Volvo V50 D2 - zkušenosti po 30 000 km

Značka:	Volvo
Model:	V50
Typ:	D2
Bližší označení:	Summum
Karoserie:	kombi
Objem motoru:	1560
Palivo:	nafta
Rok výroby:	2011
Typ řazení:	manuální
Najeto km při koupi:	12000
Najeto km nyní:	15000
Koupen jako:	ojetý
Jak dlouho vůz využívám:	2 roky
Průměrná spotřeba:	5.5
Předchozí vozidlo:	Škoda Octavia

Když jsem před 2 lety měnil svoji Škodu Octávii 1,9 TDI/66 kW (najel jsem s ní 280.000 km), tak jsem na nově pořizovaný vůz měl pár základních požadavků: chtěl jsem zase turbodiesel, chtěl jsem kombi minimálně nižší střední třídy, chtěl jsem vyhřívané sedačky a chtěl jsem xenonové světlomety (nejen kvůli lepšímu osvitu, ale z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že když auto pořádně svítí, tak protijedoucí vozy včetně i velkých podvědomě uhýbají doprava ke krajnici vozovky). Další představou bylo stáří vozu do 5 let a cenovka do 250.000 Kč. Auto používám pro zábavu i práci.



Přestože jsem byl s Octou spokojený, tak jsem chtěl trochu změnu a nejdříve jsem koukal po čistokrevné čtyřkolce Subaru Legacy. Provedení interiéru Suba na úrovni Dacie mne hodně rychle přivedlo k Volvu. Pochopitelně jsem prvně sednul do V70 III AWD (do předchozí generace bych nešel už jen kvůli absenci blinkrů ve zpětných zrcátkách), ale auto mě i přes královský vnitřní prostor a pohodlí tolik nezaujalo z hlediska vlastní jízdy a za další jsem se nevešel do svých požadavků na stáří a cenu vozu. Tak jsem oželel AWD, zkusil V50 ve výbavě Summum a u auta už zůstal.



Takže jsem následně pořídil V50 D2/84 kW, MY 2011, s motorem D4162T 1560 cm3, ve výbavě Summum, v barvě 455 Titanium Grey, s letním obutím 7x17" Spartacus (pneu 205/50 R17) a zimním 6,5x16" Cursa (pneu 205/55 R16).
Přestože to není čistokrevný Švéd (výrobní závod na menší Volva je belgickém Gentu), tak si mne V50 získala svými jízdními vlastnostmi. Auto je úžasně ovladatelné, čitelné, krásně sedí v zatáčkách i v přímce, řízení je přesné a poloměr zatáčení při parkování je fakt komfortní. Účinek brzd je rychlý a plynulý (obě nápravy jsou kotoučové), stabilizace vozu s nimi funguje příkladně. Skvělý podvozek zdědilo auto od Focuse. Moc se nemýlím v tom, když říkám, že to nejlepší co Volvo získalo od svého tehdejšího majitele Fordu, byly podvozky a to ostatní už byl jen slušně řečeno průšvih.



Důvodem, proč jsem si nakonec výše uvedenou V50 koupil, bylo především provedení interiéru auta, zejména pak úžasně pohodlné kožené sedačky (obě přední elektricky ovládané, řidičova i s pamětí a vyhřívané) seříditelné ve vícero osách, kvalita materiálů a zpracování všech ostatních prvků uvnitř, odhlučnění kabiny na rozdíl od konkurence skutečně fungující a v neposlední řadě i čistý a jednoduchý „skandinávský“ design (nesnáším nesymetrii a styl „od kolotoče“) a dále i možnost koupit auto v maximální výbavě.


Auto bylo kupováno v Čechách jako dovozové po skončení operativního leasingu ve Francii s číslem na tachometru 120.000 km a dle servisní knihy bylo servisované u koncesionáře Volvo na předměstí Paříže. Auto bylo v zánovním stavu (v cizině na rozdíl od ČR jsou prý docela tučné sankce při vracení vozů z leasingů v horším stavu) a ani origo Volvo diagnostika VIDA před koupí nic podezřelého neodhalila.

Motor v autě je mezinárodní, má původ u PSA a je poměrně rozšířený (Peugeot, Citroen, Ford, Mazda…Volvo). Na motor 1,6 HDI už toho bylo napsáno hodně (přes kladné i vyloženě záporné recenze na špatné odvětrávání). Já mám v autě variantu D2, která se vyráběla od roku 2010 jako 8ventilová speciálně pro Volvo a je spojena s manuální 6stupňovou převodovkou a výkonem 84 kW. S převodovkou jsem nadmíru spokojen a protože zatím nejsem invalida na levou nohu, tak automat ke mně nesmí domů. Z vlastního motoru už tak nadšený nejsem, v porovnání s papírově slabší Octavíí se 66 kW až tolik netáhne a při předjíždění někdy motoru výkon chybí. Jít cestou chipu zatím nechci, především kvůli pověsti motoru.



Jinak se o auto podle mne vzorně starám, dochlazuji turbo před parkováním, používám výhradně naftu Verva od Benziny, provádím výměnu oleje Mobil1 a originálních filtrů v intervalu 10.000 km. Za toto se mi auto oplácí velice slušnou spotřebou, dlouhodobý průměr (včetně jízdy po městě i dálnicích) mám 5,5 l/100 km.



Jak už jsem psal, tak mám Volvo V50 v nejvyšší výbavě Summum (nižší výbavové stupně jsou Kinetic a Momentum) a ta má kožený interiér, na kterém ale hoši od Volva zřejmě z nařízení Fordu začali šetřit a části sedaček, které nejsou tolik namáhané (boky a záda), jsou z koženky.

Nicméně sesle jsou fakt perfektní, skvěle tvarované, přestože to tak nevypadá ale mají i boční vedení a ve své třídě nemají konkurenci. Součástí sedaček jsou i bezpečnostní opěrky hlavy. Dále má Summum standardně bi-xenonové světlomety s ostřikovači a moje auto ještě třešničku v podobě natáčecích projektorů ve směru jízdy ABL (fakt to skvěle funguje a nejde to srovnávat s „jen“ přisvěcováním do zatáček). Druhou třešničkou auta nad rámec výbavy je elektricky ovládané střešní okno. A třetí třešničkou nad rámec výbavy je pak systém hlídání mrtvého úhlu (ve Volvu označováno Blis), a toto je opravdu věc, že další moje auto bez něj nebudu chtít.



Dále už jen Volvo Summum standard: 10x airbag, elektricky ovládaná okna vpředu a vzadu, tempomat na volantu, vyhřívání předních sedaček, elektrické ovládání sedaček (u spolujezdce nad rámec výbavy), při parkování sklápěcí a vyhřívaná a elektricky stavitelná dveřní zpětná zrcátka s blinkry a osvětlením nástupního prostoru, parkovací asistent vpředu i vzadu s možností vypnutí na středovém tunelu, handsfree bluetooth a kvalitní audio FM/AM s RDS a CD s ovládáním na volantu nebo na středovém panelu, ve spojení s deseti reproduktory (modré High Performance) a s anténou na skle i s ploutvičkou na střeše, USB i AUX konektor ve schránce loketní opěry, vnitřní zpětné zrcátko s automatickým antireflexním nastavením doplněné v pravém horním rohu o digitální kompas (tento je pak nad rámec výbavy), mlhová světla, dešťový senzor stěračů, loketní opěrky vpředu i vzadu s úložným prostorem, dvouzónová automatická klimatizace, vypínání airbagu spolujezdce, boční ochranné lišty v barvě vozu, stříbrné hagusy a nerez lišta na zadních dveřích, horizontální plná i vertikální síťová bezpečnostní roleta v kufru, výklopný systém uchycení zavazadel v kufru, elektricky ovládané víčko nádrže, centrální zamykání vozu s dálkovým ovládáním, čtecí lampičky vpředu i vzadu, dojezdové rezervní kolo + zvedák, trojúhelník a lékárnička Volvo.


Ve voze mám nad rámec výbavy ještě zabudovanou originální navigaci s ovládáním pod volantem nebo pomocí IR dálkového ovladače. K navigaci mám drobnou výtku, a to že nepodporuje pro hlasové navigování i pro vlastní nastavení češtinu a na dotaz v autorizáku s tímto není ani v budoucnu počítáno. Jinak palubní počítač a ostatní informace z centrální jednotky češtinou komunikují, ihned po zakoupení auta jsem ho nechal počeštit.


Do auta jsem nechal dodělat zamykání zpátečky Construct a namontoval zástěrky, které už dnes nejsou moc rozšířené, ale fungují spolehlivě, a dále jsem pořídil gumové i textilní koberce Volvo včetně plastové vany kufru.
Pokud se jedná o další provozní náklady, tak jsem během dvou let v autě měnil jen oleje (motorový i převodový) a filtry, a dále koupil preventivně novou baterii. Proběhla repase alternátoru, výměna gufera na převodovce a ve 140.000 km byly dělány v autorizáku rozvody s cenou velice přívětivou (na toto platí celoevropská dotační akce Volvo).
Ceny originálních náhradních dílů jsou samozřejmě vyšší, protože Volvo přece jen už patří do prémiovějšího segmentu. Valná většina spotřebních komponentů je ale řešitelná druhovýrobou, která je naopak na tento model vozu poměrně rozšířená. Použité díly se dají sehnat rozumně i na vrakovištích.


Pokud se jedná o prostornost vozu, tak je to v rámci třídy zcela v normálu. Volvo V50 není premiantem třídy v prostoru pro posádku ani ve velikosti kufru. Nicméně 4 dospělé osoby za jízdy trpět nebudou, vše je pohodlné, ergonomické, nic netlačí a nepřekáží (sedačky, loketní opěry, kvalitní plasty…). Pro 5 osob je to už opravdu jen nouzovka na kratší vzdálenost. Chybí odkládací prostory ve dveřích (v předních malé kapsy, v zadních nejsou vůbec), ale toto je daň za místo pro bezpečnostní výztuhy. Vyřešil jsem to boxama a nalepovacíma síťkama z Aliexpress. Standardně jsou úložné kapsy jen v opěradlech sedadel a pod sedákama. Dále jsou úložné prostory v loketních opěrách a v palubce před spolujezdcem, nicméně konkurence nabízí prostornější schránky. Subjektivně interiér působí stísněným dojmem díky masivním prvkům, sloupkům karoserie a tuhým rámům dveří. Toto je daň za pasivní bezpečnost Volva a právě proto si lidé Volvo kupují. Když ale vezmete do ruky metr, tak to v porovnání s konkurencí tak strašné není. To samé platí o kufru, který je se staženou roletou srovnatelný i s ikonickou Octavií, se zataženou je to ale o dost hůře přístupné. Pro tahání větších věcí jde naštěstí roleta rychle vyjmout. Nakládací hrana je snížená. Zadní sedačky jdou pochopitelně posunout (sedáky) a sklopit (v poměru 1/3 a 2/3) a vytvořit vodorovnou plošinu s kufrem, současně lze společně posunout i bezpečnostní síťovaná roleta chránící posádku proti poranění uvolněným nákladem.



Během provozu jsem narazil na pár maličkostí, které pijou krev:

1. Není osvícená horní poloha kolébkového spínače odemykání/zamykání v předních dveřích. Nejdříve jsem si myslel, že to mám rozbité, a tak jsem spínač rozebral a zjistil, že je osvícená jen dolní poloha-zamknutí. Opravdu nevím, proč to tak je, vše ostatní v interiéru v noci svítí a jen tento spínač ne (odemčení).

2. Zadní okna jdou stáhnout jen do cca poloviny. Toto je zřejmě také daň za bezpečnou konstrukci dveří.


3. Nejdou mi spustit najednou pomocí dálkového ovladače všechna okna pro rychlé vyvětrání.

Hodnocení:
Podle mne se jedná o solidně provedený a poskládaný vůz s vysokým stupněm pasivní bezpečnosti, s perfektními jízdními vlastnostmi, útulným vnitřkem, s nízkou spotřebou paliva, ale i vyššími provozními náklady.
Nejedná se, jak zlí jazykové tvrdí, o předražený Ford Focus. Ano, pořizovací cena V50 byla proti Focusu cca dvojnásobná, ale kromě podvozku to je zcela jiné auto. Zejména v interiéru a v bezpečnostních prvcích vozu je tato přidaná hodnota hodně vidět.

Klady	Zápory
komfort	dynamika motoru
pasivní bezpečnost	cena originálních dílů
jízdní vlastnosti	nejdou stáhnou zcela zadní okna
spotřeba nafty	osvícení spínače ve dveřích zamčeno/odemčeno
kvalita zpracování	originální navigace bez češtiny

Spolehlivost	1
Provozní náklady	2
Cena náhradních dílů	2
Dostupnost náhradních dílů	2

Koupili byste si automobil od stejné značky znovu? - ano