BMW 3 (E36) nebo Opel Calibra?

Rozhodnout se mezi Opelem Calibrou a BMW E36 by mělo být vcelku snadnou záležitostí. Ten, kdo preferuje design a atraktivnost, rozhodne se pro Calibru, ten kdo výkony, precizní jízdní vlastnosti, sáhne po BMW. Tím samozřejmě nechci říct, že BMW není designově zdařilé, přesto těžko někdo bude argumentovat proti tvrzení, že Calibra má naprosto nadčasový design i v dnešní době.

Opel Calibra boduje svým zjevem, horší je to s technikou vozu. Podvozková skupina pochází z Vectry A, stejně tak jako většina pohonných jednotek. Základní osmiventilový dvoulitr, který se na sportovní vůz vůbec nehodí, je výkonově slabý, vhodný spíše na poklidnou jízdu. Další jednotkou je šestnáctiventilový dvoulitr s výkonem 100kW (do roku 94 výkon 110kW), který trpí problémy s praskající hlavou válců, výkonově je však dostatečný, zejména do roku 1994. Šestiválec 2,5 V6 je silný, má plynulý zátah a sametový běh, problémem jsou velmi časté problémy s prasklými rozvody s následkem poškození motoru. Proto ani tato jednotka není pro Calibru vhodnou. Snad kdyby se nevyskytovaly problémy s pohonem všech kol dvoulitrových turbo verzí, doporučil bych právě tuto jednotku, která nabízela pěkných 150kW a šestistupňovou převodovku. Jenže systém pohonu všech kol je velmi složitý a ne příliš povedený, dnes u většiny vozů nefunkční, jehož případná oprava převyšuje pořizovací cenu vozu.. Proto doporučuji se těmto verzím raději vyhnout. Nakonec z nabídky motorů je pro Calibru vhodný archaický osmiventilový dvoulitr, který je nezničitelný a má nízké provozní náklady.

Calibra se potýká s problémy s neúčinnou brzdovou soustavou, se zvlněnými kotouči, nepřesným řazením, horšími jízdními vlastnostmi, které nejsou vhodné pro sportovní vůz, problém jsou i s elektronikou motoru, se snímači nasávaného vzduchu, s čidly otáček.

BMW E36 je na tom o poznání lépe. Jeho motory jsou excelentní, zejména pak řadové benzinové šestiválce. Mají plynulý zátah, velmi kultivovaný projev, na nabízený výkon nízkou spotřebu paliva. Šestiválce se vyskytovaly dvoulitrové s výkonem 110kW, dále s obsahem 2,5 s výkonem 141 a později 125kW a vrcholný 2,8 s výkonem 142kW, dále pak základní čtyřválce 1,6 se 74kW, 1,8 s 85kW a 1,8 16V se 103kW. Průměrná spotřeba šestiválců se pohybuje kolem 9 litrů při normálním stylu jízdy, u čtyřválců o litr až dva méně. Motory jsou spolehlivé, pouze se objevuje klepání hydraulických zdvihátek, poznáte podle cvakání motoru. Je proto nutné dbát na pravidelnou výměnu oleje. Z dieselových jednotek je asi nejznámější 325tds, dříve 325td, ten trpí nedostatkem pružnosti v nízkých otáčkách, zato překvapivou silou ve vysokých, charakteristikou se podobá spíše benzínovému motoru. Jeho neduhem jsou praskající nebo zkřivené hlavy válců vlivem nešetrného zacházení a opotřebená ložiska klikového hřídele. Všeobecně řadové šestiválce, ať už benzínové (méně často) nebo naftové (častěji), se potýkají s praskáním hlav válců, ať vlivem špatného chlazení vnitřních válců a poruch na vodním čerpadle s následkem přehřátí motorů nebo, a to platí častěji, nešetrným zacházením.

Jinak BMW vyniká naprosto precizními jízdními vlastnostmi, přesným řízením, řazením, brzdami. Nevýhodu složitých náprav jsou vznikající vůle na přední nápravě. Odstranění je možné drahou výměnou ramen nebo nalisováním čepů na stávající.

Nedostatkem trojky je ochrana proti korozi, karoserie není pozinkovaná, proto u starších ročníků výroby se objevuje koroze.

Dilema je těžké, asi bych vycházel z předpokladů na začátku článku, nevýhodou obou těchto vozů je, že prodělaly určitě těžkou službu u předchozích majitelů, v případě Calibry bych si dával pozor na prodělané havárie, jen stěží v ČR seženete vůz, který nějakou těžší nehodu neprodělal. Obdobná situace bude i u BMW, řekl bych ale, že o něco lepší. Najdou se kousky, které jsou zachovalé, byť mohou mít najeto i více km.