Suzuki Baleno

Značka:	Suzuki
Model:	Baleno
Typ:
Bližší označení:	wagon
Karoserie:	kombi
Obsah motoru:	1.6
Palivo:	benzín
Rok výroby:	1998
Typ řazení:	manuální
Najeto km při koupi:	180 000
Najeto km nyní:	198 000
Koupen jako:	ojetý
Jak dlouho vůz využívám:	2 roky
Průměrná spotřeba:	7
Poruchy:	Výměna homokinetického kloubu, porucha EGR ventilu
Předchozí vozidlo:	Škoda Felicia

Suzuki Baleno je echtovní japonec se vším všudy: asijským designem, úchvatnými šedými a tvrdými plasty, šedými potahy, neodolatelnou plastovou imitací dřeva na středovém panelu, podvozkem, který rozhodně nelze nazvat „žehličkou nerovností“, přeposilovaným řízením, na druhou stranu také autem, které v žebříčcích spolehlivosti patří k výraznému nadprůměru, s největší pravděpodobností vás nevyšplouchne někde na cestě, nevyžaduje drahou údržbu, je skutečně vyrobeno v Japonsku a nabízí hodně dobrý poměr cena/užitek.

Vlastníte vůz značky Suzuki? Podělte se s ostatními o své zkušenosti ZDE!

Do svého hodnocení Suzuki Baleno Wagon (tedy kombi) 1.6 promítnu jak své osobní zkušenosti se zhruba dvěma lety provozu a cca 20 tisíci najetými kilometry, tak postřehy dalších majitelé „balíků“, kteří spolu čile komunikují na internetu v Suzuki Baleno Klubu.
Důvody ke koupi: Suzuki Baleno, jehož výroba byla ukončena už v roce 2002, je u nás poměrně málo rozšířené, nicméně poměrně hojně se k nám dováží, neboť v západní Evropě byl vůz podstatně populárnější než v České republice. Můj vůz patří k těm, které byly prodány u nás, jedná se o ročník 1998, do provozu však byl uveden až v roce 1999 a od té doby najel prokazatelných 198 000 kilometrů.
K balenu jsem se dostal čirou náhodou. Protože je pro mě auto především dopravní prostředek na přepravu mezi dvěma body, přičemž ročně najetu nicotných 10 tisíc kilometrů, byl jsem před dvěma lety téměř rozhodnut koupit felicii kombi z posledních dvou roků výroby, a to v maximální možné výbavě a v cenové relaci 100-130 tisíc Kč. (Protože zde v diskusích často diskutující napadají rozhodnutí těch, kteří chválí tento vůz, chci dopředu ujistit, že vím dobře, co bych si býval koupil, a že mám srovnání s desítkami jiných a hlavně nových vozů, které jsem měl příležitost otestovat, tedy přinejmenším „tuším“, že není auto jako auto.)
Auta kupuji přes známého v bazaru, kterému důvěřuji v doporučení (nebo také nedoporučení), ale bohužel v té době neměli v nabídce žádnou felicii, která by odpovídala mým představám (a zároveň byla v solidním stavu). Padlo mi tam ale do oka právě Suzuki Baleno. Po 6 letech provozu mělo najeto 180 000 km, nicméně prokazatelných, neboť bylo se serviskou po prvním majiteli (bohužel firma), téměř v plné výbavě (el. okna, zrcátka, klima, centrál, alarm, zamykání šaltpáky, 2x airbag, výškově stavitelná sedačka řidiče, rádio+CD, CD měnič, aj., bohužel chybí ABS), k tomu zimní kola na discích, to vše v požadované cenové relaci. Auto už tam stálo docela dlouho, protože jak mě známý upozornil, mělo jednu „vadu“, kterou lze shrnout do věty, ‘už se ho nikdy nezbavíš’. Zkrátka ojeté baleno není prodejní hit.
Začal jsem se pídit po informacích, abych zjistil, že v žebříčku TUV se auta podle stáří pohybovala do 20. místa a v hodnocení ADAC (pravděpodobnost, s jakou člověk zůstane stát někde u krajnice) dokonce baleno svého času vedlo svou kategorii. To pro mě byl dostatečný argument, neboť kilometrů s ohledem na jejich průkaznost a pravidelný značkový servis jsem se nebál. Jak jsem zjistil, nespokojeného majitele balena budete hledat poměrně těžko. Navíc auto jsem kupoval s vyhlídkou cca pěti let ježdění (a tedy cca 50 tis. km) a byl jsem ochoten akceptovat i to, že po této době auto klidně hodím ze skály. Když pak majitel ještě slevil 10 000, nebylo co řešit. A ještě jeden bonus: tohle auto vám zaručeně nikdo neukradne.
Motor: Co jsem si tedy koupil? Vnější design je věcí vkusu každého člověka (mimochodem zcela zjevně se do designu promítá spolupráce se Subaru - viz Legacy kombi). Mně osobně se líbí, ale někteří lidé se mi podivují, jak jsem si mohl takovou šerednou věc pořídit. Mám jeden ze dvou nejvíce rozšířených motorů, šestnáctiventilovou 1.6, která se pro kombík podle všeho jeví jako nejlepší volba. Druhou nejrozšířenější variantou balen je ještě 1.3 (hlavně pro hatchbacky), poměrně zřídka lze narazit ještě na motory 1.9 TD (od Peugeotu) a hodně živý 1.8. Existují i zajímavosti jako pohon 4x4 (předpokládám, že technicky se bude jednat o odvozeninu Suzuki Vitara), nastavitelná tuhost podvozku nebo automat.
Motor 1.6 má 98 koní a s ohledem na to, že auto je poměrně lehké (zároveň to byl bohužel i propadák crash testů – model bez airbagu dostal jen 1 hvězdičku), dokáže zrychlit na stovku zhruba za 11 vteřin, nicméně rychle předjet se dá pouze na 2. nebo 3. stupeň. Vedle toho pětka utáhne auto a udrží rychlost i do všech dlouhých stoupání na D1. Motor se nechá rád vytáčet, ale zhruba od 3 500 otáček (na 5. stupeň necelých 130 km/h) už do interiéru silně proniká hluk (děti si na dálnici stěžují, že nemohou poslouchat CD) a 150 km/h, i když se zdaleka nejedná o maximum, je na cestování už vyloženě nepříjemná rychlost. Samotný motor nemá zásadní slabiny a v diskusích na internetu lze najít zmínky o tom, že odslouží i půl milionu kilometrů. Moje zkušenost je taková, že s novou baterií ani týdenní parkování na horách v -25 stupních nepředstavuje problém při startování. Stejně tak v létě hodinová jízda v koleně na jihu Evropy a se zapnutou klimatizací nemá žádný vliv na teplotu motoru, kdy ručička teploměru se ani v nejmenším nevychýlí ze své vodorovné polohy.
Interiér: Samostatnou kapitolu představuje interiér. Vedle v úvodu zmíněných „krás“ má vůz např. originální způsob polohování sedaček, které nemají plynulý pojezd opěrky pomocí stavícího kolečka, ale skokové posunování páčkou. Osobně mám opěradlo v nejkolmější pozici, závodní jezdec by však měl smůlu, neboť vůči volantu je to stále ještě poloha „ležmo“. Samotné sedačky jsou docela solidní – přiměřeně tuhé, dobře podrží a ani po dvoustech tisících kilometrech na nich nejsou vidět známky prosezení nebo prošoupání. Bohužel s mou výškou přes 190 cm mám sedačku na maximum vzad, na maximum u podlahy a ještě bych nějaký centimetr snesl. Naproti tomu i při tomto maximálním posunu je na zadních sedadlech relativně dost místa nejen pro děti, ale i pro menšího dospělého a stačí přední sedačku trochu posunout vpřed a sezení vzadu je vyloženě příjemné. Mimochodem mám dojem, že díky odolnosti použitých materiálů lze dobře kamuflovat najeté kilometry. Pedály jsou i po 200 tisících km minimálně ošlapány, místo koženkového krytu šaltpáky je použita naprosto odolná tlustá guma a sedačky rovněž mají zvláštní syntetický potah, který nejeví nejmenší známky opotřebení. Jen díky tomu, že volant je obšit kůží (kvalitní, ale pochopitelně šedivou) a rovněž hlava šaltpáky je kožená, lze najít reálný odraz naježděných kilometrů.
Kufr kombi má sice papírově jen asi 380 litrů, nicméně je to hodnota počítaná po zakrytí roletou, reálná hodnota je alespoň o třetinu větší, takže jako čtyřčlenná rodina s dvěma malými dětmi jsme nikdy neměli problém se do auta vejít s veškerou bagáží a třeba i s kočárkem. V nejhorším případě má auto lyžiny. Kromě toho lze zadní sedačky sklopit do zcela rovné dvoumetrové plochy bez nákladové hrany, takže lze bez problémů odvézt složenou skříň nebo se zde vyspat. Příjemné jsou rovněž různé drobné odkládací prostory pod kufrem v okolí plnohodnotné rezervy, které bez problémů pojmou všemožný motoristický „nepořádek“ – nářadí, lékárničku, olej na dolití, lano, vložený kbelík apod., naopak uvnitř vozu je odkládacích míst poměrně málo.
Ze specifik ještě zmíním absenci „hladového oka“, nicméně rezerva je víc než dostatečná. Podobně chybí podsvětlení některých ovládacích prvků. Ovládání ventilace je směsice archaických táhel a elektrických stavítek, kdy na pětici tlačítek najdete vždy nějaký směr, kam bude směřovat vzduch (sklo, nohy...). Bohužel neexistuje žádná varianta mezi, takže například není možné, abyste pouštěli vzduch zároveň na sklo a na sebe. Jednotlivé výdechy již nejde dále regulovat – prostě fouká-nefouká (celá soustava však má 4 stupně intenzity). V létě za deště a v zimě, když sněží, bývá někdy problém odmlžit vůz, ale spolehlivě na to funguje klimatizace nebo horký vzduch. Problém nastává, když počasí není dobré ani pro jednu z těchto extrémních poloh, nicméně už jsem odzkoušel zběsilost - klimatizaci s topením – netuším, co to dělá s technikou, ale na rychlé odmlžení to funguje.
Jízdní vlastnosti, spotřeba, parkování: Jízdní vlastnosti balena v provedení kombi nejsou žádný zázrak. Cítit je každá nerovnost, interiér vydává různé pazvuky a jízda po kostkách je hrůza, i když hodně prý záleží na pneumatikách – já mám nejhorší možnou, tedy základní variantu 175x70 R13.
Když na dálnici zafouká vítr, určitě to nepřehlédnete, stejně tak nedoporučuji rychlý vyhýbací manévr. Naproti tomu v zatáčce se i přes náklon auto docela drží a jízda po standardní silnici je příjemná, avšak karosérie je poměrně měkká – při odbočování do/z kopce nebo nájezdu jedním kolem na obrubník je cítit, jak se karosérie kroutí.
Volant je sice trochu větší, ale příjemně se ovládá, a i na přeposilované řízení si člověk rychle zvykne. Se spotřebou se i u plně naloženého auta člověk v pohodě vejde do rozmezí 6,5 - 7 litrů, dokonce při ustálené rychlosti 120 km/h napříč Rakouskem dělala spotřeba plně naloženého vozu neuvěřitelných 6 litrů. Čistá jízda neprůjezdnou Prahou a se zapnutou klimatizací obnáší 8 litrů. Protože jsem zvyklý vyjíždět nádrž (51 l), standardně ujetu na jedno natankování 700 km.
Určitě musím zmínit solidně dimenzované brzdy, které se neunaví. Při klidné jízdě není třeba ani často měnit destičky – po ujetí 15 tis. km s novými destičkami zbývá ještě asi 2/3 do sjetí. Nedávná kontrola na STK přitom potvrdila naprosto souměrný brzdný účinek předních i zadních brzd (vzadu bubnové).
Ač se jedná o kombi, skvěle se s ním parkuje, a to díky slušnému rejdu, posilovači a perfektnímu výhledu do všech stran. V podstatě zcela bez problémů a napoprvé se s sním napasuji i do mezery, kde na každé straně bude 10 cm. A ještě jedna věc: baleno má hodně odolné plastové nárazníky. Dvakrát se mi stalo, že někdo nedobrzdil a narazil do mě, ale kromě poškrábané barvy a mírnému povytažení z úchytů nárazníky odolaly. Tedy nehrozí to, co je člověk zvyklý vídat u řady fordů.
Závady: Suzuki Baleno podle svých uživatelů netrpí žádnou opravdu typickou závadou, která by člověka nechala stát někde daleko od domova. Pár drobností se ale najde. Co je třeba před koupí určitě zkontrolovat, je stav převodovky. Zvlášť citlivý je druhý rychlostní stupeň, který může být problém zařadit, případně i vypadává. Majitelé takto postižených převodovek (jedná se o konstrukční vadu) to řeší repasem v ceně do 10 tisíc korun nebo sehnáním „nové“ převodovky na vrakovišti. Zatím mě to nepostihlo, ale i když jedničku a dvojku řadím hodně s citem, občas cítím, že synchrony nestíhají, a stejně tak si netroufnu bleskově podřadit, protože bych počítal zuby. Celkově s ohledem na ujeté kilometry myslím, že je převodovka ještě v dost dobrém stavu. Rozhodně jednotlivé rychlosti netřeba hledat.
Často bývá „sežvejkané“ těsnění okolo oken (zvláště těch předních, často používaných), což může být zdrojem aerodynamického hluku a případně i zatékání. To je i můj problém, který jsem vyřešil tak, že je nestahuji. Přední okna se také kříží. I když je vůz opravdu odolný vůči korozi (na neprorezavění se poskytovala záruka 6 let), někteří majitelé balen (včetně mě) si ztěžuje na zatékání pod osvětlení SPZ a jejich korozi). Majitelé desetiletých a starších balen pak někdy bojují se zrezivělou nápravnicí nebo prorezlým krytem výfuku. Samotný výfuk je však vůči reznutí odolný, osobně mám stále ještě původní. Poslední drobnou závadou bývá praskání žároviček u podsvětlení přístrojové desky nebo jejich špatné kontakty.
I když japonská auta zpravidla netrpí úniky oleje, při jedné z návštěv v servisu mi řekli, že mi kdesi u olejové vany lehce uniká olej, což vysvětluje mou spotřebu oleje 1,5 l na 10 000 km, resp. 1 rok, jinak se prý jezdí od výměny k výměně.
Někteří majitelé si stěžují na kolísající otáčky motoru, jejichž příčiny mohou být různé, vesměs však mají původ někde jinde, než je samotný motor. Mě osobně postihla závada (zaseknutí) EGR ventilu, tedy ventilu výfukových spalin, přičemž musím říct, že mě to dost vyděsilo. Stalo se mi to cestou na dovolenou, na půl cesty do Itálie, kdy po dlouhé jízdě v koloně motor na volnoběh náhle zhasl. Naštěstí motor bez problémů fungoval pod plynem a po asi stovce kilometrů se jakžtakž držel i na volnoběh, což umožnilo absolvovat i návrat z dovolené (a také jsem tím nezhoršil statistiky spolehlivosti ADAC). Závadu jsem nakonec řešil pročištěním všech ventilů (i obtokového) a celkovou dekarbonizací motoru za 4 000 Kč.
Po dvoustech tisících kilometrech mám i několik objektivně doložených zpráv o stavu vozu. V rámci diagnostiky po problému s EGR ventilem jsem absolvoval veškerá možná měření na diagnostice Bosch. Všechny sledované hodnoty odpovídaly optimu, dokonce se technik podivoval nad tím, v jakém stavu je původní katalyzátor, neboť vykazoval hodnoty jako nový. Nevím, zda byly měněny tlumiče, ale tipuji že ne, nicméně po čerstvě absolvovaném měření byly shledány naprosto OK s výhledem ještě alespoň na 50 tis. km. Nechával jsem nyní z pilnosti dělat geometrii a i zde byly všechny hodnoty ve vymezeném intervalu, byť občas na hraničních hodnotách. Rovněž všechny ostatní komponenty podvozku jsou zatím v dobré kondici a nevyžadují výměnu (což mě osobně překvapilo s ohledem na to, že auto bylo provozované v Česku, a jak jsem říkal, subjektivně vzato jízda přes nerovnosti není kdovíco). I podle zkušeností jiných majitelů je podvozek vcelku odolný, netrpí typickými závadami a já jsem řešil pouze výměnu homokinetického kloubu (s tím jsem však už vůz kupoval).
Servis: Hodně lidí se obává cen náhradních dílů. Základní servis se nijak nevymyká normálu, na což stačí pohled do nabídky dílů jakýchkoliv velkých prodejců. Mě výměna kloubu (i s prací v neznačkovém servisu) přišla na 3 500,- , výměna destiček na 1 500,- a výměna všech náplní, filtrů, svíček a rozvodů na směšných 8 tisíc. Teprve po 2 letech provozu jsem nechal udělat servis klimatizace (kdy jej dělal předchozí majitel, netuším), kde chybělo 0,6 l kapaliny. Pokud by bylo třeba měnit drahé náhradní díly (nabídka na výměnu EGR ventilu ve značkovém servisu zněla tuším na 12 tisíc), funguje zde několik dobře zásobených vrakovišť. Prodražit se ale může např. výměna čelního skla, která se vším všudy vyjde asi na 12 tisíc.
I když díky jízdním vlastnostem a zpracování interiéru auto nepůsobí zrovna robustním dojmem (zvlášť po přesednutí třeba z nějakého VW), opak je pravdou. Podvozek odolává opotřebení a veškeré ovladače vylágrování, vylomení a dalším poruchám. S výjimkou jedné žárovičky v podsvětlení (kterou bych možná i zvládl vyměnit, kdybych nebyl líný) tedy po 8 letech provozu funguje vše bezchybně.
Závěr: Pokud hledáte menší, nicméně relativně prostorné kombi, jehož cena bude o třetinu i víc nižší než ceny srovnatelné evropské konkurence (zachovalé modely 2001-2002 běžně od 110 do 130 tisíc, zatímco např. Peugeot 307 kombi pořídíte asi o 100 tisíc dráž, Ford Focus kombi aspoň o 30 tis.), pokud chcete konstrukčně jednoduchý (nicméně vybavený) a bezproblémový automobil s poměrně levným provozem a pokud jste ochotni akceptovat japonskou odlišnost, pak mohu jen doporučit. Pokud si chcete zajezdit nebo si užívat opravdového komfortu a máte hrůzu z šedých plastů, pak určitě sáhněte po něčem jiném. Tohle auto je dělník, ne milenka.

Klady	Zápory
Levný na pořízení i provoz	Hlučný motor i podvozek
Spolehlivost	Bez požitku z jízdy
Spotřeba	Mlžící se okna
Nezájem zlodějů
S ohledem na rozměry prostornost

Spolehlivost	1
Provozní náklady	2
Cena náhradních dílů	2
Dostupnost náhradních dílů	2

Koupili byste si automobil od stejné značky znovu? určitě ano