Subaru Legacy - jaké jsou zkušenosti majitele po 75 tis.km?

Zdeny (50) nerozhoduje - 05. 01. 2010
Vzhledem ke změně zaměstnání jsem přešel z obou rodinných aut naftových na auta s benzínovým agregátem. Bydlíme v podhůří Jeseníků a manželka jezdí denně 25km do zaměstnání přes 1000m vysoký vrchol.
Značka:Subaru
Model:Legacy
Typ: 
Bližší označení:2,0R
Karoserie:kombi, VAN, MPV, SUV
Obsah motoru:2000
Palivo:benzín
Rok výroby:2006
Typ řazení:manuální
Najeto km při koupi:65
Najeto km nyní:75
Koupen jako:ojetý
Jak dlouho vůz využívám:6 měsíců
Průměrná spotřeba:8,2
Poruchy:ne
Předchozí vozidlo:Škoda Superb

Vzhledem ke změně zaměstnání jsem přešel z obou rodinných aut naftových na auta s benzínovým agregátem. Bydlíme v podhůří Jeseníků a manželka jezdí denně 25km do zaměstnání přes 1000m vysoký vrchol, kde již koncem října není výjimkou sníh, proto se naše úvahy o novém vozu ubíraly směrem k vozům s pohonem 4x4. Po porovnání všech pro a proti nakonec volbu vyhrálo SUBARU LEGACY 2,0R s 5ti supňovou manuálně řazenou převodovkou a známým pohonem symetrical AWD před Volvem V70 a Oktávií 4x4.
O Subaru bylo popsáno již mnoho papíru. Ve své 'minirecenzi' se soustředím na některá specifika tohoto japonského kombi. Předně, mnoho lidí jej bude rozměrově srovnávat s Oktávií 1. či 2. generace. Co do vnějších rozměrů jsou auta dost podobná, Legacy má však znatelně větší rozvor a z toho plyne i více místa vzadu. Při své výšce 186cm si 'sednu za sebe' bez větších potíží, což ani v Oktavii II nelze. Pravda je, že Superb je o notný kus dále. Auto je kompaktní - tzn. na šířku je vpředu tak akorát-místa nepřebývá, vzadu je optimum cestujících ve čtyřech pasažerech. Úložné prostory jsou v loketní opěře (mám zvýšenou), a pak na klasických místech - není jich zrovna moc a místem rozhodně neoplývají. Zato posezení je (a hlavně po přechodu z koncernových tvrdých vozů) velmi pohodlné, příjmené polstrování sedaček je 'tak akorát', tedy ani příliš rozměklé, jako např. u Citroenu či Peugeotu, ani zdaleka tak tvrdé, jako v Oktávii. Bederní opěra s regulací je příjemná a má ji jen sedačka řidiče. Ovládací prvky jsou v dosahu řidiče uspořádány tak, že po určité době jejich odlišné rozmístění od Oktávie vnímáte jako přirozenější a lépe dostupné. Volant je obšitý pravou kůží a má zesílený průměr věnce v místě 9 a 15 hodin. Trochu nezvykem je páčka tempomatu, která se otáčí s volantem, takže někdy v rejdu hledáte ... Palubovce dominují dva velké 'budíky' otáčkoměru a rychloměru, ostatní běžné přístroje (teplota a stav paliva) jsou nenápadné. Pozornost zasluhuje neobvyklé řešení tzv. hladového oka, které upozorňuje na blížící se nutnost dočerpat palivo jen opticky, nikoliv akusticky (nebo mně tato akustická indikace nefunguje, což nevylučuji a ještě to podrobím přezkumu). Samostatnou kapitolou je ovládání palubního počítače. Zatím co Oktávie uměla přecházet mezi údaji tam i zpět, Japonec umí jen tam (zpátky ni krok). Palubní pčítač umožňuje sledovat hodnoty ve dvou profilech A a B. Dispeleje jsou vakuové, ne LCD, jako u Oktávie a jsou velmi efektní hlavně v noci a budí dojem luxusu. Co do čitelnosti ale za slunečního svitu byly lepší ty v Oktávii, obzvláště displej klimatizace je hůře čitelný.
Řazení: je lahůdkové. Přesné a tužší, což mně osobně více vyhovuje, než např. gumové řazení u Peugeotů. V Oktávii bylo podpobně tuhé, srovnatelné. Redukce převodových stupňů (ovládá se pákou na středovém tunel po sešlápnutí spojky) umožňuje lépe využívat otáček motoru při jízdě obcí na tempomat a já jsem se naučil ji využívat i při rozjezdech do kopců, kdy méně trpí spojka. Vedle redukce ještě na středovém panelu najdeme ovladače vyhřívání předních sedaček. Ty mají jen dvě polohy, na rozdíl od plynule regulovatelné úrovně u Oktávie. Na zpětném zrcátku je indikace zapnutí zadních pásů a jinak snad už interier ničím nevyniká. Jednou věcí ale přesto. Zpracováním. Ačkoliv interier Oktávie byl dle mého názoru zpracován poctivě, na Legacy ovšem nemá. Materiály a přesností. Navíc - což je rovněž důležitá věc, v Legacy zatím nic nevrže a nedrnčí. Kombinace stříbrné a černé barvy podtrhuje příslušnost vozu do střední třídy a mně se jeví jako velmi elegantní a zdařilá.

Zavazdlový prostor: Oktávie je nedostižná v jeho objemu. Legacy má kufr spíše mělký (dáno zadním pohonem), ale širší a celkově bohatě dimnezovaný pro přepravu běžných zavazdel. Čím ale upoutá, je řešení uložení drobností pod podlahou kufru - ačkoliv i Oktávie měla polystyrenové přihrádky, Legacy má tyto úložné prostory vyřešené lépe, přehledněji a to včetně lépe dostupné povinné výbavy. Háčky po bocích kufru umožní zavěšení nákupních tašek na obou stranách (Oktávie nemá). Legacy nemá úložné prostory v bočnicích kufru zdaleka tak dimenzované, jako měla Oktávie.

O motoru nemá příliš smyslu se rozepisovat, protože by to bylo nošením dříví do lesa. O jedné věci se ale zmínit musím a to jsou mýty a pověry o nadpřirozeném apetitu těchto boxerů (motor s protilehlými válci). Moje vozidlo převážně jezdí v kopcovitém terénu denně asi 55km, z toho 2x průjezd mětem o asi 40t obyvatelích (takže ranní špička může znamenat průjezd přes město i 15 minut na 2-3 a asi 4x zastavit na světlech. To, spolu se studeným motorem, na spotřebě nepřidá. Nicméně, výsledná spotřeba za půl roku provozu je 8,1l/100 km v průměru, na delší trať při dodržování limitů je kolem 7,6/100. Jasně, že při snaze využít potenciál skvělého podvozku a vychutnat si zvuk boxeru v 5-6000 otáčkách znamená i zvýšenou porci krmení do motoru-kolem 10l/100km.
Je však třeba mít na zřeteli i jeden nezanedbatelný fakt: přesto, že výkon udávaný výrobcem je 121kW, v praxi je o cca 15% nižší kvůli tomu, že část jej spotřebovává stálý pohon všech kol. Takže jeho projev lze srovnávat s motory kolem 100-105kW.

U motoru je třeba respektovat důslednou a častou kontrolu hladiny oleje - mnoho řidičů neví, že kontrolka mazání se rozsvítí, až když olej už prostě není a to je fatální pro motor a pak následně pro peněženku majitele. Takže (a výrobce na to upozorňuje) kontrolovat při každém tankování paliva - já to dělal ze začátku dle návodu, nyní vím, že olej mi neubývá, takže kontroluji tak po 14 dnech. Zatím nedolévám. Servis celkově neradno opomíjet, protože je tady více nápní - mimo oleje v motoru ještě kontrola oleje v převodovce a pak servisní intervaly oleje v obou rozvodovkách. Když je řeč o servisu, Subaru nemá příliš hustou servisní síť. Je to část filozofie firmy. Není ani příliš dílů z druhovýroby, na rozdíl od koncernových vozů. Naštěstí, celkově vozy Subaru patří mezi nadprůměrně spolehlivé a odolné a pokud se respektují pravidla užívání vozů k tomu, k čemu byly stvořeny, dožívají se velmi vysokého věku a kilomtrového proběhu bez potíží. Vše je mechanicky precizně provedeno, na první pohled jde o auto s takovým jaksi kovářským zpracováním. ALe je to přeci jen stroj a ten chce své: servisy olejů byly již zmíněy a dále - z praktického hlediska -pravidelnou kontrolu huštění pneu. To z důvodu zachování shodného rozměru /obvodu všech kol a tím docílení shodné rychlosti otáčení. Při vzniklém rozdílu rychlosti otáčení je nadměrně namáháno a tím i opotřebováváno převodové ústrojí. Více lze nastudovat na stránkách např. Subaruklubu a v manuálu od vozidla.

Nezvykem pro mě byl přechod z motoru TDI na atmosferický benzínový a ještě ke všemu agregát libující si ve vyšších otáčkách. Zdá se, že na plyn reaguje laxně. Ale to asi do cca 3 t. otáček, kdy se začně projevovat jednak jeho charakteristický nakřáplý zvuk a jednak pak nastupuje velmi lineární zátah až do omezení. Využívat schopnosti motoru znamená nebát se mu dopřát porci paliva sešlápnutím akcelerátoru a pak již jen s úsměvem vyrazit do zatáčkovitého terénu. A to je právě to, co dělá vozy Subaru pověstnými - chování v zatáčkách a jízdu pod plynem. Zatímco Oktávie byla díky koncepci silně nedotáčivá, je Legacy nedotáčivé o notný kus méně, ale je (snad jen Lancia Delta HF nebyla) . Jelikož však fyzika má své jasné zákony, není radno spoléhat na to, že řídíte právě Subaru. Pravdou však je, že tam, kde s Oktávií pojedete na hraně 70, s Legacy klidně o 20 km/h rychleji bez problémů. Auto se sice naklání také, ale není to nic dramatického, přesto však v zatáčkách chybí o kousek lepší boční vedení těla v sedadle. To je jaksi mínus vozu a zde bych udělil čenou tečku výrobci. Ale jde o rodinný kombi vůz, ne závodní speciál typu Impreza STI, že? Takže odpouštím nakonec i toto negativum.

Za zmínku stojí ještě velmi příjmené přejíždění příčných nerovností. Zatímco v Oktávii bylo o každé nerovnosti dost jasně znát, tak Legacy se přes naše tankodromy přenáší s poklidem bez snahy překousnout si jazyk. Zde naopak uděluji jasný veliký zelený bod navíc! Protože trpím od mládí potížemi s páteří, měl jsem starost, jak budu cestování na delší tratě snášet. Stručně, po 500km vyskočím z Legacy bez známek toho, že mě musí někdo vynášet a rehabilitovat. V Oktávce mě záda dokázala pořádně potrápit a delší jízdy byly pro mě doslova utrpením (to byl i jedním z důvodů, proč jsem přešel po Oktávii k Superbu, kde tento problém prakticky neexistoval). Čili v pohodlí cestování Legacy jasně vede před Oktávií.

Může se zdát, že mé hodnocení Subaru Legacy je příliš optimistické, ale je tomu skutečně tak. Autu v podstatě není co moc zásadního vytknout. Kdyby ještě motor disponoval vyšším výkonem a nebo přeplňováním, šlo by o kombinaci velmi výkonného aparátu pod kapotou s výtečnými vlastnostmi podovozkové skupiny a to vše zabalené do elegantního řešení karoserie, jejíž vzhled je i dnes (na trhu je již další generace) neokoukaný, neotřelý a aspoň dle mého estetického cítění, přitažlivý. Větší výkon však nabízí Suvaru až v modelech Impreza (WRX či skutečně drastická STI) a nebo Forester XT s přeplňovaným agregátem na podovzku Imprezy WRX.

Vlastníte vůz značky Subaru? Podělte se zde s ostatními o své dojmy a zkušenosti.

KladyZápory
Podvozek, pohon 4x4 Dostupnost servisní sítě
Design Díly z druhovýroby nejsou, ceny ND
Celkové zpracování Vyšší spotřeba při zátěži
Málo rozšířená značka Pružnost 2,0l atmosf. motoru
Imidž, nekradou se jako Oktávie  





Spolehlivost
1
 
Provozní náklady
3
 
Cena náhradních dílů
3
 
Dostupnost náhradních dílů
3
 
Koupili byste si automobil od stejné značky znovu? určitě ano

Tagy