VW Vento – finančně výhodná koupě?

Automobilka Volkswagen nabízela vždy ke svému bestselleru VW Golf jeho tříprostorovou variantu. A tak již od první i druhé generace existoval odvozený sedan Jetta, kde typicky kulatá přední světla Golfu nahradila obdélníková. S příchodem třetí generace v roce 1991 dostal sedan nové jméno Vento.

To ovšem platí pouze pro evropský trh. Na americkém trhu se i tato třetí generace dál prodávala pod původním jménem Jetta.

VW Vento tedy sdílí s Golfem technický základ a přidává k tomu velmi objemný zavazadelník. Hodnota 550 l je vskutku ohromující (předchůdce Jetta II disponovala dokonce rekordními 575 l). Relativně dobré prostorové podmínky panují i v interiéru a ač se to z hodnot rozvoru nemusí zdát, nabízí uvnitř rozhodně více místa než jeho nástupce Bora. Navíc oproti Golfu působí Vento mnohem vyspěleji jak z hlediska stylingu, tak i techniky.

Vozy Vento nabízejí precizní zpracování osvědčené techniky a bezchybnou konstrukci, takže díky tomu mohou nabídnout dobrou trvanlivost a spolehlivost. Nabídka zážehových jednotek sahala od motoru 1,6 až po šestiválec 2,8 VR6. Nejedná se o ničím výjimečné motory zejména pak v porovnání s velmi trvanlivými a úspornými vznětovými agregáty, zvláště pak s legendárním přímovstřikovým TDI.

Vento bylo během výroby postupně vylepšováno a byla rozšiřována nabídka výbavy i pohonných jednotek. V roce 1994 dostalo novou masku chladiče a hlavně se pod jeho kapotu dostal již zmíněný motor 1,9 TDI – 66 kW. Od modelového roku 1996 byla maska chladiče v barvě karoserie a zadní svítilny dostaly černé podbarvení. Nyní již i pro čtyřválce v lepších výbavách je k dispozici i airbag spolujezdce a ochranné lišty v barvě karoserie. V závěru výroby došlo o rozšíření nabídky motorů o verzi 1,9 TDI – 81 kW, sériové vybavení obsahuje ABS a některé verze i boční airbagy.

Rozhodně nejlepší volbou by byl agregát 1,9 TDI – 81 kW z posledních let výroby. Díky relativně nízké pohotovostní hmotnosti 1280 kg nabízí dynamiku téměř srovnatelnou s dnešními 100 kW dvoulitry, ovšem při spotřebě hravě uhlídatelné do pěti litrů na 100 km. Bohužel takových verzí se na našem trhu vyskytuje jen velmi málo a kdo má takový zachovalý kousek, hlídá si ho jako oko v hlavě. Ale i verze s „pouze“ 66 kW dokáže udělat velmi dobrou službu a rozhodně nebudete žádnou brzdou provozu. Navíc vám odpadá problém se zatuhlou regulací proměnné geometrie lopatek turba u silnější verze. V polovině devadesátých let se díky zajímavé cenové nabídce dostalo hodně vozů do rukou provozovatelů taxislužby. Takové vozy dnes budou mít ujeté astronomické vzdálenosti většinou v náročných městských podmínkách. Pozor si tak dejte na vozy s původní barvou „slonová kost“. Problém vyšší sazby povinného ručení lze vyřešit volbou pojišťovny, která má sazby dle výkonu a ne jako většina dle zdvihového objemu motoru.

Servisní úkony či ceny náhradních dílů nijak nevybočují z průměru a neměly by Vám přichystat žádné výrazné překvapení. Servisní interval na výměnu oleje a filtru je předepsán na 15 tis. km a interval výměny rozvodového řemene je 90 tis. km. U staršího vozu s nejasnou servisní historií je nejlépe tento úkon udělat ihned po koupi. Celá rozvodová sada Vás bude stát méně než 2 tis. Kč a vodní pumpu pořídíte lehce nad tisíc Kč. Pozor při koupi si dejte na házející řemenici alternátoru. Brzo by mohlo dojít k poškození celého motoru z důvodu protočení řemenice na klikové hřídeli. Vozům osazeným vzadu bubnovými brzdami je vyčítán jejich slábnoucí účinek. Od faceliftu v roce 1996 dostaly verze TDI dozadu kotouče a problém s vadnoucími brzdami by měl být vyřešen.

Na motor 1,9 TDI neměla konkurence té doby žádnou odpověď. Modernější agregáty se systémem Common Rail se zatím do Vašeho cenového limitu a v dobrém stavu nevejdou a tak do 70 tis. Kč budete těžko mimo koncern VW hledat podobně spolehlivý vůz s tak úsporným a živým motorem srovnatelné třídy.