Jaké pořídit sportovní auto za 160 tis. Kč?

Martin: Dobrý den, rád bych se na Vás obrátil s vyřešením dilematu, jaké vybrat sportovnější auto kolem 150 - 160 tisíc korun. Auto mám v plánu kupovat příští rok na jaře či v létě, takže koukám teď po autech i kolem 180 tisíc Kč za předpokladu snížení ceny. Požadavky mám tyto: dobré jízdní vlastnosti, zrychlení z 0-100 km pod 9 s, spotřeba pod 9 l/100 km, spolehlivost, zkrátka svižné auto s přijatelnými náklady, zdali to bude auto s naftovým či benzínovým motorem, je mi celkem jedno, a to samé platí o karoserii, u které jen vyloženě nechci kombi. Zatím pokukuji po Audi TT 1.8 T 132 kW, Ford Focus ST 166 kW, BMW 1 120D, Volkswagen Golf V GTI, Škoda Octavia RS 2.0. Jaké vozy by s těmito požadavky šly ještě vybrat a které byste mi doporučili? Předem děkuji za odpověď.

---

Vážený pane Martine. Výběr vozů je široký a ještě širší je škála alternativ, která mě napadá. Proto to dnes budu „sypat“ trošku stručně, abych nenapsal nejdelší článek v historii rubriky. Bylo by dobré si ujasnit, jestli chcete sporťák nebo civilní rychlé auto pro případné normální použití čtyřmi až pěti osobami. Rodinný liftback Octavia, byť osazen skvělým dvoulitrem TFSI, je rychlé auto, ale sportovní podle mě ne. Mercedes S 600 nebo BMW 540i apod. mají koní dvakrát víc, dokonce zadní náhon, a také nejsou sportovní. Jsou jen rychlá. I když zatraceně! Rozumíte mi? Sportovní auto je o emocích a jízdních vlastnostech. Rychlost v přímce se dá zažít třeba v Pendolinu. O tom to podle mě není. V následujících odstavcích se pokusím najít pro Vás řešení ve třech kategoriích, které by připadaly v úvahu.
První budou právě rodinná auta či hatchbacky se silným motorem, kterých jste vlastně uvedl nejvíc ve svém dotaze, a já se teď na ně kouknu. Upřímně, jsem dost skeptický k předpokladu, že (byť příští rok) seženete Octavii nebo Golfa GTI se dvousetkoňovým 2.0TFSI v použitelném stavu za 150 - 160 tis. korun. Pokud trváte na tomto motoru, Vaše šance je Seat Leon. Bude na stejném technickém základu, nejlevnější, lehčí a obratnější než Octavia a v této své vrcholné verzi nevypadá zle. K jedničkovému BMW 120d se nedá nic namítnout. Je to jediný hatchback se zadním náhonem se všemi jeho plusy a minusy. Vás, jako osobu prahnoucí po sportovnějším svezení, budou spíš zajímat ty plusy. Samozřejmě je to dokonalé rozložení váhy a z toho plynoucí špičkové jízdní vlastnosti při ideálních adhezních podmínkách. A při těch méně ideálních porce zábavy, kterou lze vyšroubovat až k nemalým hmotným škodám. To když vypnete stabilizační systémy, svoje „bávo“ pěkně „vokrmíte“ a v zrcátku uvidíte zadek auta, jak Vás předjíždí. Samozřejmě žertuji. Jedničkové BMW je skvělé a naftové motory od tohoto bavorského výrobce jsou dle mého názoru ty vůbec nejlepší. Jen mám zase pocit, že s penězi to bude natěsno, a proto se tu nebudu rozepisovat o brutálním dieselovém hot-hatchy se spotřebou 5 - 6 litrů a síle přes 200 koní, kterým je dvouturbová verze 123d. A Focus ST? Nemůže Vás zklamat. Jízdní vlastnosti na nejvyšší úrovni vzhledem k třídě a ceně auta. Nevidím problém.
Další třídou, která skýtá příjemné svezení, jsou opravdové ostré hatchbacky. Ty větší skončily o odstavec výš (GTI,ST), a tak k těm menším. V této kategorii bych já volil Mini Cooper S s přeplňovanou šestnáctistovkou pod kapotou. Jízdní vlastnosti, které i přes přední náhon připomínají motokáru, jsou kombinovány s velmi příznivou spotřebou. Dejte ale pozor na dvě věci. Tohle auto (na rozdíl od Octavie nebo Golfu) neumí přestat být sportovní. Na dlouhých cestách po dálnicích to může potom (pokud je to našincovo jediné auto) začít být otravné. Podmanivý sportovní zvuk začnete po pár desítkách kilometrů vnímat jako obtěžující bzučení a ten geniálně sportovní podvozek začnete tajně obviňovat z pokusu naklepat Vaše hýžďové svalstvo k použití na nedělní řízek. A hlavně si dejte pozor na kousky s automatickou převodovkou. Nechci psát další dlouhý odstavec, takže mi prostě věřte a utíkejte od nich! Rychle a daleko. Závěrem ještě v rychlosti zmíním vrcholnou verzi JCW. Znamená to „John Cooper Works“ (dílny Johna Coopera) a myslím, že jméno tohohle pána budiž dostatečným důkazem bezpříkladné ostrosti tohohle retro prcka. Ke Cooperu mě nenapadá moc alternativ. Tahle disciplína (malé jedovaté hatche) docela vždycky šla „frantíkům“. Poslední dobou ale nějak tápou. A na ty úplně poslední (opět povedené) modely zase nebude stačit Vámi daný finanční limit. Ale možná byste mohl kouknout na nějaké Clio Sport.
A konečně se dostáváme ke kategorii sportovních kupé. Ve Vašem seznamu je tato zastoupena vozem Audi TT. Nebudu chodit okolo horké kaše. Ze všech Vámi uvedených aut za uvedenou cenu bych si já na sportovní svezení vybral právě tohle. Ta generace s motory 1.8T jezdí na stejném základu jako jedničková Octavia či Golf IV, z čehož plyne relativní nenáročnost a „ufinancovatelnost“ údržby. Tím podobnost končí. Ta mrtvá váha, co Octavii vpředu a hlavně za zadními koly proti Golfu přebývá, ta Audi TT naopak chybí. Těžiště je také o pořádný kus níž a jízdní vlastnosti se tak posouvají do jiného světa. To vše se dá vyšperkovat pořízením verze quattro. O motoru jsem už psal, viz tedy související články. Existuje i verze 225PS s motorem z Audi S3. Bohužel si opět nejsem jist, zda tohle auto bude možné sehnat za 160 tisíc. Proto je rozumné zůstat u 132 kW. Zvenku je Audi TT směsicí aerodynamické účelnosti a moderny. Myslím, že vypadá nadčasově. Vzhledem k době vzniku vypadá bombasticky! Musíme si to přiznat, i když už se nám trochu okoukalo. Nejvíc se mi líbí v kovově modré metalíze nebo prostě jasně červené. Ale to je Vaše věc. To nejlepší na tomhle autě je totiž vnitřek. Audi dělá asi nejlepší interiéry na světě a tady se ještě překonali. Obzvlášť, pokud člověk padne na exemplář s koženými sedadly a sportovními doplňky vyvedenými v hliníku. Myslím, že 95 % dnešních aut se může jít zahrabat. Až neskutečná kvalita každého detailu spolu s fantastickým funkčně-sportovním designem je podle mne opravdu argumentem, proč koupit tohle auto. Jízdní zážitky jsou také nadprůměrné a samozřejmě se zlepšují se stoupajícími hodnotami výkonu u jednotlivých verzí koncernové „jednaosmičky“. A nakonec i ta zadní (mini)sedadla tam jsou (pokud nechcete roadster). Vlastně jako alternativa mě napadají jen zastaralá auta. Z těch v podobné cenové relaci vypotím "na první dobrou" jenom Alfu GT (viz související článek) a charakterově odlišné, a dnes už méně atraktivní, BMW E46 Coupé.
Závěrem si neodpustím ještě jedno doporučení. Není jen pro Vás. Už se to ve mně nějak nahromadilo a na Vás to jenom padlo, tak to, prosím, neberte osobně. Jako většina tazatelů míříte vzhledem k částce, kterou máte na vozidlo připravenou, docela vysoko (Octavia RS atd.). Věřte, že dobré auto bez dalších investic s originálními kilometry nekoupíte za cenu těch nejlacinějších od daného modelu vůbec. A když takové je, někdo ho vykoupí rovnou nebo jde takzvaně „z ruky“. Šance, že byste „koupil super káru za super prachy“ se limitně blíží nule. Pokud by tohle měla být jediná rada, kterou byste si z mého dnešního datlování do klávesnice odnesl a všechno ostatní jste třeba bral jako bláboly, budu se sebou spokojen.
Přeji Vám hodně štěstí při výběru Vašeho sportovního auta, neboť už tento výběr samotný je velmi vzrušujícím zážitkem a vlastně takovou první kapitolou těch skvělých věcí, které na Vás s tímto sporťákem potom čekají.