Dlouhodobý test Peugeotu 208: Srovnáváme s předchůdcem

Abychom mohli srovnávat Peugeot 208 s modelem 207, zajeli jsme do Auto ESA, kde nám přistavili nádherně naleštěný oranžový kousek. Perfektní. Na tomhle dokonale vyniknou všechny změny. Jelikož je i sedačka ještě mokrá od toho precizního čištění, začněme exteriérem.

Překvapivě kratší

Peugeot 208 je proti svému předchůdci o nezanedbatelných sedm centimetrů kratší. Je to překvapivé, vždyť mezigeneračně většinou auta rostou. Tady se ale ubíralo především na převisech. Když se podíváte do fotogalerie, jasně to poznáte. Hlavně vpředu. Rozvor 254 cm zůstal nezměněný. Výška a šířka je také přibližně stejná.

Design vozu se změnil zásadně. Lví tlama tu sice zůstala, ale je zcela odlišná. Má jiný tvar, jiné posazení uprostřed přední části. Jinak se tu zachází se světly, která jsou položená víc k bokům, což auto výrazně opticky rozšířilo. I prolisy na přední kapotě vypadají famózně. Prostě přední část je mnohem propracovanější, dospělejší, luxusnější. Jen škoda, že světla mají hromady výplotků. Nahoře vystouplý kousek pro denní svícení, protažení do stran a dole pak apendix nad blatníkem. Tady je třeba připomenout starou pravdu, že méně je někdy více.
Ale to platí i o zadních světlech, která jsou jakoby rozmázlá po bocích karoserie. Jejich dvoubarevné čiré prosklení je dost efektní, stejně jako špičatější vykrojení dveří zavazadelníku. To sice víc omezí nakládání v rozích, ale práh je o maličký kousíček níž (i když stále dost vysoko).
Podrobný pohled do okének pak prozradí, že osmička má o dost silnější všechny sloupky, takže výhled je o něco horší. Je to pravda. Mnohým řidičům to může dost vadit.

A jak je na tom srovnání kufrů? Osmička je na tom lépe – zavazadelník je delší, širší a vůbec pojme o 18 l více nákladu. Příjemné zjištění, zvlášť po informaci, že je auto kratší. Jak tedy dosáhli tohoto zlepšení?
Zdá se, že je to tím, že sedadla jsou více vzpřímená a navíc se celá kabina posunula lehounce dopředu. A tak se dostáváme dovnitř.

Začínáme rozměry

Přístrojovka je dost vykouslá, zvlášť před spolujezdcem. Hodně z toho profituje podélný prostor. Na straně blíž ke krajnici je tak místa výrazně více v nové generaci než ve staré sedmičce. Za řidičem už to tak slavné není. Je to dáno jeho zvláštní pozicí za volantem.
Řidič totiž má před sebou maličkatý volant a nad ním budíky. Ano, správně – malý volant je posunutý víc dolů a všechny budíky jsou vysunuté nad něj. Řidič tak nemá ruce přímo před sebou, ale tak trochu složené v klíně. Jak jsme psali v úvodním testu, je to pozice trochu nezvyklá a někdo se s ní nevyrovná. Je ideální pro řidiče střední postavy. Ti malí a ti velcí s ní mají problém. My se bohužel řadíme do skupiny nejvyšších, a tak musela jít sedačka až dozadu, zcela dolů, volant také dolů a stejně jsme na budíky moc neviděli. A v téhle pozici na zadních sedadlech moc místa nezbývá.

Na výšku je vepředu auto silně nadprůměrné. Vzadu je to už horší. Ale srovnání osmičky se sedmičkou vychází lépe pro nový vůz, a to díky lepšímu vybrání polstrování.
Zato horší známky musí mladší sourozenec dostat při porovnání vnitřní šířky. Když se otevřou dveře, je jasné, čím to je. Jejich tloušťka je výrazně větší a ubírá tak místo pro cestující. Vzadu si dva dospělí lidé vedle sebe sednou. Tři už ne. Tedy vlastně ano, ale každý bude muset sedět na půlce zadku. Škoda.

Design

Když jsme už uvnitř, musíme upozornit na ohromný – nebo spíš gigantický skok v designu. Peugeot 207 byl v tomto směru zastaralý už v době svého uvedení na trh. Jeho displej v horní části přístrojovky vypadá jak z historické kalkulačky, ovladače rádia jakbysmet. A klimatizace? Nebo zásuvka na kartu (použil ji vůbec někdy někdo?). Ach jo. I sedadla byla spíš smutná requiem na boční vedení. Takže raději skočíme do 208.
Tady se všechno ovládá displejem o velikosti menšího tabletu. Po straně je jen kolečko na ovládání hlasitosti, přímý směr na menu a překlikávání v jeho položkách. Jinak nic. Klimatizace má opět jen několik tlačítek.

Další displej je pak mezi přístroji. Ukazuje všechny důležité informace v zorném poli řidiče. Nám nejvíc pomáhá digitální rychloměr. Ale není problém třeba aktuální spotřeba apod.
Vzhled je dramatičtější, dynamičtější, elegantnější. Přístrojovka je měkčí, už si o ní nerozbijete klouby, když o ni zaklepete. Zamrzí však, že si stále novější auto nese některé prvky starého. Příkladem budiž ovládání předních okének, které lze z jedné řady v klidu vyjmout a vsadit do druhé.

Motor

Tohle je kapitola, která bude velmi úzká. Motor byl ve 207 stejný jako ve 208. Vyrábí se už od roku 2002 a mění se jen drobné detaily.
To, co obě auta dělí propastně, je ovšem jízda. Porovnávat 207 s 208 prakticky nejde. Podvozek novějšího vozu je na mnohem vyšší úrovni. Teď to vypadá, že má podvozek dokonalý. Ale tak to není. Jen ta vztažná soustava byla dost nízko. Peugeot 207 bohužel ještě trpěl pozůstatky „francouzské plynulosti“. Byl pohodlný, ale jen do té doby, dokud nepřišly větší nerovnosti nebo, nedej bože, zatáčky! Pak najednou zjankovatěl a vlál jak trenky na šňůře.

To 208 má podvozek tužší a přesnější. Dotahuje se na evropské konkurenty. Sice má stále ještě rezervy (viz náš úvodní test), ale už není třeba se bát za volant vzít trochu razantněji. I kolem středové polohy dokonce cítíme jakousi redundantní odezvu od řízení. Malý volant se zkráceným převodem je pak jak z motokáry. Famózní. Člověku se hned chce víc vrhat do zatáček.
Tam ho ale přibrzdí sice lepší, ale stále nepřesné řazení. Brzdy jsou tak akorát. V menším voze po zahřátí citelně ochabovaly a u hodně teplých kotoučů byl sklon k fadingu hodně citelný.

A ještě jeden poznatek na závěr – posun v odhlučnění interiéru je propastný. Poznáte to například už tím, že kolem projede jiné auto. Ve 207 jako byste poslouchali celou scénu v Dolby Surround 7.1, ve 208 pak ve sluchátkách vycpaných kapesníky. Jen ten hlasitý motor by mohli ještě víc odizolovat.

Testovaný vůz byl zapůjčen z programu Peugeot Vyzkoušené Vozy