Volvo S40 je zvláštností automobilového průmyslu a hodně lidí jej nepovažuje za čistokrevné volvo. Dá se charakterizovat jako švédský znak vyráběný v Nizozemí na platformě a v úzké spolupráci s automobilkou Mitsubishi. Platforma Volva S40 pochází z Mitsubishi Carisma. V jednom závodu se tak vyrábějí oba vozy.
Volvo S 40 se dá popsat slovem průměrný. Průměrná spolehlivost, průměrné dílenské zpracování a kvalita, průměrné jízdní vlastnosti, průměrný zavazadlový prostor. Zákazníci považují značku Volvo za něco extra, co stojí extra peníze a tomu odpovídá i dražší servis. Všichni jsou s tím smířeni, protože s volvem si kupují pojem bezpečnosti a spolehlivosti. Této automobilce se podařilo to, co se v marketingových aktivitách nepodařilo žádnému výrobci. Kohokoliv se zeptáte, co se mu vybaví pod jménem Volvo, není to luxus jako u mercedesů či BMW, ale je to bezpečnost. Až pak ho napadne luxus či další slova. Nedá se to považovat pouze za marketingový tah, volva opravdu lámou žebříčky crashtestů a všeobecně platí za bezpečná auta. I když je dnes konkurence dohání, budou v této oblasti vždy na prvním místě. S40 jako sedan či V40 jako kombi ale trochu z této řady vzhledem k průměrnosti vypadávají. Automobilka se snažila dostat modelem 40 na úroveň Audi A4 či BMW řady 3, ale opět vlivem průměrnosti se dá vůz srovnat spíše s lepší astrou či focusem, ale za vyšší cenu. I přesto si získal řadu spokojených zákazníků, kteří víc neočekávají a stačí jim to.
Od roku 1996 prošlo Volvo S40/V40 v roce 2000 modernizací a v roce 2002 dalším faceliftem. Od roku 2004 si můžeme dopřát nový sedan S40 či kombi V50. Ty jsou zase na platformě Mazdy 3 a nového Fordu Focus. Na průměrnosti volva se od roku 1996 hodně zapracovalo, zpracování interiéru si výrazně posunulo. Volvo si polepšilo ve všech aspektech.
Co se týká motorů, nejrozšířenější je asi 1,8, dokonce se montovaly i 1,8 GDI, které se ale k nám nedovážely a můžeme je znát z carismy. Úžasná technologie s vynikajícím poměrem výkon/spotřeba. Ale nedá se doporučit. Tato pohonná jednotka má bohužel problémy s naším benzinem, i když majitelé tankují 98octanový. Pokud narazíte na dovezenou ojetinu, raději bych doporučil klasický motor 1,8.
Lahůdkou jsou vozy označené T4. Jednak mají luxusní výbavu, pěkná kola, ale hlavně přeplňovaný motor 2,0i 16V se 147 kW. Z na první pohled nic neříkající S40 se tak vyklube vlk v rouše beránčím. Dieselové agregáty jsou přejaty od Renaultu a pokud vidíte tmavě modrou S40/V40 s motorem 1,9TD dovezenou z Holandska, vězte, že jediné, co bude u takového modelu nadprůměrné, bude počet najetých kilometrů. Oblíbená je u dovozců díky nízké pořizovací ceně i benzinová verze s LPG. Většinu takových vozů dovezených z původní země výroby je potřeba před samotnou koupí pořádně prohlédnout. Až na vyjímky mají automobily hodně za sebou a z toho vyplývají další náklady, které Vás po koupi čekají. Určitě je potřeba počítat s výměnou rozvodového řemene a základním servisem, který by měl následovat po koupi kterékoliv ojetiny. Někteří zákazníci s takovýmto servisem otálejí, ale je potřeba mít na paměti, že v případě prasknutí řemene jsou náklady na opravu několikanásobně vyšší.
Souhrnem lze říci, že Volvem S40/V40 se automobilka přiblížila dostupností k široké klientele a pokud si vyberete model po roce 2000, který se cenově pohybuje od 130 000 Kč, můžete být spokojeným zákazníkem. Doporučil bych klasickou 1,8 s 90 kW. Pokud narazíte v nabídce na zachovalý kousek, který bude mít prokazatelně málo najeto, musíte počítat s tím, že budete muset připlatit. To však platí u všech značek. V tomto případě asi dvojnásob – co je hezké, bude drahé. Když ale vidíte dnes na ulici i 20 let staré a zachovalé volvo, vybaví se Vám i tak slovo bezpečnost. A na to automobilka sází.
