Citroen DS3 Cabrio: Celoroční radovánky

Romantičtější značka z tandemu skupiny PSA má s výrobou derivátů klasických modelů v „letní“ úpravě svoje nemalé zkušenosti. Stačí vzpomenout legendární „kachnu“ 2CV se shrnovací střechou, oblíbené plážové vozítko Méhari odvozené z téhož základu nebo pozoruhodného univerzála C3 Pluriel z nedávné minulosti. V případě modelu DS3 dává nyní výrobce po ostrém provedení Racing svým zákazníkům trochu vydechnout, když do nabídky zařazuje stylové provedení pro horké slunečné dni. Jak se s ním jezdilo?

Už v základním genetickém kódu je DS3 autem, které v uniformním davu rozhodně nepřehlédnete. Logo řady DS na kraťounké kapotě, výrazné na LED diody situované na výšku nebo prostřední sloupek trčící k nebi, resp. ke střeše, jako žraločí či delfíní ploutev v barvě střechy, to všechno a mnohem víc dostanete i v základu. Trochu nepřesné označení Cabrio (jde spíše o landaulet) se vyznačuje shrnovací plátěnou střechou v odlišném odstínu od barvy laku, jejíž elektricky řízené shrnutí lze zvládnout během 16 sekund i za jízdy až do rychlosti 120 km/h. Změněné svrchní partie nijak zásadně nemění celkový profil fešného sporťáčku, odlišná je přesto záď s miniaturními dvířky do kufru a nevelké zadní sklo integrované ve skládacím modulu.

Také vnitřek francouzské hadimršky nepostrádá originální styl. Auto je sice navenek malé, ale oba přední cestující mají místa dost ve všech směrech. Bohatě polstrovaná i dobře tvarovaná sedadla představují rozumný kompromis mezi komfortem a sportem, cestující s korpulentnějším pozadím by nicméně mohli trpět jejich nevelkou šířkou. Na zadním úsporném otománku je pochopitelně místa pomálu, takže dva běžně vzrostlí dospělci se budou cítit dost klaustrofobicky. Fešná přístrojovka je v základních rysech podobná s C3. Zásadním estetickým prvkem je široký lesklý pás lakovaný vždy v barvě střechy, ve kterém jsou zasazeny všechny podstatné funkční náležitosti vyjma rádia a ovládání topení, které mají své místo o něco níže v lesklé černi středového panelu. Docela se povedly analogové budíky tachometru a otáčkoměru v hlubokých tubusech, digitální sekci zastupuje palivoměr spolu s nezbytnými údaji o spotřebě paliva, ujeté vzdálenosti atd. Potěší citlivá vestavba informačního displeje přiměřených rozměrů hned pod středovými výdechy topení, logika ovládání ani grafika však už nepůsobí úplně soudobým dojmem. Stažení střechy je, jak již zmíněno, docela rychlé a jízda „nahoře bez“ minimálně do stovky (pak už fouká) krásně povznášející, v nejzadnější poloze sklopení však není vidět zhola nic přímo dozadu, neb složená střecha vystaví nad kufrem neprostupnou hráz. DS3 ani v běžné konfiguraci neplýtvá litry v zavazadlovém prostoru (285 litrů) a Cabrio uřízne ještě o 40 litrů méně. To by ještě za daných okolností nebylo tak fatální, nebýt až komicky miniaturního vstupního otvoru, kdy dovnitř tak tak vsunete brašnu s notebookem.

(+) hezký design přístrojové desky
(+) pohodlí vpředu
(-) miniaturní zavazadelník
(-) dozadu není přes staženou střechu nic vidět

Pohon Cabria obstarávala střední výkonová modifikace známého přeplňovaného agregátu 1,6 litru s označením THP a 156 koníky. Jednotky z této generace motorů, vyvinuté ve spolupráci s BMW, jsou obecně známé svým výtečným točivým momentem v nízkých otáčkách a ani v našem případě tomu přirozeně nebylo jinak, neboť 240 Nm číhá už v 1 400 ot./min. Lopatky turba se roztáčí už od tisíce otáček, takže se můžete spolehnout na vcelku lineární odezvu na přidání plynu a rychlý úprk rafičky otáčkoměru k vyšším metám. Motor je přitom uživatelsky velmi příjemný i pro běžné jezdění po městě, k čemuž přispívá jeho tichý chod, až jsem si říkal, že při sportovní jízdě by trochu ryčnějšího „soundu“ neuškodilo. S přátelskou charakteristikou je spjatá absence tuboefektu, ale i výraznějšího výkonového vrcholu, který se rozplývá v mocném zátahu. Vytáčení nad 5 000 postrádá efektivitu, ačkoli nejvyšší výkon dlí až v šesti tisících. Řazení šestistupňového manuálu časem zjevně ztrácí na přesnosti, i tak se ale diametrálně liší od běžného C3 s jeho nepřesným „gumákem“. Pětka a šestka jsou u DS3 vyloženě dlouhé (ve 130 km/h na šestku točí pod 3 000 ot./min), ale silný motor si s tím dobře poradí a zachovává si příkladnou pružnost. Oproti běžnému provedení DS3 jsem na dynamice subjektivně nepocítil objektivně zanedbatelný nárůst hmotnosti o 25 kg u Cabria. Také spotřeby se nový majitel tohoto „téhápéčka“ nemusí obávat. Ani při vyloženě brutální „střelbě“ si totiž motor (alespoň podle palubního počítače) neřekl o více než 12 litrů na sto, stačí ale jen trochu slevit a rázem se v klidu vměstnáte do sedmi.

(+) uživatelsky vstřícný charakter motoru
(+) pružnost ve většině režimů
(+) rozumná spotřeba
(-) méně charakteru

Fešná karoserie DS3 je postavena na malé platformě z produkce PSA známé z C3 a malých peugeotů. U sníženého podvozku je sympatické, že si na svoje sportovní geny jen nehraje, ale v zatáčkách za městem skutečně předvede i srdnaté sportovní výkony, byť skelet otevřeného provedení vykazoval navzdory firemním proklamacím zvýšené tendence ke kroucení. Nepodbízí se tedy svému zamýšlenému zákazníkovi (nebo spíš zákaznici) výhradně pohodlnou jízdou po městě, jak by mnohý kavárenský povaleč od křehkého seladona čekal. Pravá zábava však začíná, až jakmile se od obrubníku necháte vitálním motorem katapultovat kamsi mimo vír velkoměsta. Autíčko při takovém expresním teleportu prokáže kultivované a klidné chování při rychlé jízdě po dálnici, ale i to je pro něj spíš doplňková disciplína. První „přílet“ do zatáčky, stejně jako jakákoliv plavba zvlněnou krajinou, odkrývá příliš vláčné naladění posilovače, které řidiči přivozuje nechvalně známý gumový pocit z jízdy francouzským vozem. Menší problém jsem měl hlavně s odhadem chování v zatáčkách, jelikož od předních kol přicházejí o jejich budoucích úmyslech jen opravdu kusé zprávy. To je velká škoda, protože podvozek je jinak velice schopným nástrojem ke zdolávání nástrah točité trati a zdá se, že francouzští konstruktéři konečně úspěšně zužitkovali své bohaté zkušenosti nabyté při působení v MS v rallye. Dovednosti sportovně naladěného podvozku umí dobře poodhalit vypnutí ESP, které se samo znovu neaktivuje v padesátce jako u jiných francouzských aut. DS3 prokazuje dostatek talentu taky při ubrání plynu v zatáčce, kdy se dá snadno přinutit k lehce zvladatelnému driftu zadní osy. Kotoučové brzdy na všech kolech nejsou moc kousavé, zato se dají docela pěkně dávkovat. A samozřejmě – jízda s větrem ve vlasech nemá v teplém letním večeru chybu.

(+) jízda bez střechy
(+) velmi schopný podvozek
(+) perfektní brzdy
(-) podivné řízení

Otevřené provedení „dé-es-trojky“ potvrdilo, že známé kvality tohoto stylového sportsmana se neztrácí ani po odhození svršků. Co do činění tedy budete mít s hbitým vozíkem, který své přednosti stejně dobře jako na městském bulváru prodá i na točité okresce. Musíte si na oplátku zvyknout na omezený prostor v zadní části vozu, stejně jako na kolísavou kvalitu použitých materiálů. Že se za vámi ale každý ohlédne, snad ani nemusím zdůrazňovat.