chyb – i tam se objevují vůle. Pokud bychom měli komentovat všechny typické závady tohoto vozu, asi bychom se dostali ke stejným závěrům, jako u koncernových sourozenců. Za vše tedy budu jmenovat obligátní váhy vzduchu a rozvodové řemeny u vznětových agregátů, občas stávkující elektrickou a elektronickou výstroj vozu či netěsnost chladicího okruhu a samotného čerpadla chladicí kapaliny. Mezi slabší stránky bych zařadil i výsledek crash testu. Vůz jej absolvoval v roce 1998 a získal 3 hvězdičky. Výběr správného motoru je trochu složitější. Tolik populární vznětové jednotky TDi jsou ve svých čtyřválcových variantách přece jen na takto velký vůz slabé, šestiválec 2.5 je zase znám svou náchylností k drahým poruchám (vstřikovací čerpadlo, vačkové hřídele). Držel bych se tedy osvědčeného koncernového čtyřválce 1.8T ve výkonové verzi 132 kW. V kombinaci s manuální převodovkou poskytne dostatečnou dynamiku, spotřebu jistě udržíte do 11 litrů a navíc, s tímto agregátem se nepojí žádné fatální závady. Občas rády selhávají zapalovací cívky a při hrubě zanedbaných výměnách oleje může dojít k ochromení mazání – to je ale opravdu spíše vinou uživatele. Tento motor může být samozřejmě kombinován i s pohonem 4x4.

BMW 5 E39 (1995 – 2003)
Předchozí generace bavorské „pětky“ se na trhu objevila o 2 roky dříve, než konkurent Audi A6 druhé generace. To ovšem platí pouze pro sedan, kombi následovalo až v roce 1997. Design exteriéru a zejména interiéru navazuje na předchozí model. Začneme opět klady modelu. BMW je známé tím, že klade důraz především na to, aby si řidič jízdu také trochu užil. Jízdní vlastnosti jsou tedy opět velice dobré – díky optimálnímu rozložení hmotnosti i pohonu zadních kol. Odpružení je tuhé tak akorát, aby ještě nebyl ohrožen komfort. Přesné řízení, které je velkým pokrokem oproti předchozí generaci a účinné brzdy. K tomu kvalitní a dobře zpracovaný interiér, opět se středovou částí natočenou k řidiči a s tradiční grafikou a rozmístěním ovládacích prvků. Crash test BMW absolvovalo v roce 1998 a získalo 4 hvězdičky a 25 bodů. Oproti předchozí generaci se rovněž zlepšila antikorozní ochrana. Slabin má vůz poměrně málo. Zmíním určitě choulostivou konstrukci podvozku, je ale pravda, že přední náprava vydrží přece jen déle, než u výše popisovaného Audi A6 (do roku 2002, od té doby jsou použity výrazně odolnější materiály). Také se občas objevují problémy s elektronickou výstrojí vozu a díky tomu má možná toto BMW trochu horší pověst z hlediska spolehlivosti. Troufám si ale tvrdit, že málokterý moderní vůz se tomu dokázal, nebo dokáže vyhnout. Také u motorů existuje několik opakujících se závad. Nejprve se ale podíváme na to, jaký motor bude pro Váš účel využití nejvhodnější. Mně osobně imponuje zážehový třílitrový šestiválec s výkonem 170 kW, který je v nabídce od roku 2000. Jeho plynulý zátah, příjemná zvuková kulisa a slušná spotřeba jsou pádné argumenty. Pokud Vás více oslovují vznětové motory, asi nejlepší volbou bude opět třílitr a také od roku 2000. Má výkon 142 kW a měl by již být bez problémů s turbodmychadly a neustálým přehříváním. Pozor snad dejte pouze na nepravidelný chod, který může ukazovat na závadu vstřikovačů.

Mercedes-Benz E (W210) (1995 – 2003)
Poslední vůz, na který se podíváme, je Mercedes-Benz třídy E, konkrétně předchozí generace. Ta přišla v roce 1995 a nahradila předchozí „ikonu“, model W124. Jedná se o sedan či kombi klasických tvarů, s velice prostorným interiérem a opravdu dostatečným zavazadlovým prostorem (zejména pak ve verzi kombi). Uživatelé si nejvíce cení pohodlných a rozměrných sedadel, kvalitního zpracování, vynikajících jízdních vlastností, které zaručují komfort i dobré vedení stopy při svižnější jízdě. U verze Avantgarde je k dispozici tužší naladění podvozku. Naopak kritiku zaslouží slabá antikorozní ochrana a nekvalitní laky – to platí do modernizace v roce 1999. Ta se dotkla techniky, dílenského zpracování i materiálů a designu interiéru. Mezi časté závady tohoto vozu patří vůle v zavěšení předních kol, problémy automatických i manuálních převodovek + obvyklé závady, týkající se moderních vznětových motorů se vstřikováním common rail. Opět se zastavíme u volby motoru. Je k dispozici široká paleta zážehových i vznětových motorů. Z nabídky zážehových bych vybral spolehlivý a dostatečně výkonných čtyřválec 2.0, přeplňovaný kompresorem. Obě výkonové varianty, 120 a 137 kW jsou i pro takto těžký vůz naprosto dostatečné. Spotřeba se bude jistě pohyboval okolo Vámi stanovené hranice. Výběr vznětového motoru bude záviset od požadovaného roku výroby. Uvažujete o novějším voze, od roku výroby 2001. V tu dobu již byly k dispozici moderní vznětové motory, vybavené systémem common rail. O jejich přednostech – zvuku, kultivovanosti i spotřebě paliva asi nemá cenu se rozepisovat. Vaše požadavky nejlépe splní řadový pětiválec 270 CDI s výkonem 125 kW, případně řadový šestiválec 320 CDI s výkonem 145 kW. Jak jsem ale uvedl výše, je nutno počítat s výskytem některých závad, které jsou pro tyto motory typické u všech značek. Zde se nejčastěji vyskytuje únik paliva z vysokotlakého čerpadla a opotřebené vstřikovače, občas i měřič hmotnosti nasávaného vzduchu. Naopak turbodmychadla jsou poměrně trvanlivá.

Jako dalšího možného kandidáta jste vybral zástupce značky Lexus. Pokud se podíváme na modelovou nabídku, zjistíme, že Vašim požadavkům by nejlépe odpovídal typ GS, konkrétně jeho druhá generace, vyráběná v letech 1997 – 2005. Jedná se o sedan vyšší střední třídy, vybavený zážehovými motory. Ve Vámi požadovaném stáří se bude jednat o zážehový agregát 3.0 litru s výkonem 161 kW, případně 4.3 litru a výkonem 208 kW. Tento vůz byl na první pohled inspirován svým konkurentem, popisovaným výše. Čtveřice předních světlometů, nařasená kůže v obkladech dveří, volič automatické převodovky či nožní ovládání parkovací brzdy o tom dávají jasné svědectví. Bohužel se jedná o model velice málo rozšířený. Pokud jej budete chtít zakoupit a mít trochu širší výběr, bude zřejmě nutný výlet do zahraničí. Ceny se v letech výroby 2000 – 2001 pohybují cca od 10 tisíc eur. Mějte na paměti, že servisování tohoto vozu bude náročnější, nabídka dílů z druhovýroby je omezená a bude tedy nutno vyhledávat značkový servis – buďto přímo pro značku Lexus, případně mateřskou Toyotu. Spolehlivost vozu, kvalita zpracování, antikorozní ochrana i jízdní vlastnosti jsou ovšem na vynikající úrovni a z tohoto hlediska jej tedy mohu jednoznačně doporučit. Nejsem si ovšem jistý, zda-li Lexus GS tohoto roku výroby splní z hlediska designu exteriéru a zejména interiéru požadavky na reprezentativní a prestižní automobil. To už ale musíte rozhodout sám…

Jakých vůz bych vybral já?
Já osobně bych z této trojice (či spíše čtveřice) vybral BMW řady 5 se zážehovým třílitrem a výkonem 170 kW. Nabízí skvělé jízdní vlastnosti, stále velice dobře vypadá a v rámci možností moderních vozů je spolehlivý. Zmiňovaný zážehový motor je opravdu na výši svou kulturou chodu, zvukem a plynulým nárůstem výkonu, pouze Vámi požadované spotřeby do 11 litrů bude dosahovat při spíše klidnějších jízdách.