Volvo S70 2,5 10V

Aleš Dvořák () Kobeřice - 07. 09. 2007
Když jsem před cca 1,5 rokem sháněl auto, muselo splnit dvě základní podmínky - abych se do něj vešel (měřím skoro 2 m) a abych z něj po absolvování 2 000 km na jeden zátah nevypadl jako balík na poště.
Značka:Volvo
Model:S70
Typ:2,5 10V
Bližší označení:SE
Karoserie:sedan
Obsah motoru:2435
Palivo:benzín
Rok výroby:1999
Typ řazení:automat
Najeto km při koupi:215 000
Najeto km nyní:270 000
Koupen jako:ojetý
Jak dlouho vůz využívám:1,5 roku
Průměrná spotřeba:9,5
Předchozí vozidlo:Mitsubishi Galant
Nechtěl jsem naftu z důvodu velmi špatných předchozích zkušeností, a proto jsem se zaměřil na japonské benziny. K volvu jsem se dostal vlastně náhodou, důvodem byla velmi příznivá cena a servisní knížka do 190 000 km.

Vlastníte vůz značky Volvo? Podělte se s ostatními o své zkušenosti ZDE!

Z aut jsem měl na výběr Toyotu Camry 3,0, Hondu Accord 2,2 VTEC a Volvo S70 2,5. Toyota mě velmi zklamala šedým provedením interiéru (absolutně vše), v hondě jsem měl trošku málo místa, ale volvo nabídlo vše, co jsem hledal.
K designu S70 je třeba říci, že je nástupcem řady 850, a, ačkoli hrany byly trochu zaobleny, je to na první pohled stále typické, trošku krabicové, volvo ze staré školy. Vše je masivní, bohatě dimenzované a středobodem všeho je bezpečnost (SIPS, ABS, integrovaná dětská sedačka vzadu, 4 airbagy). Lak má několik škrábanců, ale připisuji to na vrub opotřebení a některých nenechavců.
Interiér je velmi dobře zpracován, neslyšíte nikde žádné vrzání ani při přejezdu nerovností a použité materiály jsou na vysoké úrovni. Sedačky bych doporučil vyzkoušet všem, kteří hodně cestují, je to prostě balzám na záda. I při vysokém proběhu nejsou prosezená a hýčkají vaše partie. Na druhou stranu by mohly mít lepší boční vedení, ale tím se dostávám k podvozku.
Podvozek je postaven na polykání dálničních kilometrů. Velký rozvor a vysoká pohotostní hmotnost vás přenesou přes většinu nerovností bez nejmenších problémů. V zatáčkách velmi dobře drží stopu, řízení je přesné, ale ne sportovní, a podvozek včas ukáže limity, co se mu už nelíbí.
O pohyb se stará základní dvouventilová verze pětiválce s výkonem jen 144 koní, ale odladěná točivým momentem na komfortní jízdu mezi 2 500-3 500 otáčkami, kde také je nejlepší spotřeba. Při zařazené 4 na automatu při 3 000 ot./min jedete 135km/h. Když motor "polechtáte", uslyšíte až od cca 4 000 ot./min zvuk, který je velmi návykový. Myslím si však, že verze 20ventilová je lepší bez výrazného zvýšení spotřeby, protože občas má 10V motor hodně práce. Automat je velmi komfortní, při řazení necuká a jen jedete vpřed.
Po koupi vozu jsem nechal vyměnit opotřebené brzdy na všech kolech, které jsou velmi namáhané díky hmotnosti vozu, filtry, pohonový a rozvodový řemen (7 500,- díly včetně práce Bosch), všechny tlumiče (stále originální) a také poslední díl výfuku - i když se pak ukázalo, že jsem ho měnit nemusel. Při posledním servisu jsem také nechal vyměnit olej v převodovce, svíčky a čep na řízení pravého předního kola, který utrpěl setkáním s výmolem.
Největším problémem pro mě je únik náplně klimatizace, a ačkoliv jsem již byl u třech specialistů, stále se opakuje (asi netěsný kompresor). Další věc, která mě vytáčí, je elektrický spínač v zámku řidiče, který ne vždy vypne malé světlo v prostoru pedálů, a tak jsem jednou po 14 dnech stání musel auto startovat kabely. Od té doby si na to dávám pozor. Žádný jiný problém jsem nezaznamenal.
Velkou nevýhodou tohoto modelu je jistá "žravost", ale je to daň za komfort a hmotnost. V kombinaci 50 % město/50 % dálnice se dá jezdit za 9,5 l, ale pokud mu dáte zabrat, tak si vezme klidně i kolem 15 l. A hlavně - NEJZDĚTE DO MĚSTA! Mimo město při rychlostech do 110 km/h se dá jezdit i kolem 8 l.
KladyZápory
Prostornost Spotřeba
Spolehlivost Slabší výkon motoru
Osobitost  
Komfort  
  





Spolehlivost
1
 
Provozní náklady
2
 
Cena náhradních dílů
2
 
Dostupnost náhradních dílů
1
 
Koupili byste si automobil od stejné značky znovu? určitě ano

Tagy