Škoda Fabia 1.4 TDI, nebo 1.9 SDI?

Odpověď

Archaismem zavánějící motor 1.9 SDI je v tomto případě tajným tipem. V jeho neprospěch hovoří jen jedna jediná věc, a tou je nízký výkon. 47 kW svádí s relativně hmotnou Fabií téměř gladiátorský souboj. Samotná disponibilní dynamika jízdy může zklamat (vůz je méně dynamický než Váš Golf Variant TD), jinak je to ovšem motor houževnatý a velmi nenáročný. Na nižší výkon si však lze zvyknout, a pokud člověk od SDI nečeká zázraky, dá se i předjíždění solidně načasovat, zvláště pokud většinou jezdíte jen ve dvou lidech. Plynulost momentové křivky a rozsah využitelných otáček působí v přímém porovnání s tříválcem téměř jako balzám na duši.. Mezi hodnotami 1500 min-1 až 3500 min-1 neklesá točivý moment pod 120 N.m (což je přibližně 95% maximální hodnoty), a praxe to nejen potvrzuje, ale dokonce se zdá i lepší. Pokud zrovna nehodláte zrychlovat, motoru je prakticky jedno, jestli jede na trojku, čtyřku, pětku… Drží si svou hladinu rychlosti i otáček, a Fabia s ním působí dojmem, že by jí nedělalo problém dojet až na kraj světa. Fabia v této motorizaci není dynamická, ovšem její ležérnost neobtěžuje, a ani není překážkou běžnému provozu. Výjimkou jsou delší stoupání, kde prostě svou cestovní rychlost neudrží. Jedním slovem famózní je její spotřeba. Do pěti litrů se vejdete často s rezervou, což s přihlédnutím k obstarožní konstrukci i samotnému objemu překvapí. Co se spolehlivosti týká, okřídlené přísloví „co v autě není- to se nepokazí“ bezpochyby nevzniklo náhodou. Atmosféricky plněný diesel bez vysokotlakých systémů CR nebo PD je už sám o sobě příslibem obrovských kilometrových proběhů bez nadměrných investic. Fabia s motorem SDI je dobrá volba.

Tříválec 1.4 TDI 55 kW je případ sám pro sebe. Vznikl odebráním jednoho válce ze známého 1.9 TDI PD, což samozřejmě kultuře běhu nijak neprospělo, byť to měl vyvažovací hřídel údajně eliminovat. V praxi se tento tříválec projevuje jako jeden z nejméně povedených motorů dneška (posuzováno měřítkem 21. století). Na vině je disharmonický zvuk agregátu, i jeho „schopnost“ v určitých otáčkách vibrovat celým autem. Lze předpokládat, že s přibývajícími kilometry a zhoršujícím se stavem uložení agregátu tyto vlastnosti vygradují do úrovně neslučitelné s představou o moderním voze. Již tak chaotický průběh točivého momentu motorů TDI PD dostává v tříválci další dimenzi, neboť do nějakým cca 1600 min-1 se neděje vůbec nic, takže při startu z křižovatky musíte sešlápnout plyn natolik, aby významně překročil tuto hranici. Po nástupu přeplňování se subjektivně projevuje asi podobně dynamicky, jako minulá Octavie s motorem TDI 66 kW, kolem hranice 2500 min-1 gradace ustává, a motor s pozvolným útlumem míří těsně za hranici čtyř tisíc otáček, kde končí způsobem srovnatelným s vyjmutím klíčku ze spínací skříňky. Vlna točivého momentu je úzká a výrazná, vůz dovede být vzhledem k objemu překvapivě rychlý, vyžaduje to však těsnější spolupráci s řadící pákou a důsledné využívání krátkého silného pásma motoru. Spotřeba by měla být obdobná jako u SDI, ale v praxi bývá třeba i o litr vyšší. Je to dáno tím, že ve městě je potřeba motor více vytáčet, mimo město zase příjemná gradace výkonu provokuje řidiče k tomu, aby jí využíval co nejvíce. Na vyšší úroveň hluku, vibrační pásma, i na mizernou plynulost výkonu si však někteří motoristé dokážou zvyknout, takže úplné odepsání není namístě. Za sebe však můžu říct, že pořizovací cena nového vozu s tímto motorem byla stanovena velice sebevědomě, zvláště s přihlédnutím k tomu, jakou uživatelskou „přívětivost“ naftový tříválec nabízí…

Motor 1.9 SDI nabízí lepší kombinaci plynulosti, úspornosti a životnosti. Obavy o vysoké „povinné ručení“ nepadají na úrodnou půdu, existuje možnost přejít k pojišťovně, která vypočítá sazbu z výkonu. Hmotnost atmosférického motoru SDI také není velká, tříválcová Fabia 1.4 TDI je v konečném důsledku vždy nejméně o 5 kg těžší.