Jaký turbodiesel pro Opel Astra G?

Dotaz

Dobrý den,

Rozhoduji se ke koupi ojetého vozu Opel Astra G s nějakým naftovým motorem. Už předem říkám, že chci Astru G a chtěl bych poradit, který motor by byl nejlepší a nebo nějaké srovnání ohledně spotřeby, spolehlivosti, cen údržby.

Mám vytipovány 1,7 DTI (55 kW), 2,0 DTI (60 kW), 2,0 DTI (74 kW). Motor 1,7 TD (50 kW) jsem vyřadil z výběru, je nespolehlivý a hlučný! Má cenová relace je do 200 000 Kč. Dále se ještě můžete zmínit o motoru 2,2 DTI (92 kW), ale ten je většinou dražší.

Jsem každodenním čtenářem vašich stránek, ať se týkají poradny, nebo různých testů a musím podotknout, že je to super, když si člověk může zjistit, na co si dát před koupí pozor a do jakého motoru vlastně investovat.

Děkuji, s pozdravem Zdeněk.

Odpověď

Děkujeme za slova chvály, snad dokážeme dobře poradit i tentokrát. Astra G se začala vyrábět v roce 1998 a její výroba dodnes pokračuje v Polsku - u prodejců od představení nové generace nese označení Astra Classic II. I když patří jen mezi průměrně spolehlivá auta, je v tomto ohledu o hodně dál než předešlá generace (F) a po srovnání užitné hodnoty a ceny nevychází Astra G jako špatná volba.

Pojďme ale najít odpověď na otázku, který vznětový motor je pro Astru G nejvhodnější. V prvních dvou letech výroby byl v nabídce jediný turbodiesel 1,7 TD s výkonem 50 kW. Jeho přednostní vyřazení z výběru lze jen schválit. O archaickém motoru s nepřímým vstřikováním paliva do předkomůrky a nevalným výkonem by mělo smysl uvažovat jen v případě, že by byl opravdu hodně spolehlivý, což rozhodně není. Poměrně časté praskání hlav válců a přetržení nebo přeskočení rozvodového řemene jsou dostatečným argumentem proti jeho koupi. Do daného cenového limitu se navíc vejdou novější Astry s lepšími turbodiesely. Hned nástupce tohoto nepodařeného motoru je nejlepší volbou, alespoň co se týče spolehlivosti. Řeč je o agregátu 1,7 16V DTI s výkonem 55 kW, který pochází od japonského Isuzu. Má přímé vstřikování radiálním čerpadlem a pokud mu dopřejete pravidelnou údržbu - především výměnu rozvodového řemene po 150 tis. km, při které by se měly měnit i napínací kladky a vodní pumpa - vydrží bez problémů statisíce kilometrů. Ke cti japonskému motoru budiž i fakt, že za výměnu "rozvoďáku" včetně kladek a vodní pumpy zaplatíte zhruba 7 - 9 tisíc Kč. Narazit můžete i na lehce upravenou verzi pojmenovanou Eco4, se kterou se dá jezdit se spotřebou kolem 5 l/100 km. Snad jedinou pihou na kráse je častý únik oleje, který ale více či méně postihuje většinu starších motorů. Koncem roku 1999 přišel i větší turbodiesel 2,0 16V DI (60 kW) a o rok později jeho výkonnější varianta 2,0 16V DTI (74 kW) s mezichladičem stlačeného vzduchu a vyšším plnícím tlakem turbodmychadla. Obě verze mají pohon rozvodů řešen bezúdržbovým řetězem, ale tuto výhodu smazává několik problémů - radiální čerpadlo Bosch VP44, které může vyřadit z provozu porucha jeho řídící jednotky, případně zanesení kanálku uvnitř čerpadla. V obou případech vyjde oprava asi na 20 tisíc Kč. Tyto "příhody" nejsou pravidlem, nicméně riziko drahé opravy tu je. Zhoršený zátah může mít na svědomí vadný měřič množství nasávaného vzduchu ("váha vzduchu"), který ale nezlobí zdaleka tak často jako u motorů TDI z produkce VW. Stejně se projevuje i netěsnost podtlakového vedení a následě špatně fungující EGR ventil či regulace turba. Netěsností občas trpí i vstřikovače. V tom případě najdete v palivovém filtru motorový olej a motor dlouho startuje. Poměrně častým problémem je i zavzdušňování palivové soustavy. Motory 2,0 DI/DTI navíc nejsou mechanicky příliš odolné, menší motor od Isuzu vydrží o dost déle. Všechny tyto problémy se týkají i konstrukčně příbuzného motoru 2,2 16V DTI (92 kW). U něj by se možná vyplatilo jít do rizika kvůli tichému chodu a vysokému výkonu, ale do Astry G se dostal až v roce 2002, takže na trhu ojetin jich není mnoho a navíc jsou cenově nad daným finančním limitem. Pro úplnost zmíním i nejnovější turbodiesel 1,7 CDTI (59 kW), který je pro Astru G (Classic II) v současnosti jediným vznětovým motorem. Jak napovídá písmeno C v jeho označení, má vstřikovače common-rail a stejně jako jeho předchůdce pochází od Isuzu. V Astře se ale objevuje až od roku 2003, takže i tady je překážkou finanční limit. Jinak ale jde o celkem odolný motor, problémem může být jen - jako u všech common-railů - zanesený vstřikovač.

Nejlepší volbou je tedy motor 1,7 16V DTI (55 kW). Je odolný, poměrně úsporný (zvláště v modifikace Eco4) a vejde se do nižší sazby zákonného pojištění (1351 - 1851 ccm). Jedinou starostí je výměna rozvodového řemene po velmi slušných 150 000 km a za rozumné peníze (asi netřeba připomínat, že pokud jeho poslední výměnu nelze s jistotou prokázat, musí se vyměnit hned po koupi). Pokud dáváte před spolehlivostí a nízkými provozními náklady přednost dynamičtějšímu svezení, nabízí se vzhledem k cenové hranici motor 2,0 DTI (74 kW). Ten ale vzhledem k rizikům poměrně nákladných oprav není jednoznačně doporučitelný.