Škoda 120 (vítězná recenze)

Recenzi na toto vozidlo jsem se rozhodl napsat, protože se stále najdou lidi, kteří uvažují o jeho koupi převážně z důvodů finančních (lze pořídit s platnou STK od 3000 Kč v pojízdném stavu), stejně jako jsem k tomu byl kdysi donucen i já.

Značka:	Škoda
Model:	120
Typ:
Karoserie:	sedan
Obsah motoru:	1149
Palivo:	benzín
Rok výroby:	1989
Typ řazení:	manuální
Najeto km při koupi:	60000
Najeto km nyní:	90000
Koupen jako:	ojetý
Jak dlouho vůz využívám:	5 let
Průměrná spotřeba:	9
Poruchy:	brzdový a spojkový válec, karburátor, rozdělovač, dobíjení, plynová struna, brzdové světlo, blinkry, zapalovací skříňka, řízení, topení, prasklá sedačka, zámky dveří, stahování okének, motorek ostřikovače a mnoho dalších
Předchozí vozidlo:

Tímto chci tyto lidi varovat, že za málo peněz si kupujou nejen málo muziky, ale hlavně spoustu problémů a mnohdy i dobrodružství hraničící s hazardem. Lidé by si měli kupovat auta, aby jim sloužila, v případě vozu š105/120 je to naopak.

Za 7000 Kč jsem před 5 lety pořídil běžnou sériově vyráběnou škodu 120L s pětistupňovou převodovkou, která měla najeto 60000 km. S prvními dvěmi závadami jsem byl seznámen ještě při koupi - nefunkční přední blinkr a zaseklé dveře u řidiče, nad čímž jsem vzhledem k ceně přihmouřil oko. Další závada následovala asi po měsíci - přestaly fungovat brzdy, na vině bylo těsnění v brzdovém válci. Oprava v neautorizovaném servisu (u jednoho dědy v garáži) vyšla na 300 Kč. Tato závada mě potkala za pár let ještě jednou. Spojkový válec se zasekl minulý rok v zimě při -15 st. na cestě do práce, což pro mě znamenalo rychlokurz řazení bez spojky, pouze rozjezdy dělaly trošku problém - startování se zařazenou jedničkou při nízkých teplotách je zážitek, na který se nezapomíná. Závada byla u 'dědy v garáži' odstraněna za 500 Kč. Nepravidelný chod motoru a střílení do výfuku vyřešilo vyčištění karburátoru a výměna nějakých malých železných součástek v rozdělovači. Svíčky občas taky odcházejí, dokud auto jelo na tři válce, lenost a absence potřebného nářadí mě nedonutila s tím cokoliv udělat. Teprve když po měsíci odešla druhá svíčka a s vozem se nedalo téměř jet jsem obě svíčky vyměnil. Praklá plynová struna postihla vůz celkem třikrát - nepříjemná závada, zvlášť pokud zrovna předjíždíte Avii. Pakliže nemáte s sebou náhradní strunu, lze improvizovat špagátem nataženym od karburátoru k okénku řidiče. Protože pak ale máte levou ruku zaměstnanou přidáváním plynu a pravou zpravidla držíte volant, musíte o řazení požádat spolujezdce. Struna sytiče se zasekla jednou, to však není zas taková tragédie, přes léto se většinou bez sytiče obejdete. S elektrikou byly také nemalé problémy, počínaje občasnými výpadky blinkrů, až po poruchu dobíjení zapříčiněnou vadným regulačním relé a opotřebovanými uhlíky v alternátoru, vše ještě ten den vyřešil 'neautorizovaný servis' za cenu 700 Kč. K další nemilé situaci, kterou považuji za jednu z mnoha konstrukčních chyb, docházelo díky mé noze velikosti 46, když jsem neustále vykopával kabel od spínače brzdových světel, jednou i s konektorem. Nový spínač se dá pořídit do 20 Kč, ale projel jsem benzín v daleko větší hodnotě, než jsem ho sehnal. Pokud bych měl všechny ty závady shrnout, jedná se o celkem banální poruchy, které lze vlastnoručně nebo s pomocí nějakého dědy v garáži odstranit za pár korun, pravdou však je, že se Vaše škůdka bude v 'dědově garáži' cítit jako doma.

Co jízdních vlastností se týče, patří Škoda 120 k tomu nejhoršímu, co lze na našich rozbitých silnicích potkat. Vůz nesedí v zatáčkách, zadek jakoby se Vás neustále snažil předjet, řízení lze ovládat jedním malíčkem až po překročení rychlosti 120 km/h, bzdy nic moc, ale svůj účel plní. Komfort je slovo, které Š120 nezná, topení funguje pouze v létě (a to i když není zapnuté), autorádio jsem si ani nepořizoval, páč by přes všechny ty pazvuky z vozu ztrácelo význam, snad akorát v sedačkách se při delší jízdě sedí lépe než například ve felicii. Po motorické stránce je vozidlo naprosto ubohé, motor o objemu 1149 ccm s 38 kW nemá prostě šanci bezpečně pohánět vozidlo mimo město. Pětistupňová převodovka působí spíše exoticky, pátý stupeň využijete pouze na rovných silnicích za dobrých povětrnostních podmínek. Na dálnici lze na pětku docílit neuvěřitelných 160 km/h, nicméně vzhledem k lehkému předku vozidla se jedná o hazard, který v případě potíží nemáte šanci ubrzdit. Vozidlo se při této rychlosti rozvibruje takovým způsobem, že není možné sledovat dění ve zpětném zrcátku. Za zmínku snad stojí i zimní provoz - není problém startovat denně i při teplotách okolo -20 st, musíte však za jízdy hlídat stav akumulátoru (např. pomocí voltmetru za 80 Kč od Vietnamců), poněvadž některé spotřebiče (ventilátor topení, vyhřívání zadního okna a dálkové světlomety) si rádi během jízdy vezmou více proudu, než je dobíjecí soustava schopna dodávat. Spotřeba při delších cestách se pohybuje kolem 7,5 l, kombinovaná okolo 9 l na 100 km, což je vzhledem k výkonu a objemu motoru neakceptovatelné. K bezpečnosti vozu a tuhosti karoserie Vám mnohé občas řeknou záběry nehod v televizních novinách na Nově.

Za pár týdnů mi měla končit platnost STK, poté jsem se chystal odvézt škodovku na vrakoviště, poněvadž jsem nepředpokládal, že by ji chtěl vzhledem k zuboženému stavu (spojka v háji, brzdy opět v háji, práh a podlaha u spolujezdce přes zimu kamsi zmizely) kdokoliv koupit. Nějaký zloděj mi v noci ušetřil práci, škodovka prostě zmizela a já mu tímto děkuji.

Klady	Zápory
velmi nízké ceny náhr. dílů	bez náhr. dílů se prakticky neobejdete
celkem pohodlné sedačky	většinou žádná výbava
	neodolnost proti korozi
	nespolehlivost
	vysoká spotřeba vzhledem k nízkému výkonu motoru

Spolehlivost	5
Provozní náklady	1
Cena náhradních dílů	1
Dostupnost náhradních dílů	1