Vybíráme dieselové kombi nižší střední třídy

O každém zmíněném voze zde bylo již mnohé napsáno. Proto se dnes zaměříme pouze na připomenutí základních faktů a porovnání kladů a záporů jednotlivých aut.
Roční nájezd 17000 km je opravdu někde na hraně, kdy je vhodné zvažovat výhodnost naftového či benzinového pohonu. Obecně je totiž nižší spotřeba vykoupena vyšším rizikem nákladné opravy.
Nicméně motor 1,6TDCi použitý ve Fordu Focus bude jistě velmi dobrou volbou. Můžeme ho dnes považovat za jeden z nejlepších maloobjemových vznětových motorů. Jedná se o agregát vyvinutý koncernem PSA společně s Fordem a používaný zároveň ve vozech Mazda, Volvo a třeba i Mini Cooper D. Vyskytuje se ve dvou výkonových variantách (66 kW a 80 kW), ale ve Focusu se na našem trhu oficiálně prodávala jen jeho slabší varianta, která se pro plnění emisních norem obejde bez filtru pevných částic, který v silnější variantě může znamenat nemalou investici (cca 25000 Kč za nový, 14000 Kč repasovaný) po ujetí 120 000 km. Samozřejmě, že se někomu může zdát jeho výkon nedostatečný, nicméně při dodržování rychlostních limitů toto výrazně nepocítíte a za 74 kW Astrou určitě nebudete výrazně zaostávat. A již ze samotného předvýběru je zřejmé, že Vám nejde o trhání rychlostních rekordů, ale spíše o spořivou jízdu. Kulturou chodu již bohužel ne, ale spolehlivostí a nenáročností a zároveň slušným výkonem disponuje sice archaická, ale léty vylepšená varianta 1,8 TDCi (85kW). Ve své poslední evoluci se již zbavila většiny nešvarů a pokud jí prominete horší kultivovanost, odvděčí se dlouhým a bezproblémovým provozem.
Pod kapotou vozu Opel Astra H se objevila velmi široká plejáda naftových jednotek – 1,3 CDTI (66 kW), 1,7CDTI (59, 74, 81, 92 kW), 1,9 CDTI (74, 88, 110 kW). Vámi zvolená varianta 1,7 CDTI (74 kW) nabídne výborný kompromis mezi dynamikou, úsporností a spolehlivostí. Právě tato jednotka se ještě také obejde bez filtru pevných částic s jehož regenerací měly novější motory někdy problémy. Oproti předchozí generaci zde došlo ke značnému kvalitativnímu posunu a Astra H může být velmi dobrým vozem pro plno zákazníků.
V přímém srovnání s Focusem však v každé disciplíně maličko ztrácí. V nárazových testech dopadly oba automobily přibližně stejně, Focus však nabízí lepší ochranu chodců, ale hlavně díky lepšímu podvozku nabízí lepší aktivní bezpečnost v podobě jistějších jízdních vlastností. Dle statistik spolehlivosti jsou oba vozy víceméně vyrovnány, ale o malý fous je na tom opět lépe Focus. Pro dané dva motory bude mít Focus opět malou výhodu v podobě nižší spotřeby, ikdyž pouze v řádu několika desetin litru. Kde Astra získává nějaké body zpět je objem zavazedelníku – 505/1540 l (Focus – 482/1525 l), ale právě tyto hodnoty jsme zde již rozebíraly v článku Focus II – boj o litry v zavazadelníku. Půdorysná délka/šířka prostoru pro náklad je u Focusu 104 (167)/116 cm a u Astry 108 (164)/110 cm, takže rozdíly nejsou nijak výrazné. Náklady na pravidelný servis rovněž nahrávají Fordu. Například výměna rozvodové sady je u něj předepsána až po 200 000 km, zatímco u Astry již po 90 000 km. Zároveň průměrná sazba za hodinu práce ve značkovém servisu Ford je cca o 100 Kč nižší než u Opelu, nehledě na to, že celkový počet všech těchto servisů je téměř třikrát větší. Souhrnem tedy krůček po krůčku se Focus dostane ve své výhodnosti před Astru.
Pro porovnání benzínových jednotek bych jen připomenul, že ideální zážehovou jednotkou do Focusu bude 1,6 (74 kW) známá již z první generace. Nebude jistě tak dynamická jako pro Astru nejlepší 1,8 (92 i 103 kW), ale bude si nárokovat minimálně o litr méně paliva. Jinak všechny zmíněné motory vynikají výborným zátahem, bezproblémovým provozem a slušnou spolehlivostí.
Ve světle všech těchto informací nemá Fiat Stilo kromě výhodnější ceny nic, co by mohl nabídnout navíc. Spolehlivostí za oběma konkurenty výrazně zaostává a celkově se jedná o konstrukčně starší vůz.. Výkonnější varianty motoru 1,9 JTD budou samozřejmě o něco živější než výše zmíněné jednotky Fordu a Opelu, ale také žíznivější a mohou Vás potkat problémy v podobě zatuhlých lopatek turbodmychadla, vadných vstřikovačů nebo netěsného čerpadla.

Vozy o třídu výš Opel Vectra a Citroen C5 nabídnou větší vnitřní rozměry a více pohodlí. Jejich výhody se ovšem lépe uplatní při pravidelných dálkových jízdách, nebo při maximálním využití jejich zavazadelníků (Vectra-530/1850 l, C5-563/1658 l) Pokud tedy cestujete jen na kratší vzdálenosti a jednou či dvakrát za rok na nějakou delší dovolenou není hned nutno kupovat tyto velké vozy. Kvůli výrazně větším vnějším rozměrům a hmotnosti totiž mají horší obratnost a obecně musíte počítat s vyššími provozními náklady.

Lancia Lybra je u nás ne příliš zastoupený automobil stojící tak trochu na pomezí dvou tříd. Automobil částečně využívající techniku Fiatu Marea se objevil se na trhu v roce 1999 jako nástupce modelu Dedra, ale u nás se nikdy oficiálně neprodával. Postupem času se Lancia vyprofilovala v rámci koncernu Fiat jako výrobce luxusně zaměřených vozů. Lybra tak nabízela již před deseti lety vysokou dávku komfortu a luxusní výbavy jako třeba duální samočinnou klimatizaci, vestavěný multifunkční informační systém, bohatou elektrickou výbavu atd. Bohužel ne vždy všechno bezvadně funguje. U motorů 1,9 JTD je potřeba si dát pozor na odcházející dvouhmotový setrvačník (kromě 1,9 JTD-77 kW) projevující se vibracemi spojkového pedálu v záběru nebo klepáním při akceleraci. Výroba Lybry byla ukončena v roce 2005 bez uvedení přímého nástupce a tak výše zmíněným vozům z let 2006-2007 nemůže být vlastně ani přímým konkurentem.