Dacia Sandero Stepway 0.9 TCe Easy-R: Z Rumunska s robotem

František Mašek - 12. 09. 2016
+ 12
Tenhle test berte jako zkoušku toho nejlevnějšího automatu, který můžete na našem trhu mít. Celé tohle auto v nejvyšší výbavě Stepway (vychází z Arctica) stálo 261 900 Kč. A s touhle cifrou musíme všechno porovnávat.

Dacia Sandero je nejlevnější automobil na našem trhu. Jeho verze Stepway je o nějaký ten centimetr vyšší (celkem 195 mm), což je příjemné v terénu. Má lepší průchodnost, než většina SUV. Samozřejmě mluvíme o zlomech a překážkách, vyjetých kolejích, ale ne o klouzavém povrchu, sněhu, traverzování apod. Tohle je stále jen a jen dvoukolka.

Efektní oplastování, pěkný lak či stříbrné lišty na střeše udělaly z auta hodně žádaný objekt zájmu lidí. Většinou se za ním otočili lidé kategorie 50+, což je ovšem také cílovka. Proč ne? Jsou to lidé, kteří léta jezdili s jedním autem a teď se před důchodem rozhodli koupit nové, aby sloužilo, dovezlo je na chatu, mělo záruku… A to všechno Dacia splňuje a navíc – ta cena!

Navíc je to auto prostorné, vždyť lehce přeskakuje čtyři metry a kufr má 320 litrů. Co na tom, že všude jsou vidět úsporná opatření – chybí obložení pátých dveří, i v nejvyšší výbavě jsou vzadu švihadla, hever je zaražený v boku kufru, posuv výšky pásů známe ještě z devadesátých let… Vždyť tyhle prkotiny nikdo nepotřebuje, když chce levné auto. A tohle i dobře vypadá a není to žádná naleštěná bída.

Rychle pod kapotu

Nyní se podívejme na to, co je pod kapotou. Na podvozku jsou tu stále ty samé díly ze starých renaultů, které jako zombie vychází z motoristických hrobů. Víte, tohle nám stačilo před lety. Jenže to bylo srovnávací měřítko vyosené úplně jinde. Teď konkurence utekla i s velmi levnými auty někam jinam. Trojlístek miniaut z koncernu VW, další trojlístek z Kolína, korejské picanto či i10. Všechny jsou už jízdními vlastnostmi někde úplně jinde. Sandero bohužel za nimi zaostává o parník. Řízení je nepřesné a podvozek je nejistý, karoserie se silně naklání. Reakce na boční vítr je výrazná. Jenže zase tu je ta cena 261 900 Kč, resp. 174 900 Kč za ten úplně nejlevnější a nejzákladnější model, který má tenhle podvozek taky. Vyberte si sami.

Zpátky k autu a jeho motoru. Tady pod kapotou pracoval tříválec o objemu 0,9 litru s přeplňováním. Výkon 66 kW zní slibně. Točivý moment 140 N.m při 2250 ot/min také. Jak motor jede. Je to tříválec s omezenými odpory, takže do otáček krásně letí. Tah není sice extrémní, ale hledáme turbodíru a nic. Zrychluje plynule (pokud to jde, ale o tom dál) a nezastaví ho ani 130 km/h. Klidně by si dal 140… Zajímavé. Největší jeho výhodou je jeho tichý chod a to, že je lehoučký, jako pírko. Díky tomu se i ten ne úplně ideální podvozek choval příjemněji.
Spotřeba 6,5 l na 100 km není nic moc. Ono downsizing funguje jen na papíře, realita je trochu jiná. Když jsme zmínili výhodu motoru, musíme najít i nevýhodu. Tříválec je ve volnoběžných otáčkách špatně vyvážený a vyšší harmonické frekvence často rozkmitají karoserii. Ačkoli nejsme přátelé stop-start systémů, tady jsme byli rádi, že na každé křižovatce agregát vypnul.

To není automat

Na začátku jsme psali, že to je nejlevnější auto s automatickou převodovkou. Není to tak úplně pravda. Tohle je totiž klasická pětistupňová mechanická skříň se standardní spojkou, kterou ovšem ovládá robotický systém. Je tu možnost pákou ručně volit stupně, ale základem je, že i když je uvnitř všechno jako v mechanické převodovce, auto to dělá za vás.

Až dosud robotické převodovky měly spousty nectností. Cukají, mají velké prodlevy, hodně se rozmýšlejí, co zařadit… A tahle převodovka, jak jsme zjistili, zcela… bohužel zcela zapadla do této kategorie. Je to typický představitel všeho, co jsme vyjmenovali. Zvlášť v krátce převodovaných stupních dlouho srovnává chod ozubených kol, takže z dvojky na trojku trvá přeřazení pod plynem skoro dvě sekundy. A to je neskutečně mnoho. Zkuste při předjíždění na dvě sekundy sundat nohu z plynu. Robotické převodovky prostě potřebují, aby s nimi řidič spolupracoval. Když chtějí přeřadit, řidič musí ubrat plyn, aby nešel proti přibržďování soukolí a po zařazení zase na plyn šlápl.

Bohužel převodovka Easy-R má vlastnost, která byla asi zamýšlena dobře, ale v jiném kontextu dopadne špatně. Člověk totiž nikdy neví, kdy převodovka přeřadí. Typické pole otáček prostě neexistuje. Vše záleží na poloze plynového pedálu, zatížení, otáček motoru a bůh ví čeho ještě. Takže jednou se řadí na tu trojku ve 2000 ot/min, jindy klidně až v 5000 ot/min (pozor – jednou jsme dokonce čekali až do omezovače!). A řidič jen čeká, kdy to v převodovce cukne a auto „povolí“ v tahu, aby mohl sundat nohu z plynu. S touhle převodovkou je to o věčném čekání. Ať už nohu z plynu sundáváte nebo ne. Ale kdo si myslí, že si zvykne a nechce prostě řadit, tomu řekneme jedinou věc: 261 900 Kč.


+ Cena
+ Vzhled vozu
+ Prostornost
+ Tichý a lehký motor
- Nevyvážený motor na volnoběh
- Zastaralý podvozek a řízení
- Převodovka Easy-R cuká

Tagy