Zdravím zde přítomné čtenáře, kteří se chtějí něco dočíst hlavně o spolehlivosti vozu s motorem 1.6 MPI ukrývajícím se pod kapotou Octavie druhé generace. Než k tomu ale dojdeme, začnu od počátku.
Značka: |
Škoda |
Model: |
Octavia |
Typ: |
(1Z5) |
Bližší označení: |
1.6 MPI |
Karoserie: |
liftback |
Objem motoru: |
1595 |
Palivo: |
benzín |
Rok výroby: |
2005 |
Typ řazení: |
manuální |
Najeto km při koupi: |
0 |
Najeto km nyní: |
620 000 |
Koupen jako: |
nový |
Jak dlouho vůz využívám: |
8 |
Průměrná spotřeba: |
7,5l |
Poruchy: |
nefunkční otáčkoměr, displej palubního počítače, občas stávkující startér, závada osvětlení zavazadlového prostoru |
Předchozí vozidlo: |
Škoda Fabia |
Zdravím zde přítomné čtenáře, kteří se chtějí něco dočíst hlavně o spolehlivosti vozu s motorem 1.6 MPI ukrývajícím se pod kapotou
Octavie. Než k tomu ale dojdeme, začnu od počátku.
Vozidlo jsem zakoupil jako nové v roce 2005 ve výbavě Ambiente, jež mně bez dalších příplatků zcela postačovala, tudíž mi nevadila manuální klimatizace a tehdy ještě absence
ESP. Trochu lituji, že jsem si nepřiplatil za tempomat, ale co se dá dělat, tehdy mě to ani nenapadlo. Jediné, co jsem k tomu přidal, je tažné zařízení. Na luxus si nepotrpím, ačkoliv podnikám jako manažer několika obchodů po celé republice; potřeboval jsem vozidlo hlavně s větším kufrem a pokud možno s neúnavným motorem, který mě nikde nenechá bezmocně stát. V době volna využívám vůz na víkendové chalupaření (tažné zařízení je zde pro mě velkou výhodou) nebo v květnu s karavanem (Adria Optima 1120) na rybaření do Norska. Ročně najezdím zhruba 70 000 - 80 000 km. Rozhodně to není málo.
MOTOR:
Asi se teď ptáte, proč nemám při takovém ročním nájezdu či nemalé zátěži raději pod kapotou naftový motor? Přiznám se, chvíli jsem nad ním i uvažoval, ale tam, kde bych ušetřil za palivo, bych stejně vrazil do případných oprav, a hlavně v zimě potřebuji kdykoliv nastartovat. Navíc, já osobně moc naftovým motorům v osobních autech nefandím, ale to je můj názor. Volba padla na starý atmosférický motor
1.6 MPI s kódovým označením BSE. A musím zaklepat na dřevo, nezklamal mě. Do dnešních dnů se má stále čile k světu. Prostě v jednoduchosti je síla. Ono na něm není moc co pokazit, porovnám-li to s dnešními moderními motory.
Motor o výkonu 75 kW není na mou docela těžkou
Octavii žádným zázrakem. Dost často auto přetěžuji, ale rozhodně líné není. Slušně táhne od 2 500 ot/min. Není třeba ho tolik při rozjezdech vytáčet a když už, nemá to stejně smysl. Co se týká krouticího momentu, na dnešní poměry není 148 Nm vrcholících při 3 800 ot/min nijak závratná hodnota, ale co bych chtěl od benzínové atmosféry, že? Brzdou provozu stejně nebudete, na běžné pojíždění bohatě stačí, na rychlé závodění nikoliv. To je vše. Já preferuji spíše klidnou jízdu, než abych někam pospíchal. Nemusíte se tolik soustředit ani na spotřebu, která dle výrobce má být kolem 7,5 l/100 km. Dá se s ní jet i za méně, ale já to většinou dám v rozmezí 7-8 l/100 km. Někteří na tento motor nadávají, že "papá" olej. Osobně si myslím, že to není nic, co by vás mohlo znepokojovat. Já svému autu sice dopřávám olej Castrol 5W-30 typu longlife, přesto ho měním již po 15 000 - 20 000 km, a to 4x ročně vzhledem k mému ročnímu nájezdu. Mezi jeho výměnami dolévám tak zhruba 0,8 l. V kufru pro všechny případy vozím ještě 1 l oleje a bohatě to dostačuje.
Tam, kde motor výkonově ztrácí před ostatními moderními motory, boduje svou spolehlivostí. Aspoň teda v mém případě. Je pochopitelné, že po ujetých více jak 620 000 km není na motoru již vše zcela původní, ale základ zůstal stejný, včetně ventilů. A co víc - nikde mě nenechal! Jen jsem nechal preventivně vyměnit při 435 000 km škrticí klapku, chladič, všechny hadice, alternátor a pro jistotu ještě olejové čerpadlo. Jistota je jistota. Jedinou drobnou závadou bylo špatné těsnění pod hlavou, které se měnilo při 210 000 km v rámci servisní prohlídky, kterou autu dopřávám pravidelně. Opakuji: vždy jednou za 3 měsíce.
SPOJKA A PŘEVODOVKA:
Docela mě překvapila výdrž původní spojky. Vydržela slušně dlouho. Lehce prokluzovat začala při 260 000 km, druhá pak při 512 000 km. Připomínám, že jezdím často plně naložen. Třetí spojku jsem zvolil odolnější od výrobce Sachs. Je sice tužší, ale ne zase o tolik a slouží také dobře.
K převodovce nemám výhrady, ale po takto velkém nájezdu se mi nyní pomalu ozývá 4synchron, zkrátka někdy mně tam rychlost nedoskočí a nepříjemně zachrastí. To budu řešit, až se dostanu k další servisní prohlídce.
PODVOZEK:
Ano, vykazuje nějaké ty vůle, ale je to dáno opotřebením. Pro uklidnění: podvozek z výroby samozřejmě není původní. Ono se není čemu divit při těch dírách na našich silnicích. Při servisní prohlídce na 210 000 km jsem nechal kompletně vyměnit ramena, tyčky stabilizátoru, tlumiče. Zkrátka vše, co se podvozku týká. Jen pružiny jsem ještě nechal původní. Další repase podvozku nastala při 450 000 km, navíc výměna obou kloubků. Pravý kloubek už tehdy začal lehce cvakat, přesto mě jejich výdrž překvapila. Ty byly na autě ještě původní. Další repase podvozku přijde během tohoto roku.
Co se týče ložisek kol, byly větší slabinou na celém mém autě. První ložisko o sobě dalo vědět již při 85 000 km na pravém náboji zadního kola. To bylo ještě měněno v rámci záruky. Jenže když se ozvalo druhé, již v levé části vzadu při 130 000 km, rozhodl jsem se pro jejich výměnu bez ohledu na to, zda některé bylo ještě dobré. Tutéž výměnu jsem absolvoval při první repasi podvozku při 210 000 km, neboť se mi ozvalo opět jedno z ložisek. Pak už to začalo být mnohem lepší, vydržely až do další repase podvozku při 450 000 km. Doteď je zatím klid, ale jak jsem uvedl o výše chystané další opravě podvozku, přijde na ně řada také.
BRZDY:
Brzdí stále jako nové. Je to dáno ale tím, že se zde jedná o součástky, které se opotřebí provozem, jako jsou destičky a kotouče, kde jejich výměna bývá logická. Brzdová kapalina též. Takže o tom se nebudu více ani rozepisovat. Jen poznamenám, že přední kotouče toho vydrží opravdu hodně.
VÝFUKOVÁ SOUSTAVA:
Velmi výborně odolává korozi. Tak jasně. Neleskne se novotou, ale drží. Jen jsem vyměnil spojovací šrouby. Katalyzátor též původní. Letos mám technickou a emise, pokud bude katalyzátor na limitu životnosti, počítám s jeho výměnou.
KAROSERIE:
Její stav? Nějaké ďubky či škrábance neřeším, je to jen auto. Antikorozní ochrana je zde opravdu vynikající.
INTERIÉR:
Tak tady to bude horší. Jeho stavu se po tolika najetých kilometrech ani nedivím. Volant ošoupaný, prasklá manžeta řadicí páky, dále chybějící dolní kryt reproduktoru u levých dveří, pod sedadlem spolujezdce chybějící dvířka schránky na drobnosti. Pedály jsem nedávno vyměnil za hliníkové, ty původní také už nebyly nic moc. Čalounění předních sedadel je silně opotřebené, ale kupodivu drží pohromadě. Jen u sedadla řidiče zadní kapsa vzala za své. Jumbobox je výborná věc, kde si má pravá ruka vždy pohodlně odpočine, podle toho však také ale vypadá. Potah látky opěrky je silně rozervaný.
To jsou všechno věci, které mě ale netrápí. Jo a k pazvukům v interiéru. Tvrdit, že auto po tolika km ani nevrzne, je blbost!
K funkcím všech tlačítek a ovladačů. Naprostá spokojenost, všechno funguje, jak má. U přístrojovky to zase tak slavné nebude. Displej palubního počítače přestal plnit svou funkci při 532 000 km. Zkrátka přestal mi ukazovat informace a bohužel i celkový stav najetých km. Hlavu si z toho ale nedělám, naštěstí se to dá zjistit přes diagnostiku. Závada není na snímači, ale v samotném displeji, což řešit nebudu, stejně tak otáčkoměr. Ten dva roky neukazuje vůbec nic.
VIDEOTEST: Škoda Octavia 2.0 TDI po 500 000 km
ZÁVADY, KTERÉ NEBUDU ŘEŠIT:
Kromě přistrojovky, o které jsem psal výše, tu mám nefunkční osvětlení zavazadlového prostoru. Porucha je na spínači, jenž je součástí celého zámku kufru.
ZÁVADY, KTERÉ NAOPAK BUDU ŘEŠIT:
Startér. Je tam původní, někdy jen zacvaká, po určitém jeho pootočení pak motor nastartuje. Jak se to projevuje? Pootočím klíčem a jen jednou nebo dvakrát zacvaká a nic, jindy naskočí hned. Podezříval jsem ze začátku závadu ve spínací skřínce, ale nakonec je to startérem. Za týden půjde z auta ven. A pak je tu už jen převodovka, o které jsem psal na začátku.
NEHODY:
Musím říci, že zde mám štěstí, až na tu jednu malou. V Praze Zličíně v OC Metropole na parkovišti mně nějaký lopata z venkova odřel pravé zadní dveře. Naštěstí mám jednoho známého, který mně to vyklepal a nechal jsem to přelakovat a pak už jen nalepil novou lištu. Nic velkého.
ZÁVĚR:
Co říci závěrem? Auto mělo možnost vyzkoušet všechny podmínky provozu a u mě tedy obstálo na výbornou. Pokud budu hodnotit auto jako celek, jsem s ním spokojený. Dokud mě někde nenechá, nepůjde z garáže mého domu ven. Investice do jeho údržby a repase podvozku, uznávám, nebyly malé a za ty peníze jsem si mohl pořídit klidně auto další, nové. Já nevím jak vy, ale osobně bych při této spolehlivosti auto ani neměnil. Nebo je to jen tím, že jsem narazil na povedený kus, co se techniky týče?
Klady |
Zápory |
Nesmrtelný motor |
Dynamika (od atmosféry nelze očekávat víc) |
Velký kufr + prostornost |
Horší výhled vzad |
Pocit robustnosti za volantem |
|
Brzdy |
|
Topí hned |
|
Spolehlivost |
1 |
Provozní náklady |
3 |
Cena náhradních dílů |
2 |
Dostupnost náhradních dílů |
1 |
Koupili byste si automobil od stejné značky znovu? ano
Škoda Octavia 2.0 TDi a první dojmy majitele po šesti měsících
Škoda Octavia RS 230 – Černá zmije
Škoda Octavia 1.4 TSI - svižně s rozumnou spotřebou?