Jaké vybrat auto na ostřejší svezení za padesát tisíc?

DOTAZ: Dobrý den, mám na vás dotaz ohledně koupě sportovněji laděného vozu do 50.000 Kč.

Líbí se mi Peugeot 406 Coupé 2.0i, ale zároveň se bojím toho, že auto nebude dostatečně zábavné a tato vlastnost přebije i jinak dokonalý vzhled (je mi 20 let a bude to moje první vlastní auto, nemůžu tedy uvažovat o koupi třílitrové verze V6).

Z toho důvodu naopak uvažuji o koupi malého ostrého hatchbacku. Kamarád má Peugeot 106 Rallye (1.4 55 kW) a jízda v něm je zábavná; když z něj vystoupím, tak mám úsměv od ucha k uchu.

Ale v těchto vozech je zase problémem malá výbava (v porovnání s Peugeotem 406 Coupé).

Prosil bych vás tedy o radu, co pro mě jako 20letého bude nejlepší. Záleží mi na jízdních vlastnostech auta, zábavné a pružné jízdě a lepší výbavě (klimatizace, el. okna aj.), a to vše do 50.000 Kč. Nebráním se žádné značce.

Petr Nešněra

ODPOVĚĎ: Vážený Petře,
Váš dotaz ve mně vzbuzuje naději, že nám vyrůstá další automobilový nadšenec podle toho, jak se Vám líbí design 406 Coupé. Ale správně jste odhalil jeho nízký stupeň zábavnosti. Prožil jsem tohle období hledání také. Dnes je ale jiná doba. Výběr aut je veliký, ovšem hustota provozu a policejních kontrol zrovna mladému nadšenci za volantem silného auta nepřeje. V tomto ohledu jsme na tom byli lépe. Společný napříč dekádami je naopak problém s rozpočtem. Chápu, že pokud nikdo z Vašich rodičů nesedí v představenstvu nějakého polostátního molochu, nedá se nic moc dělat. Na druhou stranu padesát tisíc je ostrý limit. Kdybychom se měli bavit o podobně ostrých autech, tak je tohle článek o italských supersportech. Pokusím se s tím ale nějak popasovat.
Ze všeho nejdřív mi dovolte odkázat Vás na související článek. Čtenář poptával sportovní hatchback do 60 tisíc. Myslím, že je to hodně podobné a všechno, co jsem tam napsal, může být užitečné i pro Vás. Vlastně máte ke svému dotazu články dva. V tomto se pokusím napsat něco, co v prvním není.
Víte, jak jste již odhalil, velká kupé jako ten Peugeot 406 nebo např. Mercedes CLK jsou krásná, ale nemají ty pravé řidičské grády. Abychom vybrali něco, co bude opravdu „vodvaz“, musíme bohužel jít do dost starého auta. Mezi lidmi je jistě ještě pár zachovalých lehkých a konstrukčně jednoduchých "hatchů" z devadesátých let. Jako jsou Astra F GSi (Kadett byl ostřejší, ale to už je opravdu přes dvacet let), popřípadě aut od nich odvozených. Třeba VW Corrado. Jenomže jsou to většinou trosky. Vaše šance je najít auto, které bylo koníčkem a bylo opečováváno. Takové kusy většinou nejsou na prodej, ale pokud majitel třeba založil rodinu, musí někdy i tyhle exempláře z baráku. Třeba na nějaký trefíte.
A napadá mě v této souvislosti i jedno kupé, které má v sobě zábavné geny. Je to BMW E36. Bohužel pro něj platí totéž, co pro auta v předešlém odstavci. Tento dnes už starší bavorák svádí nerovný souboj s korozí. Navíc kousků zachovalých po technické stránce bude také poskrovnu. Ale pokud byste uživil dvoulitrový peugeot, mohl byste zvládnout i 320i. Tou pravou volbou pro mladého kluka omámeného vůní benzínu však je 318is s fantastickým čtyřválcem 140PS. To je poslední nositel odkazu trojkových bavoráků z osmdesátých let. S tímhle autem se před patnácti lety dalo jet do divadla a druhý den ho protáhnout sekvencí zatáček, které zdolal s grácií lehkonohé antilopy. To vše při rozumné spotřebě a krásně jedovaté odezvě na plyn. Ne, že by dnešní BMW nedokázala tutéž sérii zatáček projet stejně rychle. Dokážou! Ale dělají to trochu jinak.
Pokud se řekne sportovní auto, mnozí si vybaví Itálii, zemi těmto vozům zaslíbenou. V polovině devadesátých let vznikla dvojice nádherných sporťáků od firmy Fiat. Coupé a Barchetta jsou na tom s jízdními vlastnostmi o dost hůř než vypadají, ale emoce do Vás budou pumpovat, jako by Vám někdo podal adrenalin nitrožilně. Jízdní nedostatky bohatě nahradí atmosférou a zvukem. Pro mě je tahle dvojice aut dodnes příkladem, jak stavět sportovní auta pro normální lidi. Zachovalé kousky vypadají pořád nádherně a byl bych nadšen, kdyby třeba Škoda dnes (po dvaceti letech!) vyrobila designově alespoň srovnatelné auto. To se asi nestane, ale naplácat na už tak škaredého Roomstera boční okénko, jehož tvar každému „petrolheadovi“ evokuje nedotknutelnou Lancii Stratos, to fakt nemuseli. Někdy mám chuť do toho jinak nevinného a praktického mini MPV za tuhle neuctivou drzost kopnout. Jinak zachovalé Coupé a Barchettu Vám mohu doporučit.
O ostřejších "hatchích" jsem Vám toho moc nenapsal, ale já pořád pevně věřím, že jste si přečetl ten druhý (vlastně první) článek. V jeho konci je malá zmínka o Fordu Puma. Nechal jsem si tohle auto na konec i dnes. Protože právě tohle je auto, které bych si já koupil, kdybych měl nachystaných padesát tisíc a chtěl se za volantem královsky bavit. Samozřejmě, že problémy s korozí se týkají i tohohle malého kupé a vůbec, je potřeba projít pár kousků, než člověk padne na ucházející vůz. Po usednutí na Vás interiér nezakřičí jako Fiat Coupé :“Já jsem sporťák, chlapečku!“ a zkušené oko odhalí palubovku z Fiesty ještě z osmdesátých (!) let. Vše se ale spraví, až Vaše oči padnou na řadicí páku. Je tak podobná té v Lamborghini Diablo! A až se rozjedete, zjistíte, že ten kousek hliníku i moc pěkně cvaká. Budete se těšit na každé přeřazení! Pokud budete mít to štěstí a padnete na vzácný kus s originálními sedačkami „Recaro“ a auto bude v dobrém stavu, máte hotovo. Motorizací je několik, ale já bych chtěl 1.7i se 125PS. Tenhle motor teprve dokáže využít překvapivý potenciál Pumy. S tímto šestnáctiventilem spráská Puma Barchettu a všechna coupé mimo těch s turbem. Abych dokreslil, jak je Puma dobrá, popíšu Vám svůj vlastní zážitek. Před pár lety jsem kamarádovi vezl někam jeho Pumu. Byla to ta nejslabší 1.4 16V. Musím Vám říct, že jsem si těch třicet kilometrů opravdu užil. Bavil jsem se a usmíval. To by nebylo nic až tak zvláštního, kdyby moje auto v tu dobu nebyl dvousedadlový sportovní Mercedes SLK350 s rovnými 200 kW. Rozumíte? I přesto mi Puma přišla cool.
Alternativou by mohl být Opel Tigra. Ale to je po všech stránkách horší auto než jeho konkurent od Forda. Opel prostě jenom převlékl Corsu a nedal si s její inkarnací v minisporťák tolik záležet, jako to udělal Ford s komponenty z Fiesty, když vytvářel Pumu. Opel hnije snad ještě ochotněji a navíc nabízené motory Ecotec jsou sice příjemně úsporné, ale taky mdlé a alternativa k ostré forďácké „jednasedmičce“ v Tigře neexistuje. Na Vašem místě bych zkusil Pumu. A jestli ji nakonec koupíte, buďte rád, že nás příroda obdařila ušními boltci. Pokud se Vám tak doširoka roztahuje úsměv po svezení v pětasedmdesátikoňovém Peugeotu 106, tak po Vaší první jízdě s Pumou 1.7i právě pouze uši mohou zastavit koutky Vašich úst v přílišném rozletu. Jinak byste mohl vypadat jako Muf ze Studia Kamarád. Aha, Vám je dvacet a nevíte, kdo to byl. Zkuste si ho "vygooglovat". Přeji mnoho zábavných a bezproblémových kilometrů.