Honda Legend - jaká je 3. generace?

Dobrý den,
třetí generace Hondy Legend s　interním kódem KA9 (1996- 2004) je příkladem vozu, jehož ztráta hodnoty vůči původní pořizovací ceně (cca 1,7 mil. Kč) nabrala přímo extrémní podoby. Takový Accord, který jako nový stál polovinu, se po deseti letech prodává dráž a neporovnatelně snadněji než tato impozantní vlajková loď. Pokud jezdíte málo, vyděláváte hodně a takový parník jako je Legend si pořídíte jen z　plezíru pro občasné víkendové vyjížďky, během nichž se pokocháte tichým chodem šestiválcového třiapůllitru a komfortem koženého interiéru, pak to beru jako správné fandovství s　poměrně únosnou mírou rizika. Pokud ale takový vůz hodláte denně využívat jako běžný všestranný osobní vůz, dříve či později si sáhnete na náklady, které z　dlouhodobého hlediska nedokáže kupující levné luxusní ojetiny ustát.

V pořízení konkrétně této generace ojetého Legendu vidím dva nesmírně velké problémy:
Za prvé těchto vozů zde (v　celé Evropě) jezdí naprosté minimum a tomu odpovídá i úroveň servisních zkušeností s　těmito vozy. Když se zeptáte v　servisu (značkovém pochopitelně), na co si v　případě ojetého Legendu KA9 dát pozor, tak obvykle odpoví vyhýbavou kombinací obecných zásad při koupi jakékoliv ojetiny (prohlédnout brzdy, ramena, servisní knížku..) a do toho elegantně zakomponují známé klišé- že japonské vozy jsou prostě spolehlivé a žádné velké riziko se za nimi neskrývá... Teprve když se s　mechanikem pobavíte někde bokem, tak z　něj za chvíli vypadne, že tento Legend byl u nich všehovšudy asi jeden za pět let... Takže si jistě dovedete představit, že nastane-li nějaký vážnější problém, nebude při jeho diagnostikování a následném řešení hrát hlavní roli rutina, ale horlivé bádání v　dosud neotevřených servisních manuálech v　angličtině... Minimálně se připravte na to, že když diagnostika (nebo špatně interpretovaná diagnostika) rozhodne o výměně skoro poloviny auta, nezbude vám než toto akceptovat. A kde nejsou praktické dlouhodobé zkušenosti- tam nelze ani očekávat jakékoliv jiné (levnější) řešení než výměnu komponentu kus za kus- originál pochopitelně...

Druhý problém také souvisí s　minimálním výskytem tohoto vozu- téměř totální absence druhovýroby. Jediné co relativně snadno a za dostupný peníz seženete jsou ty nejbanálnější a vesměs unifikované věci- brzdové destičky, kotouče, filtry, žárovky, řemeny, některé snímače atd. I některé díly zavěšení kol (především na přední nápravu) lze kupodivu sehnat za příznivé peníze. Ale stačí jedno zvířátko přebíhající v　nevhodném momentě přes silnici a můžete mít výdaje o jakých se vám ani nesní. Jakékoliv karosářské díly (skla, zrcátka a světlomety nevyjímaje), ale i třeba výfuk, řízení atd. mají cenu úměrnou původní pořizovací ceně auta a především úměrnou rentabilitě držení dílů exkluzivního a téměř neprodávaného auta. A unikátních dílů, které Legend nesdílí s　žádným jiným vozem, je zde opravdu hodně. Na vrakoviště moc nespoléhejte- a kdybyste tam přece jen našel vytoužený díl, i tam obvykle mají přehled o tom, kolik to na takový výjimečný vůz stojí, a s　gustem využijí své příležitosti napakovat se na starém zgarbu co to jen jde.

Budiž, tedy dejme tomu, že s　tím přesto počítáte a víte do čeho jdete. Potenciálním problémem číslo jedna je u ojetého Legendu KA9 čtyřstupňová automatická převodovka. Na to, že tu těchto vozů jezdí co by na prstech ruky spočítal, už specializované opravny na tyto převodovky řešily docela dost případů. Vadné selenoidy, spálené lamely, u vozů starších data 1999 dokonce kuriózní ulomení parkovací západky- poloha R měla u vozů z　let 96-99 špatnou aretaci a během couvání mohla sklouznout zpět do P- což západka samozřejmě nevydržela. Co se motoru týká, tak má rozvodový řemen s　intervalem výměny 120 tisíc km a je poměrně hodně citlivý na použití originálních zapalovacích svíček NGK PFR6L-11. Jako nový byl Legend absolutně prostý hluku motoru a jakýchkoliv vibrací, pokud tomu tak dnes není, tak je to většinou zásluha zanesených zdvihátek ventilů (je jich zde 24) či vadných elektronicky řízených silentbloků. V　ojedinělých případech se objevily prasklé výfukové svody, propálené těsnění pod hlavou, trochu nad rámec ojedinělých případů pak jdou vadné lambda sondy (ty ale u žádného auta nejsou věčné), čidla ABS, tekoucí vodní pumpy a pro hondu netypicky i vadné termostaty. Ze závad funkční výstroje zaujme spálená jednotka optitronových palubních přístrojů . Naproti tomu úniky média z klimatizace a oleje z　motoru i převodovky jsou obvyklé i u 90% vozů této třídy. Také počínající koroze se už objevuje na lemech zadních blatníků a spodní hraně víka zavazadelníku, vozy po modernizaci v　roce 1999 by měly být v　této věci lepší. Vyhněte se vozům se světlým koženým čalouněním, které mívají v　této barvě i volant a madla- takže jsou po letech téměř vždy plné tmavých map od prosáknutého potu, na černém interiéru to alespoň tak nebije do očí. Na závěr bych rád znovu zdůraznil, že opravdu objektivnímu stanovení celkové spolehlivosti a frekvence jednotlivých závad je pro naprosto sporadický výskyt tohoto modelu nemožné. To už i vozů Bentley byste našel víc...