Fiat Bravo 2,0 MultiJet - jeho revírem jsou především dálnice

Dvojčata Bravo a Brava koncem tisíciletí znal snad každý. Nezaměnitelné oblé tvary však nedokázaly zastínit nižší spolehlivost. Proto italská automobilka přišla se stylovým nástupcem Fiatem Stilo, který měl zbořit všechny mýty a udělat tlustou čáru. Bohužel Stilo stvořené v "německém" duchu se německým kvalitám nedokázalo ani přiblížit. A tak se nad Fiatem zatáhla černá mračna. Italům nezbývalo nic jiného, než postavit skutečně povedený vůz. Po vcelku úspěšné poslední generaci Punta automobilka přispěchala opět s modelem Bravo, který se podle prvního našeho redakčního testu s povedlo. Fiat tak před třemi lety nasadil konečně laťku pořádně vysoko. Jak je tedy na tom inovovaný model Bravo vybavený nejsilnější pohonnou jednotkou v současné době?

Karoserie: malé Maserati

Bravo prodělalo pro modelový rok 2010 řadu drobných kosmetických úprav. Jde zejména o matně šedé pozadí pod čirým krycím sklem předních světel a světle šedou mřížku v nárazníku, nahrazující dosavadní černou. V případě stříbrného laku nyní Bravo působí možná až zbytečně fádním dojmem, sytá avšak decentní barva Blu Maserati ale naopak s touto kombinací vytváří působivý dojem. V námi testované výbavě Sport zdobí Bravo minimum chromovaných prvků. Dvoubarevné sedmnáctipalcové disky přidávají na atraktivitě a Bravo vypadá v této kombinaci zatraceně dobře.

(+) design

Interiér: krásný ale s přešlapy

Po otevření dveří zaujme dvoubarevné provedení sedadel čalouněné ve třech druzích látek obohacené o modré prošívání. Sedadla poskytují dostatečnou oporu i přestože mají měkčí výplně. Zesílené boky však zaručují dostatečné vedení těla. Sedadlo řidiče lze nastavit velmi nízko, což chválím. Slova chvály zaslouží i anatomicky tvarovaný volant s perforovanou kůží, pedály s malými rozestupy a opěra levé nohy.

V kabině narazíte na různé druhy povrchových materiálů. Nejčastěji na měkčený plast s hrubým povrchem, který napodobuje strukturu vláken v tkanině nebo karbonu. Displej systému "Blue and Me Instant Nav" se chlubí skvělou grafikou (bohužel není dotykový a jeho ovládaní pomocí otočného ovladače je silně krkolomné). Přestože je středový panel natočen mírně k řidiči, tlačítka mlhovek jsou špatně dostupná (naleznete je téměř až u spolujezdce). Nevyhovovalo mi ani ovládání tempomatu na páčce umístěné příliš nízko pod volantem. Rovněž tlačítko vyhřívání sedadel mohli ve Fiatu umístit jinam (naleznete ho nelogicky pod pákou ruční brzdy). Nevychytané jsou také odkládací prostory. Například držák na nápoje vedle ruční brzdy neudrží půllitrovou PET láhev a větší prostě nepojme. Ve všech ostatních ohledech nelze mít k interiéru závažnější připomínku. Snad jen výhled dozadu by mohl být lepší.

Zavazadlový prostor pojme na 400 litrů zavazadel. Po sklopení opěradel zadních sedadel tuto hodnotu můžete vylepšit na 1175 litrů. Velikostí a pravidelným tvarem patří tento "kufr" ke špičce segmentu nižší střední třídy. Nepotěší vyšší nakládací hrana a průměrnou variabilitou.

(+) sedadla
(+) prostornost
(+) zavazadelník
(-) nelogické umístění některých ovladačů
(-) méně odkládacích prostor
(-) horší výhled dozadu

Motor: pružný a úsporný

Bravo může pohánět benzínová atmosférická čtrnáctistovka s výkonem 66 kW nebo její přeplňovaná verze T-Jet s výkonem 88 kW popř. 1,4 ve verzi MultiAir o výkonu 103 kW, která tvoří vrchol nabídky benzínových motorů. Příznivcům nafty je určená šestnáctistovka MultiJet ve dvou výkonnostních verzích (77 nebo 88 kW). Nejnáročnějším je určen dvoulitrový MultiJet s výkonem 121 kW, který není v nižší střední třídě příliš obvyklým zjevením. Všechny pohonné jednotky jsou výhradně spojeny s šestirychlostní manuální převodovkou.

Námi testovaný přeplňovaný vznětový dvoulitr se objevil pod kapotou Brava již na podzim roku 2008. Konstrukčně vychází z dobře známé devatenáctistovky MultiJet oproti které má zvětšené vrtání i zdvih. Díky tomu se může pochlubit výkonem 121 kW a maximem točivého momentu 360 Nm již při 1750 ot./min. Otočením klíčku v zapalovaní se diesel probudí za doprovodu mírných vibrací a jemného dunění. Během studených rozjezdů překvapí pískáním turbodmychadla. Po zahřátí všechny neduhy rychle mizí a motor můžete klidně srovnávat s nejlepšími čtyřválci v kategorii. Dvoulitr ochotně zrychluje od 1500 ot./min., přičemž velmi ochotně nabírá na síle. Plynulé zrychlení končí až u hranice pěti tisíc otáček, kdy zasahuje omezovač. V běžném provozu se však otáčky budou pohybovat nejčastěji do 3000 ot./min. Díky velkému turbodmychadlu dokáže Bravo zrychlovat z jakýkoliv otáček či rychlosti. Je jedno, jestli se "plužíte" na trojku čtyřicítkou nebo uháníte "stosedmdesátkou" po dálnici. Tento dvoulitrový vznětový čtyřválec vždy ochotně zrychlí. Přestože Bravo váží nadprůměrných 1435 kg, velký diesel si s ním hravě poradí (stovku zvládá za 8,2 sekundy a rozjede se až na 215 km/h). Dvoulitr navíc patří k velmi úsporným agregátům. V praxi s ním můžete při solidní dynamice jezdit v kombinovaném cyklu za šest litrů (výrobce udává 5,1 l/100 km). Na jednu palivovou nádrž o objemu 58 litrů tak ujedete klidně více než 800 km. Pravým revírem tohoto motoru jsou dálnice.

(+) pružnost
(+) lineární přísun výkonu
(+) spotřeba a dojezd

Jízdní vlastnosti: raději dálnice než okresky

Dálnice Bravu s velkým dieselem pod kapotou doslova svědčí. Vyniká výbornou stabilitou v přímém směru a zároveň akustickou pohodou. Horší je to na okresních cestách, kde se chová zpomaleně a nedotáčivě. Pro běžnou jízdu je podvozek přes použití jednoduché klikové nápravy plně dostačující a až mile překvapující. Fiatu se povedlo dobře odladit známý podvozek z hranatého Stila na jedničku, když vpředu posílil nápravu MacPherson. Celkově je Bravo poddajné a nechá si líbit i hrubší zacházení. Není sice tak přesvědčivý jako podvozek Focusu nebo Mazdy3, pro většinu jízd však postačí. Navíc robustní karoserie působí velmi tuhým dojmem, což jen umocňuje pocit vlády nad vozem. Bravo si vede dobře i po stránce odhlučnění.

U sportovně pojatého hatchbacku bych očekával především komunikativnější řízení a řazení s kratšími a přesněji vymezenými dráhami. Brzdy sice odpovídají výkonu, ale mají vcelku pomalý nástup. Podvozek stojící na sedmnáctipalcových kolech je stále přijatelně komfortní. Přestože je posádka o krátkých nerovnostech dosti informována, není obtěžována. S Českými rozbitými silnicemi se Bravo vypořádá překvapivě dobře.

(+) jízda v přímém směru
(-) jízda v zatáčkách

Závěr: dálniční express

Testované Bravo s dvoulitrovým dieselem pod kapotou se nejlépe hodí na zdolávání dlouhých vzdáleností při kterých si říká o skromný přísun paliva a zajišťuje vždy nadprůměrnou dynamiku. S cenovkou přesahující půl milionu korun to však bude mít Bravo 2.0 MultiJet těžké. Daleko častěji zákazníci sáhnou po 1,6 MultiJet, která nabízí dostačující výkon s přijatelnější cenovkou (-140.000 Kč). Základní verzi modelu Bravo 1.4 16V ve výbavě Active pořídíte za 269.900 Kč. Námi testovaná verze ve výbavě Sport přijde zájemce minimálně na 529.900 Kč (s příplatky na 677.700 Kč).