Toyota Celica - jaká je sedmá generace?

Dotaz č.1: Zdravím, rád čtu Vaše poradny a také bych chtěl požádat o pomoc při výběru vozu. Doslova mě uchvátila Celica, mohu ji koupit za dobré peníze z roku 2003, tuším po modernizaci s motorem 1.8. Zajímá mě na co se mám při koupi zaměřit a jaké servisní úkony provést jako první? Bob

Dotaz č.2: Uvažuji o Toyotě Celica z roku 2001, prosím o informace, jak jezdí a jaká je? Za volantem si dokáži užívat, proto chci sportovně naladěné auto. Děkuji. Pavel

Odpověď: Celica sedmé generace se vyráběla od roku 1999 do roku 2006, přičemž rok 2003 znamenal drobnou modernizaci, kdy byla upravená přední část a několik drobností v interiéru. Celica není pro každého. Zejména vysocí lidé budou mít problém se do ní vejít. Celica se hodí zejména pro přepravu dvou osob. Počítejte proto s omezeným vnitřním prostorem, který je limitován zejména celkovou délkou karoserie a rozvorem. Zadní sedadla tak mohu označit spíše za nouzová. Příliš místa ne ani na předních sedadlech (zejména na výšku). Samotná sedadla jsou umístěna na dnešní dobu nezvykle nízko včetně odpovídajícího bočního vedení, což podtrhuje sportovní zaměření vozu. U vozu nenajdete dvouzónovou klimatizaci ani palubní počítač. Vše je totiž zbytečné. Toyota Celica sází zejména lehkost. Pohotovostní hmotnost činí jen těžko uvěřitelných 1070 kg (stejně těžká je například menší Fabia v základu). Karoserie navíc vyniká výtečnou torzní tuhostí.

Jízdní vlastnosti mohu označit za špičkové (Celica vyniká ochotou zatáčet, stabilitou, solidním odpružením, výtečným řazením a skvěle naladěným hydraulickým posilovačem). Vše umocňují výborné pohonné jednotky. Pod kapotou Celicy můžeme nalézt šestnáctiventilovou osmnáctistovku VVT-i produkující 103 kW nebo její silnější verzi označenou VVTL-i s výkonem 141 kW. Silnější jedna-osmička (2ZZ-GG) vychází z té slabší (1ZZ-FE), která byla poprvé představena v roce 1997. U nového motoru se konstruktéři zaměřili na snížení hmotnosti a zmenšení rozměrů. Toyota na silnější osmnáctistovce spolupracovala s Yamahou. Výsledkem byl motor milující otáčky s výborným měrným výkonem.

Slabší jedna-osmičku Toyota montovala i do dalších modelů (Avensisů a třeba druhé generace RAV4). U tohoto motoru nesmí při zkušební jízdě svítit kontrolka MIL, což značí špatnou funkci čtyřlopatkového variátoru systému proměnného časování sacích ventilů. Problémy s variátorem postihují zejména vozy vyrobené do roku 2003. Při koupi je potřeba se zaměřit na zvýšenou spotřebu oleje (až 0,8 l/1000 km). Pokud Celica "žere" olej, většinou se jedná o takzvané stírací pístní kroužky a vy musíte neustále hlídat hladinu oleje. Objem motorového oleje činí totiž podprůměrných 3,7 l a tak není daleko od zadření motoru.

Silnější pohonná jednotka z té slabší převzala jen blok hliníkový blok válců. Vše ostatní bylo řádně upraveno. Odlišnou konstrukci má například olejová vana, která dostala dělící přepážky zabraňující odlévání oleje při velkém přetížení při kterém by nemělo olejové čerpadla nasát vzduch. Bohužel praxe ukázala, že realita je jiná. Řada majitelů Celice se setkala s výpadkem mazání a došlo k nejhoršímu. Preventivní řešením je montáž zesílené olejové pumpy od firmy Circuit Warx, kterou seženete po internetu za nějakých 230-250 USD. Zaměřte se také na praskající šrouby hřídele vahadel, přičemž každý ze dvou hřídelů má hřídel vlastní. Nejvíce tento problém postihuje vozy vyrobené do roku 2002. Závada se projeví poklesem výkonu na hranicí 6000 ot./min. Proto je nutné při zkušební jízdě motor pořádně vyzkoušet. Originální šrouby jsou zlaté, modifikované stříbrné.

U obou pohonných jednotek bylo možné volit mezi šestistupňovou manuální převodovkou nebo čtyřstupňovou samočinnou převodovkou E-Shift. Prvně jmenovaná je klasické konstrukce, přičemž první a druhý převodový stupeň se pyšní zdvojeným synchornizačním kuželem. U silnější verze pak musíte počítat s kratším odstupňováním jednotlivých rychlostních stupňů (2, 3, 4, 5, 6). U samočinné převodovky je potřeba provést kontrolu možného úniku oleje kolem snímače rychlosti (těsnící kroužek nevynikal přílišnou životností zejména z kraje výroby). Při zkušební jízdě se u automatu zaměřte na trhavé řazení, případný zápach spáleniny apod.). Slabší osmnáctistovka se na některých trzích prodávala dokonce s pětistupňovou manuální převodovkou. Ta je stejné konstrukce jako šestirychlostní manuál.

Obě dostupné pohonné jednotky mají rozvody poháněné řetězem, který za běžných podmínek nevyžaduje výměnu. Rovněž většinou odpadá vymezování ventilové vůle (v případě potřeby je však nutné počítat s tím, že u slabší verze se mění celá zdvihátka, v případě silnějšího se používají malé vymezovací podložky). Toyota předepisuje motorový olej měnit po ujetí 15.000 km. My však doporučujeme výměnu oleje provádět (zejména u silnější verze) o něco dříve. Hodně záleží na tom, jak s Celicou jezdíte. Pokud milujete výlety do vysokých otáček, provádějte výměnu oleje klidně po 10.000 km, přičemž používejte olej specifikace SAE 5W-50, API SJ, který má špičkové mazací schopnosti. U slabší verze si v pohodě vystačíte s olejem SAE 5W-30 API-SJ.