Koupit zánovní Renault Megane? Poradíme

Dobrý den, pane Ruto,

jsme se v poslední době na našich stránkách několikrát věnovali. Předpokládám, že jste naše články již četl, a tak se pokusím uvést pouze základní informace o vozidle a zodpovědět Vaše konkrétní dotazy.

Ve svém dotazu uvádíte, že uvažujete o zakoupení Renaultu Mégane II ve verzi hatchback. Tato se na trhu objevila jako první, a to koncem roku 2002. Designová stránka věci byla nesčetněkrát komentována. Postupem času se ukazuje, že to nebyl úplně špatný krok. Předpokládám, že se Vám líbí, a tak můžeme spíše zhodnotit praktickou stránku. Objem zavazadelníku je 330 litrů, což je v řeči čísel u hatchbacku nižší střední třídy mírně podprůměrná hodnota. Využitelnost je vcelku dobrá, kromě úplného kraje zavazadelníku – nad ním je totiž šikmá zadní výklopná stěna a tak vyšší předměty je možno umístit pouze hlouběji, za zadní sedadla. V každém případě je nutno počítat s tím, že Renault tímto vozem stvořil spíše „stylovku“, než vůz, který má velkou užitnou hodnotu pro rodinné cestování. Od toho je zde kombi, které naopak tyto potřeby plní na jedničku. Pokud jsme u kritiky prostoru, tak jako v předchozích článcích opět upozorním na prostor na zadních sedadlech. Ten je na výšku i šířku v pořádku, ale na délku je to skutečně špatné. Stačí aby si řidič sedl trochu dále, a už se za něj další dospělý vejde jen s obtížemi. Navíc zadní sedáky jsou poměrně krátké. Konstruktéři potřebovali vytvořit alespoň nějaký zavazadlový prostor a učinili tak na úkor prostoru pro cestující. Je to ale celkem pochopitelné, avantgardní řešení zádě a potřeba deformačních zón vpředu poněkud omezila využitelný prostor v rámci rozměrů vozu nižší střední třídy. Vzhledem k tomu, že jsme v tomto článku začali nejdříve kritikou, upozorním ještě na jízdní vlastnosti. Odpružení je sice tužší, stabilita v zatáčkách ale není příliš dobrá. Je to znát zejména na horším povrchu, kdy je podvozek hatchbacku opravdu nervózní. Například varianta kombi mi připadá daleko vyváženější, jelikož tam, kde hatchbacku na příčných spárách „uskakuje“ záď, se chová klidně. Například Opel Astra současné generace dokázal se stejně jednoduché konstrukce podvozku vytěžit daleko více. Je ale pravda, že za cenu tvrdšího naladění. Ale o tom jsme se již zmiňovali v předchozích článcích.

Silnou stránkou vozu je podle mého názoru interiér. Ve srovnání s exteriérem má klasické tvary. Z hlediska ergonomie je vše v naprostém pořádku. Materiály použité na přístrojové desce a výplních dveří jsou hodnotné, ať již se jedná o měkčené plasty, látky či umělou kůži. A to zdaleka není samozřejmost, zkuste se například posadit do Fordu Focus současné generace a zaměřit svou pozornost na výplně dveří. Z hlediska kvality či přímo výdrže těchto materiálů mám určité výhrady. Jedná se o středový panel z tvrdého plastu, který zbytečně kazí dojem, o loketní opěrku s úložným prostorem, která se při menším tlaku okamžitě vychyluje na stranu a také madla dveří a hlavici řadicí páky, kterým se povrch velice rychle „ošoupe“. Zde je nutno poznamenat, že modernizace (od modelového roku 2006) znamenala podstatné zlepšení právě u materiálů a dílenského zpracování.

A teď se pojďme podívat na tu správnou motorizaci. Před nějakým časem jsme se také v samostatném článku věnovali problémům vznětového motoru 1.5 dCi. Tento agregát je postupem času modernizován, a ve Vašem případě se bude jednat o jeho poslední verzi plnící normu Euro 4, a to bez filtru pevných částic. Dosahuje maximálního výkonu 77 kW a oproti verzím předchozím podstoupil několik úprav, které mají, nebo by měly mít zásadní vliv na jeho životnost. Za všechny zmíním nové piezoelektrické vstřikovače od nového dodavatele – firmy Siemens či snížení kompresního poměru. Motor běží opravdu velice tiše a plynule táhne, spotřebu určitě uhlídáte mezi 5 – 6 litry na 100 km při běžném využívání jeho potenciálu. Pokud pominu špičkový vznětový „dvoulitr“, o kterém jsme již také několikrát psali, a který bude v ojetém Méganu zatím nedostatkovým zbožím, je podle mého názoru poslední evoluce malého dieselu tou nejlepší volbou. Jako samozřejmost bych ovšem stále považoval tankování kvalitní nafty a zkrácení servisních intervalů na 15000 km.

Ve svém dotazu zmiňujete negativní ohlasy na tento vůz. Objektivně vzato, Renault Mégane opravdu není vzorem spolehlivosti. Problémy s elektrickou a elektronickou výstrojí vozu, zejména u prvních ročníků výroby jsou asi největším strašákem. Další často kritizovanou záležitostí jsou vznětové pohonné jednotky. A to jak 1.9 dCi, tak 1.5 dCi (starší provedení s common railem od firmy Denso). Přes svůj tichý chod, nízkou spotřebu a plynulý zátah si vysloužily špatnou pověst zejména nízkou životností turbodmychadel, vstřikovačů, čerpadel chladicí kapaliny, EGR ventilů (což souvisí s turbodmychadlem propouštějícím olej) či dokonce kolapsem rozvodů. Domnívám se, že pokud zvolíte vůz od modelového roku 2006, s Vámi vybraným modernizovaným motorem, bude se již jednat o poměrně rozumnou volbu. – a to zejména v kombinaci s nízkými cenami, který vyplývají jednak ze zmiňované „pověsti“ vozu a také z mohutných slev na nové vozy. Vždyť nástupce je již připraven (na internetu se již dokonce objevily fotografie) a měl by se koncem tohoto roku představit veřejnosti s tím, že na jaře 2009 se objeví v prodeji. Ještě poznámka k ceně. Domnívám se, že Vámi vybraný vůz je spíše dražší, měl by tedy být v naprosto 100% stavu a také bych se snažil vyhnout předváděcímu vozu autosalonu. Nevěřil byste, co se studeným motorem zájemci o koupi provádějí…

Pokud budete uvažovat o Cliu nejnovější generace s motorem 1.2 TCE, je to trošku složitější. Není na trhu ještě tak dlouho, aby se stačily projevit nějaké typické neduhy. Hlavně spolehlivost a výdrž malého zážehového turbomotoru je otázkou. V jednom by ale Clio Grandtour bylo rozhodně lepší volbou – a to prostorem pro zavazadla a celkovým využitím interiéru. Škoda Fabia Combi druhé generace je pak jeho přímým soupeřem. V otázce prostoru si troufám řici, že nabídne daleko více. V otázce konkurenčních zážehových motorizací ale zase zásadně pokulhává.