Jaký motor pro BMW řady 7?

Odpověď

BMW řady 7 je již více než třicet let vlajkovou lodí mnichovské automobilky a dodnes patří ke špičce ve své třídě. Který motor bude nejlépe odrážet charakteristického ducha tohoto luxusního automobilu?
V současné době přichází na trh již pátá generace „sedmičkového“ BMW s kódovým označením F01. Váš dotaz je směřován na třetí generaci vyráběnou v letech 1994 až 2001 a nesoucí kód E38. Pro někoho možná zdánlivě zastaralý automobil má stále co nabídnout. Nezapomeňme, že tyto vozy byly vždy nositelé technického pokroku a např. model 740i stál v roce 2000 více než 2,5 mil Kč. Dnes, po osmi letech, se ceny těchto vozů přiblížily hranici 200 tis. Kč a mohou být dobrou volbou pro toho kdo hledá luxusní a výkonný vůz za přijatelnou cenu.
Kam až vlastně sahá historie těchto rychlých sedanů? První generace BMW řady 7 (E23) se představila v květnu 1977 a nahradila ve výrobním programu modely 2.8L, 3.0, 3.3L. Osazena byla řadovými šestiválci, z nichž nejsilnější nesl typové označení 745i. Jednalo se o přeplňovanou verzi motoru 3,2 l o výkonu 185 kW. Již před třiceti lety měly tyto vozy ABS, od roku 1980 palubní počítač a nabízely takové prvky výbavy jako např. elektricky nastavitelná sedadla, samočinné udržování světlé výšky atd. Druhá generace (E32) byla uvedena v roce 1986 a rok poté byla nabídka motorů rozšířena o první německý poválečný dvanáctiválec 750i (5.0 l – 220 kW). Při modernizaci v roce 1992 byly řadové šestiválce nahrazeny vidlicovými osmiválci v modelech 730i a 740i.
Třetí generace (E38) dostala do vínku širokou škálu motorů. Od šestiválce 2.8 l přes osmiválce až po vylepšený dvanáctiválec 5.4 l a od roku 1996 také první, ne příliš úspěšný, turbodiesel pod kapotou BMW řady 7 pro model 725tds. V průběhu výroby byla nabídka motorů dále vylepšována a rozšiřována. V roce 1996 proběhla modernizace zážehových osmiválců s důrazem na vylepšení průběhu točivého momentu a dva roky poté byl neúspěšný vznětový motor 2.5 l nahrazen zcela novým 3.0d s přímým vstřikem paliva se systémem Common Rail a výkonem 135 kW. S faceliftem v roce 1999 přibyl ještě unikátní vznětový osmiválec s mamutí silou 560 N.m. a od roku 2000 byl vznětový šestiválec posílen o 7 kW.

V závěru výroby se tedy třetí generace řady 7 nabízela v těchto verzích:

728i (R6, 2.8 l, 142 kW, 280 N.m)

735i (V8, 3.5 l, 175 kW, 345 N.m)

740i (V8, 4.4 l, 210 kW, 440 N.m)

750i (V12, 5.4 l, 240 kW, 490 N.m)

730d (R6, 2.9 l, 142 kW, 430 N.m)

740d (V8, 3.9 l, 180 kW, 560 N.m)

Motory BMW téměř vždy patřily mezi špičku a těžko z těchto agregátů vybrat některý vyloženě nevhodný pro pohon „sedmičkové“ řady. Všechny dokáží spolehlivě rozhýbat tuto luxusní limuzínu na rychlost daleko za 200 km/h, ale jen modely 740i a 750i se dokáží suverénně a bez zaváhání dostat na 250 km/h a zároveň jsou kroceny lepšími brzdami s ventilovanými kotouči i na zadní nápravě.
Který motor tedy zvolit? Finanční výhodnost naftových verzí se při dnešních cenách maličko ztrácí a ač zdaleka nejsou špatnou volbou, k charakteru vozu se lépe hodí zážehová jednotka. Osmiválce si řeknou přibližně o dva litry paliva víc než šestiválec, ale jejich síle se jinak dobrý motor nemůže rovnat. Zároveň k vyšší motorizaci se vždy váže lepší výbava. O téměř 200 kg těžší dvanáctiválcová verze naopak už příliš velký nárůst dynamiky nenabídne.
Ideální volbou se tedy jeví verze 740i. Ve zrychlení z 0 na 100 km/h zaostává za 750i jen o 0,2s, díky nižší hmotnosti však nabídne lepší ovladatelnost. Spotřeba tohoto modelu se v extrémech bude pohybovat mezi 10 a 15 l na 100km, při běžné jízdě využívající skvělý potenciál motoru přibližně mezi 12 a 13 l. Servisní náklady u všech verzí jsou alespoň částečně sníženy díky rozvodům poháněných řetězem.
Pokud by Vaším favoritem přece jen měla být vznětová verze, počítejte u 730d se spotřebou mezi 8 a 10 l a u 740d s 10 až 12 l nafty na 100 km. Ovšem je tu jisté riziko v podobě drahých vstřikovačů systému Common Rail.
Třetí generace byla v roce 2001 nahrazena svým nástupcem (E65/66) s kontroverzním designem, kterému někteří pravověrní příznivci značky dodnes nemohou přijít na chuť a považují E38 za poslední hezký „sedmičkový bavorák“.