Citroen DS3 1.6 THP: Stylový sportovec

Přestože se Citroën v　drtivé většině specializuje na výrobu komfortních rodinných korábů, čas od času vrhne na trh nějakou tu lahůdku se sportovním espritem. Přesně tahle charakteristika sedí i na loňskou novinku jménem DS3, která je pionýrem zamýšlené série vozů s　tímto označením odkazujícím na legendu stejného jména. Současně je ale horem dolem omýlán známý „antiretro“ slogan o tom, že DS v　tomto případě neznamená „Déesse“ neboli bohyně nýbrž DS - different spirit, čili něco úplně jiného. DS3 vychází bez větších úprav z z　konceptu DS3 Inside představeného v　roce 2009 u příležitosti 90. výročí zahájení výroby prvního Citroenu typu A. Volně pak navazuje na divé motokáry AX GTI, SAXO VTS a naposledy pak C2 1.6 VTS. Kromě zavádějícího označení DS3 tedy žádný konkrétní předobraz v　minulosti nemá, což je zásadní rozdíl oproti „pětistovce“ od Fiatu nebo MINI. Mimo tyto dva je soupeře nutné hledat mezi auty, jakými jsou Fabia RS, Alfa MiTo nebo Audi A1. My jsme si povodili provedení s　přeplňovanou jedna šestkou THP.

Zvenku originál se vším všudy
Charakteristickou vlastností vzhledu DS3 jsou bohaté možnosti jeho individualizace prostřednictvím mícháním barevných kombinací jednotlivých partií karoserie a jejích detailů. 38 barevných odstínů karoserie a střechy,12 verzí kol a čtyři (zatím) možné polepy střechy s　roztodivnými ornamenty, uspokojí styl většiny zájemců. Náš stroj byl prostřednictvím kombinace antracitové metalízy, bílé střechy a dalších prvků stejného odstínu včetně fešných sedmnáctipalcových ráfků z　lehkých slitin vystajlován v　dekadentně-sportovním duchu. Na kapotě zaujme zbrusu nové logo řady DS nahrazující klasický „stromeček“, jinak zde najdeme některá podobenství s výchozí C3.To už není případ zbytku auta, kde designéři rozjeli nápaditou hru s　křivkami karoserie a jejím lakováním. Zvláštní pozornost zaslouží hlavně prostřední sloupek trčící k　nebi resp. ke střeše jako žraločí či delfíní ploutev v　barvě střechy. Elegantní zadní záď je zdánlivě podobná Mini a s decentním přesahem střechy a dvojitou koncovkou výfuku působí patřičně sportovně.

Stylový i funkční interiér
Také vnitřek francouzské hadimršky nepostrádá originální styl. Auto je sice navenek malé, ale oba přední cestující mají místa dost ve všech směrech. Bohatě polstrovaná i dobře tvarovaná sedadla představují rozumný kompromis mezi komfortem a sportem, cestující s　korpulentnějším pozadím by ale mohli trpět jejich nevelkou šířkou. Na zadním úsporném otománku je pochopitelně místa pomálu, takže dva běžně vzrostlí dospělci se budou nejspíš cítit dost klaustrofobicky. Bytelná přístrojovka je v　základních rysech podobná s　C3. Zásadním estetickým prvkem je široký lesklý pás lakovaný vždy v　barvě střechy, ve kterém jsou zasazeny všechny podstatné funkční náležitosti vyjma rádia a ovládání topení, které mají své místo o něco níže v　lesklé černi středového panelu. Velmi se povedly analogové budíky tachometru a otáčkoměru v　hlubokých tubusech, digitální sekci zastupuje palivoměr spolu s　nezbytnými údaji o spotřebě paliva, ujeté vzdálenosti atd. Potěší citlivá vestavba informačního displeje rádia přiměřených rozměrů (pidivůz naštěstí neměl navigaci) hned pod středovými výdechy topení - ve srovnání se stejnou partií u　takové Alfy Giullieta podařené dílko. Displej chválíme rovněž za přívětivou grafiku a jednoduché ovládání. Podobně jsou na tom i ovladače topení a solidně hrající rádio. Vadilo mi nešikovné umístění USB zdířky vedle ruční brzdy, kde při každém zatahování „ručnice“ velmi akutně hrozí vylomení „flešky“. DS3 překvapivě disponuje velmi solidním kufrem s 285 litry základního objemu. Pod podlahou dokonce našla své místo tradiční dojezdová rezerva.

Osvědčené turbo umí s prckem pěkně hodit
Malá stylovka využívá pro svůj pohon trojici zážehových motorů vyvinutých spojenými silami PSA a BMW a obligátně také dva diesely. V　základu se musíte spokojit s　atmosférickou jedna čtyřkou VTi, následuje stejně značená šestnáctistovka. Dieselovou sekci pak zastupují dvě šestnáctistovková „hádačka“ s　90 resp. 110 koňskými silami. Nás ale samozřejmě bude zajímat vrchol nabídky alias známý přeplňovaný agregát 1,6 litru s　označením THP a 156 koníky. Připravovaná tisícikusová sérii DS3 Racing bude mít k　dispozici stejný motor, ovšem s　naladěním až 147 na kW (200k), který je běžně používán třeba v　Peugeotu RCZ. Jednotky THP i VTi jsou obecně známé svým výtečným točivým momentem v　nízkých otáčkách a ani v　našem případě tomu přirozeně nebylo jinak neboť 240 N.m. číhá už v　1.400 ot./min. Lopatky turba se roztáčí už od tisíce otáček, takže se můžete spolehnout na pohotovou odezvu na přidání plynu a rychlý úprk rafičky otáčkoměru k　vyšším metám. Motor je přitom uživatelsky velmi příjemný i pro běžné jezdění po městě, k　čemuž přispívá jeho tichý chod, až jsem si říkal, že při sportovní jízdě by trochu ryčnějšího soundu neškodilo. S přátelskou charakteristikou je spjatá absence tuboefektu, ale i výraznějšího výkonového vrcholu, který se rozplývá v　mocném zátahu. Vytáčení nad 5.000 postrádá efektivitu, ačkoli nejvyšší výkon dlí až v　šesti tisících. Mile překvapilo řazení šestistupňového manuálu. To se diametrálně liší od běžné C3 s　jejím nepřesným „gumákem“ a svojí pregnantností připomíná německou nebo japonskou produkci. Pětka a šestka jsou vyloženě dlouhé (ve 130 km/h na šestku točí pod 3.000 ot./min.), ale silný motor si s　tím dobře poradí a zachovává si výbornou pružnost. Také spotřeby se nový majitel „téhápéčka“ nemusí obávat. Ani při vyloženě brutální „střelbě“ si totiž motor (alespoň podle palubního počítače) neřekl o více než 8,4 litru na sto.

Kvalitní sportovní zážitky kazí mátožné řízení
Fešná karoserie DS3 je postavena na malé platformě z　produkce PSA známé z　C3 a malých Peugeotů. U sníženého podvozku je sympatické, že si na svoje sportovní geny jen nehraje, ale v　zatáčkách za městem skutečně předvede i srdnaté sportovní výkony. Nepodbízí se tak paradoxně svému zamýšlenému zákazníkovi pohodlnou jízdou po městě, jak by mnohý kavárenský povaleč od vystajlovaného mazlíka čekal. Pravá zábava však začíná, až jakmile se od obrubníku necháte vitálním motorem katapultovat kamsi mimo vír velkoměsta. Autíčko při takovém expresním teleportu prokáže kultivované a klidné chování při rychlé jízdě po dálnici, ale i to je pro něj spíš doplňková disciplína. První „přílet“ do zatáčky stejně jakákoliv plavba zvlněnou krajinou odkrývá příliš vláčné naladění posilovače, které řidiči přivozuje nechvalně známý gumový pocit z　jízdy francouzským vozem. Menší problém jsem měl hlavně s　odhadem chování v　zatáčkách, jelikož od předních kol přicházejí o jejich budoucích úmyslech jen opravdu kusé zprávy a také převod není bůhvíjak strmý. To je velká škoda, protože podvozek se jinak projevil jako velice schopný nástrojem k　zdolávání nástrah točité trati a zdá se tak, že francouzští konstruktéři konečně úspěšně zužitkovali své bohaté zkušenosti nabyté při působení v　MS v　rallye. Dovednosti sportovně naladěného podvozku umí dobře poodhalit vypnutí ESP, které se samo znovu neaktivuje v　padesátce jako u jiných francouzských aut. Za normálních okolností je stabilizace příliš úzkostlivá. DS3 prokazuje dostatek talentu taky při ubrání plynu v　zatáčce, kdy se dá snadno přinutit k lehce zvladatelnému driftu. Kotoučové brzdy na všech kolech nejsou moc kousavé, zato se dají docela pěkně dávkovat.

Retro nejen pro metro
Na to jak měšťácky se nový hot-hatch z　dílny Citroenu tváří, je DS3 s　nejsilnějším motorem překvapivě schopným autem i ke skutečným silničním radovánkám. Esteticky nadmíru zdařilý celek pohání energicky vpřed moderní přeplňované srdce, které kupodivu ani moc nežere keříky kolem cesty a potěší i přesné řazení. Jízdní vlastnosti jsou velmi dobré, škoda jen méně citlivého řízení. DS3 přirozeně vybízí ke srovnávání s　MINI, pětistovkou, A1 nebo MiTem a troufám si tvrdit, že v　této partičce nebude svým stylem ani technikou rozhodně jen do počtu.