Co koupit po spolehlivém Nissanu?

Vážený pane Seiberte,

Pokusím se odpovědět v bodech, tak jak jsem se tázal. Myslím, že zajímavé náměty mohou mít i někteří zkušení motoristé z řad čtenářů TipCars a jelikož přes vytrvalou snahu se mi stále nedaří získat patent na rozum, tak i je vyzívám k případným námětům, radám a zkušenostem.

1) Jezdit dále s Almerou

Samozřejmě nejlevnější a nejjednodušší možnost. Nicméně najdeme i pár argumentů proti. Almera je skvělá, ale také samozřejmě stárne. Ne všemu se dá zabránit údržbou. Některé věci jsou tak nenápadné, že člověk si na ně stále zvyká a ani mu nepřijde, že to auto už dávno nemá původní parametry. Almera mojí známé je po dvoustech tisících také zdánlivě úplně v pohodě (akumulátor a výfuk měnila zcela nedávno, toť vše), ale stěžuje si na vyšší spotřebu paliva, která se z původních dlouhodobých 6,5 vyhoupla až téměř k osmi litrům. Vzal jsem auto na diagnostiku a žádná chyba. Měřili jsme lambda sondu a chodí, i když ne úplně v celém rozsahu. Je prostě trochu načatá, ale ne tak, aby zkušený mechanik jednoznačně doporučil výměnu. Prostě jen mírně unavená, ne vadná. Stejné to bývá třeba se vstřikovači. Ano, i benzínové vstřikovače se časem unaví, zanáší úsadami (zejména při provozu na levný benzín, který neobsahuje detergenční aditivy, na českém trhu jsou takto aditivovány benzíny značek Benzina, OMW a Shell) a místo aby rozprašovaly, tak spíše kapou. Pak samozřejmě není tvorba směsi zejména u studeného motoru optimální, krom zhoršení emisí řidič musí pro stejný výkon více šlapat na plyn a spotřeba roste. Vstřikovače u benzínových motorů však obvykle vůbec nikdo neřeší, jeden stojí běžně přes tři tisíce, takže se majitel raději smiřuje se zhoršenými parametry. A tak to máte i s řadou jiných věcí. Zatímco v dobách dieselových trojkových golfů či Mercedesů W124 jsem tvrdil, že dobrá auta se mají stále opravovat a dají se tak velmi dlouho udržet v původním stavu, tak dnes se přikláním k názoru, že stárnutí moderního vozu se nikdy nedá zcela zvrátit. Dnešní auta jsou na to již moc složitá a obsahují moc příliš drahých dílů. Dalším argumentem pro obměnu vozu za nový je bezpečnost. Almera je posledním japonským mohykánem nejen v bezmezné spolehlivosti, ale i v chatrnosti konstrukce. V nárazovém testu EuroNCAP se kdysi téměř rozpadla. V době kdy jezdila na silnicích zejména podobně měkká auta to pro defenzivně jezdícího řidiče, který nemá ve zvyku opouštět silnici snad až zas tak velký problém nebyl. Dnes však kolem vás lítá spoustu věčně uspěchaných, telefonujících a totálně vystresovaných obchodních zástupců ve fabiích, které se svými prahy tloušťky lepší traverzy a často litinovým TDI v přídi mají při střetu s lehkou a chatrnou almerou doslova drtivou převahu (že fabie je na malé auto velice pevná, mi už potvrdilo například i několik hasičů nebo pracovníků rychlé záchranné služby, až budete mít příležitost, podívejte se na ty prahy, ani moje oblíbené bavoráky takové nemají). Nehledě na módu velkých SUV a off-roadů, z nichž ty rámové (Patrol, Toyota Landcruiser, Mercedes-Benz ML minulé generace) mají v principu jen minimální deformační zóny, takže kinetickou energii nárazu pohlcuje z největší části druhý účastník střetu.

2) Nový, nebo lehce jetý vůz?

To je vždy otázka. Obecně platí, že při koupi nového vozu má zákazník dnes velmi dobré podmínky v jednání o slevách, bonusech, financování prostřednictvím značkových leasingů se samo dostává na hranici rentability a slouží jako nástroj podpory prodeje. Financování ojetých vozů však již vždy musí především vydělat finančnímu ústavu který jej poskytuje a je tedy dražší. Co se poklesu hodnoty u velmi mladých ojetin týče, tak platí, že nejvýraznější je u drahých prestižnějších modelů s výkonnějšími motory, jejichž nároční zákazníci preferují nový vůz třeba z důvodů image a možnosti personalisace při koupi (tj. osobního výběru příplatkových prvků, čalounění a barev). „Chudšího“ kupujícího ojetin také u nich odrazují obavy z vyšších provozních nákladů, takže argument výhodné pořizovací ceny musí být fakt silný. Naopak masové modely formátu Škody Fabie vykazují pokles hodnoty dosti pomalý a po započtení výhodnějšího financování nového vozu se často ani nevyplatí.

3) Jaký model ze současné nabídky?

Pro majitele Almery N15 bych měl následující tipy:

Nissan Note: Nepřikláněl bych se zcela k názoru, že Nissan po sloučení s Renaultem již nestojí za úvahu. Model Note sice má „renaultí“ platformu, ale podvozek je to jednoduchý, robustní, bezproblémový a přitom jízdně zcela vyhovující. Jako velice dobré se zdají také nové zážehové motory 1,4 a 1,6 litru. Zatím s nimi nejsou vůbec žádné problémy a zejména ten větší jezdí naprosto přesvědčivě. Tiché, příjemné a praktické auto, které zřejmě bude pokračovat v tradiční nissanovské spolehlivosti.

Kia Cee´d: Je to první korejské auto, kterým bych sám klidně jezdil. Kia dodala jen logo na příď a peníze na projekt, samo auto se zrodilo ve vývojovém středisku v Rüsselsheimu a pracovali na něm lidé přetažení z jiných automobilek. Cee´d má kvalitní interiér, perfektní sedačky, úžasnou prostornost, vynikající jízdní vlastnosti (zejména s lehkou čtrnáctistovkou) a celkově je velmi dobře zpracovaný. Fantastické jsou jeho zážehové i vznětové motory, zejména základní čtrnáctistovka je se svými 80 kW prostě zázrak. Kia, která se vám na cestě z města pod rukama mění v hondu, tak bych to asi nejvýstižněji popsal. To auto je v principu velice jednoduché, ale funguje perfektně, nemohl jsem si vynachválit strmost řízení a přesnost řazení. Slícování jednotlivých dílů karosérie je bez chyby a motor je při stání na volnoběh tak tichý, že jasně slyšíte, jak klokotá HTP vedle stojící fabie. Zajímavé je, že evropským vývojářům se podařil husarský kousek, přesvědčili šetřivé korejské suchary, aby pro kompaktní model nevyvíjeli žádnou úspornou platformu, ale použili tu velkou s víceprvkovou zadní nápravou z modelů Carens a Magentis. Proto je Cee´d tak prostorný a proto má tak dobré jízdní vlastnosti. Navíc díly podvozku dimensované na mnohem těžší MPV Carens znamenají dobrý předpoklad životnosti.

Oba tyto modely jsou spolehlivá také podle hesla, co v autě není, nemůže se pokazit. Nicméně ta jednoduchost není taková, aby byl řidič jízdně šizen či aby došlo ke zhoršení provozně-ekonomických parametrů vozidla.