Tato Americká klasika, která si vydobyla pevnou pozici na evropském trhu se prodávala i v ČR. Model Jeep Cherokee (r.1987-2001) s pohonem zadních kol s přiřaditelným pohonem kol předních, samonosnou karosérií a tuhými nápravami byl nabízen ve dvou karosářských variantách s benzínovými motory 2,5i 87kW se čtyřmi válci a šestiválcem o objemu 4,0i 126-136kW. K dostání byl i turbodiesel 2,1 59kW (r.1987-1994), ale na ten v praxi spíše nenarazíte. Naopak jeho nástupce (od r.1994) potkáte poměrně často. Jedná se o klasický čtyřválec OHC 2,5 TD 85kW. Na rozdíl od benzínových pohonných jednotek tato nepochází z Americké produkce, nýbrž z Italské, a to od WM Motori (Alfa Romeo) a nabízen byl pouze s manuální převodovkou. Z hlediska ekonomiky se zdá být nejideálnější motorizací, ovšem možná to tak není. Má sice dobrý tah od spodních otáček (300Nm/ 2000ot.), slušnou spotřebu (9,5-11 l/100km) a celkově jízda s ním budí dobrý dojem, ale bohužel není příliš spolehlivá. Na vinně bývají především potíže s praskajícími hlavami. V motoru jsou prakticky čtyři, pro každý válec jedna. Tato závada byla jednak konstrukčním nedostatkem a také mohla být způsobena vlivem přehřátí motoru. Cherokee měl pouze omezeně dostatečný systém chlazení motoru, který navíc uměl zcela selhat. Často vypověděla viskózní spojka ventilátoru nebo hadice chlazení na kterých si rádi „pochutnávaly“ hlodavci. Problémy bývají i s vahadly ventilů, úniky oleje, oxidací elektroinstalace a prasklou „klikovkou“ vlivem namáhání. Tento motor není příliš vhodný na enormní zatížení jako tahání těžkých přívěsů nebo časté a náročné používání v těžkém terénu. Pozornost by jste měli věnovat také podvozku. Zde se objevují vůle v křížích kardanu (oprava cca 1200,-), vůle v kloubech přední nápravy a ložiscích zadních kol. Vytahaný či přetržený řetěz v rozvodovce pohonu 4x4 (konstrukčně stavěn pouze pro jízdu na kluzkém povrchu) může poškodit diferenciál ze kterého mimo jiné často uniká olej, a to v místě pryžové ucpávky.
Za nedostatky bych označil méně prostoru na zadní lavici především v oblasti kolen, méně zdařilé přední sedačky, náhradní kolo umístěné přímo v kufru, které výrazně omezuje jinak výbornou prostornost zavazadelníku (964 l), blednutí laku a zanášení zadních bubnových brzd nečistotami.
Aby nebylo jen to špatné, Cherokee má i spoustu kladných vlastností. Téměř pravidlem bývá velmi bohatá výbava mimo jiné čítající například kožené čalounění nebo klimatizaci. Pochválit zle i výbornou průchodnost terénem, slušnou antikorozní ochranu, bezproblémově fungující automatické převodovky, bezúdržbové rozvody poháněné ozubenými koly, maticové řízení s oběhem kuliček, slušný komfort cestování, dobré jízdní vlastnosti a držení přímého směru na běžné cestě, užitečnou hmotnost 625kg i vcelku levné a dostupné náhradní díly. Pro hovoří také nízké ceny ojetin a jejich široká nabídka.
Koupí Jeepa Chrerokee můžete udělat určitě dobře, ale je třeba zvolit ten správný model pro váš účel. Cherokee Sport označuje základní model, ten vrcholný hledejte pod označením Limited. Osobně doporučuji vůz od roku 1997 po modernizaci a to s litinovým motorem OHV 4,0i 136kW a automatickou převodovkou. V této kombinaci jde zřejmě o nejpovedenější a nejspolehlivější klasický Cherokee, jaký může dostat. Pokud nedojde k přehřátí motoru a tím i ke zkroucení hlavy, je samotný motor téměř nezničitelný. Disponuje kultivovaným chodem, slušným výkonem pro bezpečné předjíždění jak na dálnici (180km/h, 10s na km/h), tak pro jízdu v náročném terénu a tahání těžkých přívěsů. Průměrná spotřeba pak činí 14,1 litru na sto kilometrů. Turbodiesel mohu doporučit pouze s výhradami pro jeho konstrukční nespolehlivost a je vhodný spíše pro menší zatížení. Za rodinný vůz toto vozidlo do jisté míry považovat lze. V tomto směru je zřejmě největší nevýhodou malý prostor na zadních sedadlech a náhradní kolo ubírající cenné litry v zavazadelníku.