Vybíráme auto pro začátečníky za 30-40 tis. Kč.

Tomáš: Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jaké auto by jste nám doporučili? Jsme manželé (27 a 29 let) a poohlížíme se po prostornějším ojetém voze - pravděpodobně kombi. Upřednostňujeme bezpečnost, spolehlivost, nízké náklady na provoz i údržbu a zároveň i prostor v kufru. Auto bychom využili spíše na vyježdění se po Praze a okolí (jsme čerstvě po autoškole), případně výlety po ČR (rádi bychom sebou převáželi jízdní kola).
Známý mně nabízí Škodu Fabie (r.v. 2001, kombi, 150tis km, servisovaný) za cca 55tis. Kč. Má cenu si připlatit nebo nám bude zpočátku stačit starší a levnější vůz kolem 30-40tis Kč?

---

Vážený Tomáši,

ve Vašem případě u vozidla ve stanoveném cenovém rozpětí nebude ani tak záležet na doporučení konkrétní značky a modelu vozu, jako na jeho aktuálním stavu. Většinou totiž hovoříme o exemplářích starších 12-ti let. V podstatě nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že si hodláte koupit vozidlo průměrného stáří. U takových vozidel se připravte na to, že opravdu dobrý exemplář můžete shánět dlouho. Na druhou stranu u vozidel této kategorie je u drtivé většiny na první pohled vidět, že tohle NE a ušetříte čas na detailní obhlídce, protože ji neuskutečníte. Obecně při vybírání prakticky jakéhokoliv vozu se lze soustředit na pár základních věcí. Je to zejména koroze karoserie, popřípadě hlavních nosných částí podvozku, dále masivní průsaky jakékoliv kapaliny v motorovém prostoru, celkový stav laku, zejména jeho různé odstíny, nesouměrné spasování karoserie (kryt motorového prostoru neboli „haubna“, linie horní hrany dveří, boční nesouměrnost víka zavazadlového prostoru), přičemž opatrně se spasováním předního a zadního nárazníku, který se u většiny vozidel časem více nebo méně svěsí, jako důsledek používání parkovacího asistenta první generace (koule na přívěsný vozík) nebo tzv. parkování na ťukačku, za což já bych vraždil. Podle obsahu peněženky se pak více nebo méně nad některými nedostatky přivírají oči. Není vyloučené, že trefíte na skvělý vůz i po 1. majiteli (i druhém je výhra), který bude v nadprůměrném stavu (akceptovatelná koroze, jednotný lak ještě nesoucí známky lesku, snadno spustitelný motor, který ani po týdnu stání neudělá loužičku a po nastartování se netřese jako „Maslostroj“ Voskovce a Wericha) a nebude do něj potřeba obdobný obnos přidat. U těchto starých vozidel je servisní kniha málem rarita a určitě Vás budou všichni přesvědčovat o tom, že je daleko důležitější stav. Ano je, avšak přítomnost servisní knihy „říká“, že si předchozí majitel dal práci s vybíráním vozidla a pořád lze pak více uvěřit údaji na tachometru, nežli u vozu, kde chybí jakákoliv dokumentace. A také jsou majitelé vozu se serviskou už při zadávání inzerátu statisticky vzato sdílnější jak na informace v inzerátu, tak i v reakcích na doplňující dotazy. Alespoň takovou zkušenost jsem udělal já. Vozidlo bez servisky koupíte levněji i dráž zároveň. Levněji než adekvátní se serviskou s ohledem na ukazatel najeté vzdálenosti, ale dráž než kdyby se prodávalo podle pravdivých kilometrů. Vaše uvedená Fabie nám zde poslouží jako modelový příklad, kdy vidíme roční nájezd 15 tisíc km, teď jej vynásobme 13-ti lety a voilà máme 200 tisíc jak vyšitých. Kdo má méně, nemá zpravidla servisku, kdo má více, často dlouho čeká na dalšího šťastného majitele, protože lidé se velkých nájezdů na ojetinách bojí. Ovšem tohle byla soukromá auta. Ta, která prapůvodně pocházejí z firem a ještě prošla rukama ještě někoho dalšího, budou mít klidně ke 300 tisíc km i více. Vozil nás dopravce, jehož Superb po necelých šesti letech atakoval ½ milionu kilometrů a jako zajímavost uváděl, že o tento Superb Škoda projevila zájem. V tomto ohledu moje rada zní. Vezměte auto se serviskou a jednou provždy se smiřte, že počítadlo kilometrů nemusí nutně začínat jedničkou.

Než se pustím do výčtu skvělých modelů, které čekají na svých 5 minut slávy během testovacích jízd, začnu rovnou vrabcem v hrsti. Fabia od známého se servisní historií Vám může být dobrým sluhou, byť bude o 15 tisíc dražší, než je stanovený limit. Klíčový je důvod, proč se jí zbavuje a jak dobrý známý to je. Nehledím zde ani na motor, který jste neuvedl. Těžiště zde leží na tom, že budete znát kompletní historii a budete vědět alespoň přibližně, kdy Vás v rámci údržby bude čekat větší a kdy menší investice. Kufr na kola bude použitelný (pokud jste spíše nemyslel dodávku a kola nerozkládat) a čerstvě po autoškole může být přehršel koní na škodu. Fabia je lidovka, kterou umí kde kdo opravit, takže jako startovací auto ji lze doporučit. Připlatit si za Fabii není úplně výraz, který by přesně vyjadřoval stav věci, neboť u nákupu anonymní ojetiny je potřeba počítat s vícenáklady spojené s prvotním servisem. V drtivé většině případů je doporučeno v případě nejistoty vyměnit rozvody, což bývá nejméně 5000 Kč, dále pak alespoň olej a filtry od 2000 Kč, svíčky za 1000-1500 Kč, brzdovou kapalinu a je možno nechat zkontrolovat klimatizaci, což bude taky 1000 Kč. To je 10 tisíc jen za prvotní servis, pominu-li nějakou odhalenou závadu, které do Fabie nemusí jít nezbytně ihned po nákupu (záleží na servisních intervalech) a rozdíl se nám smrskl na 5 tisíc korun, což jsou při dnešních cenách benzínu tak 3 plné nádrže, chcete-li 2000 km. Zjistěte si u Fabie stav dle servisky a pokud by Vás nic zásadního hned zpočátku nečekalo, já bych Vám ji doporučil. Pokud se ve světě aut neorientujete, pak se výběr vhodného jiného auta může stát očistcem.

A teď tu máme pestrou škálu hypotetických skvělých přibližovadel za extra nízké ceny. Za Japonsko tu máme Nissan Primera P10/P11 v provedení kombi. Je jich jak šafránu, ale jde o spolehlivé vozy, které nemají mnoho technických slabin a nabídnou skvělou trakci. Pokud nevezmete diesel, který bych u tak starého vozidla zamítl paušálně, neuděláte chybu ani se zážehovým 2.0 16V ani s 1.6 16V. Další tip na japonské auto je Honda Civic a opět s jakýmkoliv zážehovým motorem, přičemž to bude s největší pravděpodobností 1.4 16V Nesmím zapomenout ani na Toyotu Corollu, která dlouhodobě okupuje první příčky ve statistikách spolehlivosti, a opět jedině benzín. U japonských vozidel dlužno dodat, že za stanovenou cenu to budou ty nejubožejší nebo nejstarší exempláře a velký nájezd bude téměř automatický.

Pak tady máme evropský main stream kde bych v první řadě uvedl Škodu Felicii, jako finančně naprosto nenáročné prostorné auto. Není z nejspolehlivějších, ale často jsou to většinou drobnosti za pár korun řešitelné u kováře v kdejaké Zlámané Lhohě (pokud skutečně existuje, obyvatelé odpustí). Za uvedený obnos ji lze koupit i po 1. majiteli. Postačí zkontrolovat korozi karoserie, zejména typickou na 5.tých dveřích. Ona tam v tomto věku bude, ale aby jí bylo co nejméně. Vyrovnaný běh motoru bez záškubů a cukání během jízdy je samozřejmostí. Věci na konci životnosti, jako kotouče nebo brzdové destičky jsou opravdu za směšné ceny, takže bych je nepovažoval při rozhodování za kritické. Upozorňuji, že zřídkakdy bude mít klimatizaci nebo motor 1.6, u kterého se montoval posilovač řízení. Její pasivní bezpečnost je také na velmi nízké úrovni, takže můžete zkusit zalovit v jiných vodách.

O kapku lepší může být některý z posledních kusů Ford Escort Kombi a nejlépe s motorem ZETEC 1.6 16V (66kW). Opět se při obhlídce v první řadě zaměřte na korozi, se kterou byste při mávnutí rukou bojovali marně. Cokoliv na podvozku, motoru nebo příslušenství vyměníte i za nový díl, ale jak začne masivní koroze, tak je to terminální stav. Překvapivě za stejné peníze si můžete dopřát i Ford Mondeo po faceliftu (kulatý model) nejlépe s 1.8 16V, ale ani dvoulitr nebude špatný - je to jen otázka povinného ručení. Tipem může být šestiválcový Duratec VE, kde není třeba měnit rozvody, protože čtveřici vačkových hřídelů pohání řetěz. Spotřeba bude o litr až 2 větší než u 1.8 respektive 2.0, ale je u něj lepší kontrolovat olej. Ono u vozidel této cenové kategorie bude lepší se měsíčně na olejovou měrku kouknout u všech. Pozor na přesný obsah kvůli povinnému ručení, je 2544 cm³, takže pojistit podle výkonu.

Opel může nabídnout model Vectra B a zde bych doporučil motory 1.8 16V nebo 2.0 16V. Existuje i verze 1.6 8V, která sice nemá kdovíjaký výkon, ale zase jde o trvanlivý jednoduchý motor. Rozhodně se vyhněte 1.6 16V (X16XEL), protože mívá vysokou spotřebu oleje. Tohoto motoru je dobré se vyvarovat i když byste chtěli zkusit štěstí s modelem Astra. Při troše štěstí lze narazit na provedení označené G, ale o stavu za ty peníze mám poněkud pochybnosti. Motor pak zvolte 1.4 16V. Má na svůj obsah překvapivě příjemný projev. Opely jsou opět poměrně jednoduché a servisně cenově dostupné. Platí pro ně opět kontrola koroze, i když se některé modely pyšní pozinkem, ještě pořád to není žádná sláva.

Myslel jsem, že napíšu pár informací k VW, ale za tu cenu to budou buď hodně stará vozidla, kde budete spoustu peněz platit za jejich „zekologizování“ nebo budou v žalostném stavu. Koneckonců ekologická daň není pro Vás zrovna zanedbatelnou položkou, takže se při výběru automobilu zaměřte i na spalinovou normu. Za EURO I zaplatíte 5000 Kč a za EURO II 3000 Kč při přepisu. Domnívám se, že mnou doporučované modely budou mít v drtivé většině EURO II, které je v platnosti od 1.1.1996. Mohl byste narazit i na EURO III, za které se tato (neslušná) daň neodvádí. Jeho platnost je od 1.1.2000.

Závěrem Vám mohu popřát jedině šťastnou ruku a pro více informací o jednotlivých modelech použijte vyhledávání na stránkách. Je zde dost materiálu, na základě kterého si uděláte obrázek. Určitě jste si všiml, že tam nefiguruje jediný vůz z jižní Evropy. Mám 2 tipy, a to Fiat Marea Weekend s motorem 1.6 16V nebo Citroen Xsara se zážehovým motorem dle aktuální nabídky a přijatelného stavu.