Dobrý den, pane Ledvinko,
dva vozy z Vašeho výběru jsou v dotazech čtenářů poměrně často obsažené. V předchozích článcích jsme se jimi tedy již několikrát zabývali. Jedná se o Škodu Octavii II, tuzemského zástupce nižší střední třídy, a také první generaci Mazdy 6. Naproti tomu Peugeot 407 je na našich silnicích (a rovněž v našich článcích) podstatně méně zastoupen a doufám, že o tomto voze přineseme nové užitečné informace.
Škoda Octavia II (2004 - ?)
Začnu „oktávkou“, kde mohu pouze zopakovat informace, které jsme přinesli v předchozích článcích. Jedná se o vůz, který má prokazatelně své kvality, od nichž se ovšem také odvíjí cena. A to jak u nových, tak u ojetých vozů. To je také jeden z důvodů, proč je tento vůz často předmětem bouřlivých diskuzí. Objektivním kladem je určitě vnitřní prostor vozu, a to zejména ve srovnání s předchozí generací. Prodloužením rozvoru na 2578 mm (tedy přesněji využitím nové koncernové platformy) došlo k znatelnému nárůstu prostoru pro cestující na zadních sedadlech. V kombinaci s přístrojovou deskou, která příliš nezasahuje do prostoru pro cestující tak vznikl prostor obvyklý v nižší střední třídě. Pokud bychom měli mít nějakou výtku, tak spíše k šířce interiéru, které je jak v oblasti loktů, tak v oblasti ramen podprůměrná i v rámci nižší střední třídy. Zavazadelník je již tradičně bez připomínek, 580 litrů ve variantě kombi musí uspokojit téměř každého. Tradiční kvalitou je dobré dílenské zpracování a použití kvalitních materiálů (až na některé výjimky – např. středový panel u levnějších verzí, ovladače klimatizace či kliky dveří). Můžeme pochválit i přesné řízení a řazení a dobré jízdní vlastnosti. Kritika Octavie druhé generace směřuje bohužel zejména k nabídce pohonných jednotek. Ty benzínové nejsou (s výjimkou zážehových přeplňovaných agregátů) příliš povedené, navíc při Vašem nájezdu je asi přece jen vhodnější volbou diesel. Zde můžete vybrat buďto 1.9 TDi s výkonem 77 kW, případně novější motor 2.0 TDi s výkonem 103 kW. Existuje i verze se 125 kW, ta se bohužel dodává pouze ve verzi RS a ve Vámi vytyčené cenové relaci ještě nebude k sehnání. Základní motor má pro běžné cestování dostatek výkonu, stále také platí známá charakteristika tohoto motoru. Spotřeba se drží v únosných mezích, ze závad je nutno opět připomenout dvouhmotový setrvačník, palivové čerpadlo a stále se objevující závady turbodmychadel. Dvoulitr s výkonem 103 kW nabízí podstatně zajímavější dynamiku. Má ale vyšší spotřebu paliva a rovněž je znám některými závadami. Pro něj je specifická zvýšená spotřeba oleje, problémy s dvouhmotovým setrvačníkem i hlavou válců. Pro úplnost ještě dodám, že tento motor je ve Škodě Octavia druhé generace ve dvou provedeních. Zmíněný „šestnáctiventil“ je k dispozici od počátku výroby. Od roku 2005 jsou k dispozici vozy vybavené filtrem pevných částic a osmiventilovou technikou. Výkonové parametry jsou stejné, filtr pevných částic se ale často zanáší, zejména při krátkých jízdách, například při denním krátkém dojíždění do práce. Raději bych tedy volil vozy bez této komplikace.
Mazda 6 (2002 – 2007)
První generace Mazdy 6 se v loňském roce odebrala do „výslužby“. Jednalo se (a v případě ojetých vozů stále jedná) o povedený automobil, který nabízí očekávané kvality japonského vozu kombinované s designovým pojetím dle evropského vkusu. Ale o tom jsme již v předchozích poradnách psali. Zopakuji tedy, že Mazda 6 má výborné jízdní vlastnosti, které jsou dány složitou konstrukcí podvozku (lichoběžníková náprava u předních kol a čtyřprvkové zavěšení u kol zadních) a optimálním naladěním odpružení. Řízení je přesné a komunikativní. Interiér vozu je laděn spíše do sportovna, ovládání je jednoduché. Prostor v interiéru je téměř shodný se Škodou Octavia druhé generace, jediný výraznější rozdíl najdete v délce sedáku zadních sedadel, který je u Mazdy větší a cestující na zadních sedadlech tedy mají více prostoru pro pohodlnou jízdu. Naopak zavazadelníkem výrazně ztrácí, u kombi je k dispozici průměrných 505 litrů. Mazda 6 má ovšem také své slabé stránky. Výtky se v každém případě týkají antikorozní ochrany, která byla vylepšena až v naprostém závěru výrobního cyklu. Z opakujících se závad bych zmínil selhávající regulaci sklonu xenonových světlometů, uvolněné tepelné štíty, zanesené měřiče hmotnosti nasávaného vzduchu či hlučný posilovač řízení (je použit hydraulický). I u tohoto vozu jsou vznětové pohonné jednotky kvalitní. Jedná se o vznětový motor vlastní konstrukce, označovaný 2.0 MZR-CD. V začátku produkce byly k dispozici výkonové verzce 88 a 100 kW, kombinované s pětistupňovou převodovkou. Díky jejich charakteristice to ovšem nijak nevadí. Ovšem od modernizace v roce 2005 je k dispozici posílená verze s výkonem 105 kW v kombinaci s pětistupňovou převodovkou. To bude zřejmě nejlepší volba.
Peugeot 407 (2004 - ?)
V roce 2004 vystřídal oblíbenou „čtyřistašestku“ zcela nový, odlišně pojatý vůz. Velice dravý design si hned získal spoustu pozornosti, paktická stránka, tolik ceněná u předchůzce, stála bohužel poněkud stranou. Začněme ale jako obvykle spíše těmi pozitivními stránkami. Peugeot 407 se může pochlubit sofistikovaným zavěšením kol, sportovně naladěným odpružením a tím pádem i vynikajícími jízdními vlastnostmi. Dobrou zprávou je i lepší úroveň dílenského zpracování a vesměs kvalitní materiály použité v interiéru. Zde naleznete pohodlná sedadla a přístrojovou desku, která svými klasickými tvary kontrastuje s exteriérem. Na předních sedadlech je místa dost, navíc oproti výše popisovaným konkurentům nabízí Peugeot 407 daleko širší interiér. Problém je ovšem na zadních sedadlech. Vůz má sice dlouhý rozvor, nicméně extrémně dlouhá přední část vozu a mohutná přístrojová deska natolik zasahují do interiéru, že na zadních sedadlech jsou poměry v podélném směru stísněné a vyšší řidič si tzv. „za sebe“ nesedne. Z toho vyplývá, že pro rodinné využití se tento vůz hodí pouze pokud na zadních sedadlech budou spíše děti. Zavazadlový prostor je v rámci třídy také podprůměrný, konkrétně se jedná o cca 450 litrů. Zápory tohoto modelu velice souvisí s jeho konstrukcí. Díky dlouhému převisu je nutno opatrnější manévrování, sportovní naladění podvozku má za následek snížený komfort na nerovnostech, navíc podvozek bývá i hlučný. Jako obvykle musím vytknout nepřesné řazení. Naopak řízení je přesné a brzdy jsou velmi dobré. Peugeot 407 má z dnes srovnávaných vozů asi nejvíce opakujících se závad. Z těch mechanických se jedná o rychle vznikající vůli ve spodním čepu přední nápravy a také časté problémy servořízení. Tam se jedná zejména o únik kapaliny díky netěsné manžetě pístnice, a také o netěsnost vyrovnávací nádobky. Dále se jedná o klasické závady vznětových agregátů, v tomto případě nejčastěji dvouhmotové setrvačníky, filtry pevných částic, EGR ventil či regulátor tlaku na vysokotlakém čerpadle. Ze závad elektronických jsou to obligátní chybové „hlášky“ či skutečná nefunkčnost některých elektrických systémů, které je ovšem možno řešit novým software. Opět se dostáváme k volbě vhodné motorizace. Na výběr jsou dva vznětové agregáty. 1.6 HDi s výkonem 80 kW své kvality prokazuje v mnoha vozech nižší střední třídy a pro pohon velice těžké „čtyřistasedmičky“ se jedná o minimum. Pro klidnější jízdu ale rozhodně dostačuje. Větší dvoulitr je z hlediska výkonu již dostatečný, navíc má skutečně plynulý zátah bez výrazného turboefektu. Ty nejlepší vznětové motorizace se ale bohužel objevily až v roce 2006. Nejprve úžasný šestiválec 2.7 HDi s výkonem 150 kW, přeplňovaný dvěma turbodmychadly a kombinovaný s výborným šestistupňovým automatem od firmy Aisyn. Později se objevila také nová verze motoru 2.2 HDi se dvěma turbodmychadly a výkonem 125 kW, kombinovaná výhradně se šestistupňovou manuální převodovkou. O těchto motorech se více rozepisovat nebudu, pohybují se ještě nad Vámi vytyčenou cenovou hranicí a navíc by pro ně bylo nutné zřejmě vyrazit do zahraničí.
Kia Cee´d SW (2007 - ?)
Posledním Vámi zmiňovaným vozem je Kia C´eed Sporty Wagon. Zde bohužel ještě nemohu poskytnout relevantní informace týkající se spolehlivosti či obvyklých závad, jelikož se jedná o zcela nový vůz a několik měsíců na trhu a v provozu je doba příliš krátká na jakékoliv hodnocení. Můžeme ale konstatovat, že se jedná o velice povedený automobil, který zákazníky láká nízkou cenou a nadstandardními zárukami výrobce. Nabídne Vám vcelku povedený design, zpracování a materiály v interiéru jsou na velmi dobré úrovni a rovněž nabídka prostoru je vynikající. Pokud srovnáme například se Škodou Octavia, jsou míry interiéru v podélném směru na předních i zadních sedadlech prakticky totožné, Kia získává širším a trochu vyšším interiérem. Naopak Škoda Octavia nabídne v základní konfiguraci o 56 litrů větší zavazadlový prostor. Ale po sklopení zadních sedadel Kia nabízí více, než „oktávka“ ve stejném uspořádání. Pokud bychom hodnotili nové vozy, jedná se o skutečně dobrou nabídku. Zde je ale nutno uvážit, zda-li je lepší koupě „zánovního“ vozu nižší střední, či střední třídy, patřící na špičku segmentu, či zvolit zcela nový vůz z kategorie levnějších a teprve v budoucnu prověřit jeho kvality.