Je do hor lepší Frontera neboTerracan?

Dobrý den,
Hyundai Terracan je vzhledem ke své velikosti přirovnáván na našich silnicích k daleko dražším terénním korábům. Právě výhodná cena přiláká hodně koupěchtivých zájemců. Minimálně polovina z nich z terracanu po zkušební jízdě vystoupí. První pocit toho, že ji patří celá silnice a nejsou schopni ovládnout fyzikální vlastnosti automobilu vybaveného rámem, je donutí se vrátit zpět ke klasickým automobilům. Druhá polovina si automobil jako cenově dostupnou alternativu offroadu zakoupí. Pokud si na tyto vlastnosti zvyknete a ovládnete je, věřím, že nebude problém sjet zasněžené či uklouzané cesty.
Horší je to s technikou. Komfort i cena, to je vše v pořádku, ale technika občas zklame. Cena ropy sice klesá, ale živit 3,5litrový V6 je v dnešní době stále zbytečným luxusem a pohnout touto masou železa si žádá své litry benzinu. Daleko úspornější se jeví vznětová jednotka 2.9 CRDi Common Rail. I přes velikost se dá jezdit za průměrnou spotřebu 9 litrů, což málokdo věří a při vyzkoušení je mile překvapen. Samozřejmě, pokud využijete potenciál offroadu a vezmete ho na projížďku cestou necestou nebo zapřáhnete karavan, spotřeba stoupá.
Spotřeba je tedy na první pohled více než příznivá a může se zdát, že ušetříte. Ale daleko více, než ušetříte za úsporu nafty, můžete dát za opravu motoru, respektive naftového čerpadla. Hyundai do Terracanu použil Common Rail od Delphi, a ten, když se rozhodne, nadělá takovou paseku, že svou finanční výší může ohrozit rodinný rozpočet. Horší nafta (kterou těžko rozeznáte) může způsobit zadírání čerpadla a dále odejdou i vstřikovače. Celá oprava je potom takovou malou generálkou včetně výměny nádrže a palivové soustavy. Jednoduchými počty můžeme dojít až k částce přesahující 100 000 Kč. Tím je úspora za spotřebu či nižší pořizovací náklady pryč. Nejdříve se začnou projevovat horší starty, potom to vypadá, jako by "padala" nafta a nakonec přestane vůz startovat úplně, rozsvítí se diagnostika a vy poznáváte, jak je důležité mít v peněžence číslo na asistenční službu.

Opel Frontera ale také není úplně nejspolehlivější volbou. Vysloužila si dokonce rčení "každá frontera má svého montéra". I když je zde použita koncepce terénního automobilu, hodí se spíše do města. S terénem se moc nekamarádí, prostupnost terénem nijaká a když se přidají problémy s motorem, každý majitel musí začít koupě litovat. Technika je od ISUZU a dle mého názoru to není moc povedený model. Vznětové motory začaly modelem 2.3 TD - u ní máte pocit, že je zatažená ruční brzda. 2.3 TD na velikost a váhu prostě nestačí. 2.5 TDS je stejným agregátem jako u Jeepu Cherokee nebo Alfy Romeo 164 a pochází z italské dílny VM motori. Problémy s chlazením způsobují praskání hlav. Hlava je zde rozdělena na čtyři části, ale vesměs se opravují všechny. 2.2 DTi se zde nedá považovat za spolehlivou a největší 2,8l čtyřválcový turbodiesel se potýkal s praskáním klikového hřídele. Taková spíše loterie. Dieselová verze se prostě nepovedla.
Zážehové verze se nepodařilo naladit také. Vysoká spotřeba a vysoké servisní náklady provázejí 3.2 V6, nízký výkon handicapuje 2.0i 85 kW i 2.2 100 kW. Myslím, že frontera není tou vhodnou variantou. A při koupi ojetiny to platí dvakrát. Nelze totiž doložit, jak a kde ji kdo používal a z takové koupě se může stát nevratná investice, která se dá srovnat pouze s propadem na burze.