Lancia - jaká je?

Odpověď

Lancia Dedra je postavena na technickém základě Fiatu Tipo/ Tempra a sdílí s nimi podvozkovou část, některé karosářské díly (např. dveře), i nabídku většiny motorů a převodovek. Protože je této značce v koncernu Fiat přisouzen status výrobce luxusnějších modelů, dostala tedy důstojnější „kabát“, hodnotněji vybavený interiér s dřevěným obložením, vrcholné modely pak i řadu technických vychytávek (elektronicky seřiditelné odpružení atd.). Postupem času probíhaly průběžné modernizace, při kterých se původní nabídka motorů postupně modernizovala, přišla čtyřventilové technika, u některých dokonce variabilní časování ventilů.
Pohonné jednotky byly tedy v základu společné s fiaty, pro použití v lancii však byly některé motory vybaveny dvojicí vyvažovacích hřídelů. To je případ i zmíněné motorizace 1,8. Zajímáte se o ročník 1997, takže předpokládám, že by se s velkou pravděpodobností již mělo jednat o motor 1,8 16v 83 kW, nebo dokonce o 1,8 16v (VVT) 96 kW. Ten první byl vlastně až na ty vyvažovací hřídele shodný s tím, který se montoval do řady Bravo/Brava/Marea, a ten pro Dedru výkonově stačí. Nedělá mu problém ani jízda v nižších otáčkách, nad hranicí 4000 otáček se do toho opře jak se na „itala“ sluší a patří, potěšitelný je malý zdvih pedálu plynu i dobrá reakce na něj. Motor však má dost velké výkyvy ve spotřebě, a je tedy dost citlivý na styl jízdy. Plynulá jízda může znamenat třeba 7,5 litru, ostřejší (nikoliv vyloženě sportovní) pak i 12. Vzácná 96 kilowatová verze je známá třeba ze Stila nebo Barchetty, pro Dedru má opět vyvažovací hřídele a jemnější chod. Silný je dost (posuzováno ze zkušenosti s Puntem HGT), ale už nenabízí možnost stlačit spotřebu pod nějakých 8,5 litru, zvyšovat ji naopak můžete dle libosti. Obě varianty motoru 1,8 jsou docela náročné na výměnu rozvodových řemenů (jsou dva, ten druhý pro vyv. hřídele), které je raději dobré preventivně měnit asi po 60 tisících kilometrů, při každé druhé výměně pak i vodní pumpu. Podobně jako u některých motorů Opel nedělá řemenu problém přeskočit třeba po pár tisících bez výměny. Pokud si toto ohlídáte, pak už čekají většinou „jen“ termostaty, čištění zaneseného VVT variátoru (verze 96 kW), nějaké ty snímače na motoru, jižanské „záchvaty“ palubní elektroniky, špatné řazení 2. rychlostního stupně (zřejmě chronická vada synchronizace již od dob Tipa), brzy opotřebená spojka, vůle v obou nápravách, rychle postupující koroze výfuku (u prvních ročníků Dedry nejen výfuku…), a mnohé jiné potencionální a očekávatelné závady.
Dedra jako taková není špatná, například při dobrém stavu podvozku má bezpečné jízdní vlastnosti, často je bohatě vybavena (aut. klimatizace), její palubní deska dodnes nepostrádá estetiku a velmi cením kvalitu potahových látek (mimo základní modely), i obložení pravým dřevem (zoufalé plastové parodie přenechává jiným). Záporně hodnotím výkon topení, prostor na zadních sedadlech, rázy od přejezdu nerovností, slabě dimenzované brzdy i spojku, a přehnané ceny některých náhradních dílů. Pokud píšete, že máte rád větší vozy, Dedra asi v tomto ohledu nepotěší, protože svou podstatou je to vlastně stále Tipo s kufrem (jako Tempra), pouze o něco lépe vypracované.

Na poslední otázku odpovím, že za nejlepší Lancii považuji Kappu. Jak designem, tak pocitem z interiéru, akustickým komfortem, královským pohodlím sedadel, vyváženým odpružením, ale také nabídkou dynamických motorů. Třílitrová verze s automatikou mne kdysi ohromila impozantním sladěním šestiválce (od Alfy Romeo) a samočinné převodovky, a přeplňovaná verze pětiválce 2,0 20v je snad už přímo kultovní záležitost. I přes sympatie k tomuto vozu ale nemůžu říct, že bych Lancii považoval za spolehlivý vůz. Možná se nerozsype úplně, ale frekvence závad (i když třeba jen banálních) se s věkem stupňuje geometrickou řadou, a málokterý kupec ojetiny za 50, 60 tisíc je vydrží financovat po delší dobu.