Seat Altea Altea XL - zkušenosti po třech letech a 78 tis. km

Značka:	Seat
Model:	Altea
Typ:	Altea XL Stylance
Bližší označení:	1.9 TDI
Karoserie:	MPV
Obsah motoru:	1900
Palivo:	nafta
Rok výroby:	2008
Typ řazení:	manuální
Najeto km při koupi:	0
Najeto km nyní:	78000
Koupen jako:	nový
Jak dlouho vůz využívám:	3
Průměrná spotřeba:	6.8
Poruchy:	běžná údržba
Předchozí vozidlo:	Mitsubishi Pajero Sport

Touto uživatelskou zkušeností navazuji na svůj článek z 26.03.2009 - . Uběhlo dalších 24 měsíců a Alteu XL 1.9 TDI vlastním tedy tři roky. V současné době najeto 78 tis. km.
Automobil po celou dobu slouží naprosto bezproblémově. Krom běžné údržby, dolévání nafty a provozních kapalin, nepotřebovala žádnou vážnější opravu. Za tuto dobu se měnila pouze jedna halogenová žárovka v předním světlometu a již opotřebované přední stěrače. Pravidelně si nechávám po každé zimě promazávat brzdové třmeny, jelikož mám v našich podmínkách ( Jizerské hory a zima od listopadu do dubna ) špatné zkušenosti s jejich funkcí po zimním období, alespoň tomu bylo tak u mých bývalých vozů. Spotřeba nafty stále osciluje mezi 6 – 7 litry. Obdivuji řidiče, kteří jsou dle jiných recenzí schopni s tímto motorem dlouhodobě jezdit za 4,5 – 5 litrů. Rozhodně nejezdím „ na krev “, ale v létě cca 6,4 a zima 7 litrů. Spotřebu oleje nemusím řešit, jelikož Seaty mají pevné výměny po 15-ti tisících a za tuto dobu si auto vezme cca 2-3 dcl, tedy cca 1cm na měrce oleje.
Motor, řízení, převodovka naprosto bez problémů. Jen se mi poslední dobou zdá, možná je to subjektivní pocit, ale Seat se při nastartování a vypínání motoru trošku více otřásá. Pravděpodobně bude již trochu unavené uložení motoru. Interiér je i po třech letech běžného provozu naprosto v pořádku. Jen na originální kožené řadící páce se objevují první výraznější stopy opotřebení. Při venkovních teplotách okolo -15C a nižších, se na nerovnostech ozývá z předního sloupku lehký plastový pazvuk. Během zimy musíte dbát o seatovský systém otevírání zadních dveří – voda, mráz, sůl mu dávají zabrat a při nižších teplotách má tendenci zůstávat v otevřené poloze.
Tak jak jsem již psal v první recenzi, slabinou vozu je zimní provoz. Na svém názoru si trvám, ale je pravdou, že po výměně zimních pneumatik Michelin za mnou oblíbený Nokian se kvalita záběru výrazně zvedla a náročnější zimní výjezdy již nejsou problém. Po první recenzi, kde jsem psal o slabším nástupu topení, ozvalo se mi mnoho čtenářů s opačným názorem. Opravdu nechci polemizovat, ale má bývalá auta topila, resp. začala ohřívat interiér trochu dříve. Poslední zimní připomínka směřovala ke stěračům. Pokud máte zimní paket s vyhříváním a nejste líní před ranním startem okno očistit, není ani při silném sněžení problém. Pokud však spustíte stěrače při 10 cm vrstvě sněhu na čelním skle, tak jako moje žena, zaděláte si na pěkný malér a v nejhorším případě se vám i „potkají“. Naštěstí s tím v Seatu počítali a nic vážného se nestane. Pokud si řádně přečtete manuál k vozu (ne tak jako já až po třech letech), zjistíte, že existuje i servisní poloha stěračů, kdy vám vyjedou z plastových tunelů a vše lehce vyčistíte.
Následujícím odstavcem asi trochu popudím příznivce značky Subaru, ale je to má osobní zkušenost. Jelikož potřebujeme v rodině dva vozy, oba do práce denně dojíždíme a prodali jsme manželčin Peugeot Partner, rozhodli jsme se pro nákup vozu s pohonem všech kol. V našich podmínkách ho opravdu využijeme. Volba padla na dvouleté Subaru Legacy 2.0R combi, 121 KW a 64 tis. km najeto. První majitel, převzetí leasingu, výborná výbava. Tyto automobily se mi vždy líbily, navíc vyhlášená spolehlivost, skvělé jízdní vlastnosti, výborné recenze ….. První dojmy z vozu veskrze pozitivní, auto na silnici sedí výborně, jízda na sněhu je radost. Po nějaké době cca 4-5 tis. km se však začaly objevovat první závady. Při rozjezdu a podtočení motoru pískavé zvuky z motorového prostoru – prý typická závada pro Subaru, ložisko na setrvačníku. Subaru, to však musím podotknout, řeší tuto závadu v rámci záruky. Po dalších několika km při brždění začal poklepávat volant – zvlněné brzdové kotouče, prý asi špatná série – nutná výměna. Horší zimní starty - nutná výměna tříleté baterie. Začínal se ozývat hluk od zadního kola – výměna ložiska, prý další známá slabina Subaru. Po dvou letech používání a 25 tis. km jízdy zaplaceno na opravách mimo běžný servis 35tis. kč.
Ve finále došel můj vztah k Legacy tak daleko, že pokud jsem měl odjet z domu a v garáži stály oba vozy, vždy jsem se přiklonil k Altee. Daleko lépe se ovládala, lépe brzdila, kvalita převodovky nesrovnatelná, při popojíždění v kolonách vám neupadne noha po sešlápnutí spojkového pedálu …. Samozřejmě vnitřní prostornost, větší zavazadlový prostor, vyšší nosnost, o 3-4 litry nižší spotřebu paliva, poloviční náklady na servis porovnávat nemohu, to je dáno značkou, koncepcí vozu a dieselovým motorem v Seatu. Legacy bylo sice tišší při vyšších rychlostech, možná bylo lépe odpružené, ale to byla v mých očích, samozřejmě krom výhody pohonu všech kol v zimě, oproti Altee jediná pozitiva. Navíc u Seatu, mimo jedné prasklé žárovky a běžné údržby ani nevím, že nějaké auto vlastníme. Je to asi nefér napsat, ale Subaru jsem přestal mít rád a bylo to moje první auto, které když jsem prodal, tak jsem tomu byl šťasten. Závěrem bych jen podotkl, že mě zatím Seat přesvědčil natolik, že po prodeji Legacy jsem se rozhodl pro druhý automobil téže značky. Do naší rodiny přibyla Altea Freetrack 2.0 TDI 4WD.

Klady	Zápory
Prostornost	Nižší světlá výška
Výbava	Dlouhý nástup topení
Spotřeba	Tvrdší odpružení
Řazení, řízení, brzdy	Zimní provoz
Náklady na servis	Stěrače

Spolehlivost	1
Provozní náklady	2
Cena náhradních dílů	2
Dostupnost náhradních dílů	1