Mitsubishi Outlander 2.0 - auto pro aktivní rodinu

Značka:	Mitsubishi
Model:	Outlander
Typ:
Karoserie:	suv
Objem motoru:	2000
Palivo:	benzin
Rok výroby:	2010
Typ řazení:	manuální
Najeto km při koupi:	110000
Najeto km nyní:	116000
Koupen jako:	ojeté
Jak dlouho vůz využívám:	6 měsíců
Průměrná spotřeba:	8
Předchozí vozidlo:

Mitsubishi Outlander jsem koupil jako auto pro aktivní rodinu. Jezdíme hodně do přírody, pod stan, na výlety a chtěli jsme něco, co se nezalekne polní nebo lesní cesty, přitom ale zvládne fungovat na dálnicích a okreskách, aniž by se člověk cítil jako při jízdě v tanku. Podmínka byla také velký kufr.


Rozhodoval jsem se také mezi Subaru Forester a Mazdou CX-5, avšak pro Mitsubishi hrála za prvé nižší cena, za druhé skvělý výsledek v testech německého motoklubu ADAC, za třetí to, že se mi podařilo najít ojetinu ve skvělém stavu přímo od německého dealera Mitsubishi po prvním majiteli, který ho zde koupil, po celou dobu servisoval a pak ho zde zase prodal. Domluvil jsem se tedy s firmou dovážející auta, nechal si ho obhlédnout a přivézt.


Výhodou bylo také to, že jsem si mohl vybrat Outlandera se zážehovým motorem, kterých je v ČR minimum. Výhody to má obrovské. Oproti dieselům, které Mitsu převzalo od VW a PSA, je benzin konstrukčně spolehlivý a bezproblémový. Je to atmosférický motor ze staré školy, takže je hlučný, ale odmění se vynikající plynulostí jízdy a obrovskou výdrží bez závad. Mimochodem, auto je skvěle odhlučněné, takže v interiéru se vyšší hlučnost nijak zásadně neprojevuje.


Spotřeba je mimo město a na dálnici 7 - 8,5 l. V ucpaném městě jde klidně přes 12 l. Rozhodně bych proto Outlander jako auto do města nedoporučil, ale pro člověka, který s autem vyráží hlavně na výlety nebo do práce do sousedního města, je podle mě spotřeba přijatelná. Na rozdíl od moderních maloobjemových turbomotorů je o něco vyšší, zato ale není příliš citlivá na styl jízdy. Pokud nebudete zbytečně auto držet pod krkem ve chvílích, kdy to není potřeba, drží se stabilně okolo osmi litrů i při svižné jízdě s předjížděním.


Auto mě mile překvapilo famózními sedačkami. Jsou pevné, nabízejí dobré boční vedení a mají i příjemnou bederní podpěru, takže člověk sedí vzpřímeně, rovně a "nezapadá" do ní. Zbytek interiéru je za mě v pořádku. Je tady hodně tvrdých plastů, s čímž ale nemám problém, jinak je palubka potažená kůží a vypadá pěkně. Ovládání klimatizace i rádia je pohodlné, jedinou výtku mám k tomu, že rádio nelze jedním tlačítkem ztlumit - pouze vypnout nebo stáhnout hlasitost na nulu.


Volant je malý, sportovní a dobře se s ním pracuje. Trochu horší je na můj vkus řadicí páka. Dráhy řazení jsou typicky pro SUV dlouhé. Já mám radši kratší dráhy pro svižnější řazení, z vlastní zkušenosti mi více vyhovuje například to, jak to má VW Golf nebo Škoda Octavia. Převodovka je zároveň nastavená na kratší převody, opět charakteristicky pro SUV. To je naopak příjemné a umožňuje to mít auto pod kontrolou i v horších podmínkách, ale chybí mi zde šestý stupeň. Ten Mitsu dávalo jen do silnější verze s motorem 2,4 l, je ale škoda, že v dvoulitru chybí. Na dálnici při 130 km/h jde totiž motor do vyšších otáček. Díky dobrému odhlučnění to není nijak zvlášť nepříjemné - pořád je mnohem víc slyšet valivý zvuk kol - a díky staré konstrukci ani nemyslím, že by se to projevilo na jeho životnosti. Pro klidnější jízdu by ale bylo zkrátka fajn trochu mu ulevit.


Jízdní vlastnosti Outlanderu jsou obecně dobré. Není to řidičsky dokonalé auto a ani si na to nehraje. Je to praktické a pohodlné SUV a jako s takovým s ním musíte zacházet. Ovládání je přesné, podvozek nečekaně tuhý a i v zatáčkách se snaží chovat suverénně, ale nečekejte chování jako od sportovní verze Fordu Focus. Jakmile začnete zkoumat jeho hranice, zjistíte, že končí velmi brzy poté, co přestanete jezdit klidně a rozvážně. Není to závodník a neužijete si s ním vylomeniny. Nemám mu to ale za zlé - kdo si chce s autem hrát, nekupuje si velké rodinné SUV. Všichni kamarádi, se kterými jsem jel, si naopak pochvalovali příjemnou a plynulou jízdu bez cukání. Nejvíce o tom svědčí to, že vzadu často usínali. Museli se cítit jako v pokojíčku :-).


Co mi hodně vadí, je rozhoupanost auta na horších záplatovaných cestách. To je zážitek jako z teréňáku ze staré školy. Nejsou to sice žádné rány, ale po chvíli to začne být nepříjemné. Mám zkušenost z Volva V40, které dokázalo stejné cesty odtlumit mnohem lépe. Stejně tak Outlander špatně zvládá příčné nerovnosti - projevuje se to v podstatě jen u retardérů, které je ale nutné projet skutečně pomalu, jinak se ozve tvrdá rána. Částečně je to způsobené tím, že mám příplatková 18palcová kola, ovšem podle diskuzí na Mitsu fórech je to podobné i na základních 16kách.


Co se týče kufru, je Outlander druhé generace vynikající. Kufr je hluboký a také vysoký, takže jsem v něm například bez problému odvezl dvě pračky, aniž bych je musel pokládat. Spodní část dveří do kufru jde sklopit a využít na sezení nebo nakládání. Unese až 200 kg, pokud si dobře pamatuji. Nám skvěle posloužila třeba při zastávkách na cestách - mohli jsme se na ni posadit, nasvačit se, nakojit dítě, přezout se, počkat jeden na druhého a podobně. Nemuseli jsme přitom sedět uvnitř auta a mohli být na čerstvém vzduchu. Z kufru lze sklopit zadní sedačky a také zde nechybí zásuvka, takže si můžete do kufru zapojit lednici - opět skvělá věc na cesty.


Potěšila mě i výbava. Přestože je to auto vyrobené v roce 2010 (přesněji model 2011), má ovládání hlasem, hands-free, bluetooth propojení s mobilem, automatické sklápění zrcátek při zamykání, adaptivní tempomat a pár dalších vychytávek. Až na prvotní propojení mobilu s autem, které se musí provést hlasem, jsem s výbavou spokojen. Kvalita hands-free sice není ideální a většinou pár vteřin trvá, než se druhá strana naladí na horší zvuk, ale použít se bez problému dá.


Možná se zdá, že až moc chválím. Skutečně jsem ale přesvědčený, že Outlander druhé generace je výborné auto pro rodinu, která ráda jezdí do přírody, na hory nebo potřebuje terénní schopnosti, ale nechce se vzdát pohodlí a silničních vlastností. Kompromis nikdy není v obou světech lepší než čistokrevný teréňák nebo nízký silniční kombík, ale mám pocit, že tady se to konstruktérům podařilo opravdu dobře.

Otázkou zůstává, co s třetí generací, která nic moc nového nepřinesla, ještě víc nafoukla rozměry, takže se z Outlandera stal těžko ovladatelný cvalík, a prodává se dodnes s podobnými technologiemi, jaké měl Outlander před devíti lety. Nicméně dvojka byla ve své době skutečně špičková a se zážehovým motorem ji mohu doporučit jako skvělý tip na ojetinu.

Klady	Zápory
prostorný interiér i zavazadelník	horší tlumení příčných nárazů
spolehlivý a bezproblémový atmosférický motor	dlouhé dráhy řazení a chybějící šestý stupeň
velmi pohodlné sedačky	oproti moderním vozům vyšší spotřeba
všeobecně fantastická praktičnost auta	občasné povrzávání interiéru
vynikající spojení terénních a silničních schopností

Spolehlivost	1
Provozní náklady	2
Cena náhradních dílů	3
Dostupnost náhradních dílů	1

Koupili byste si automobil od stejné značky znovu? - ano