Fiat Sedici - 4x4=16

Fiat Sedici se snaží skloubit výhody vozů SUV, MPV a miniaut. Tento crossover je postaven na základu japonské automobilky Suzuki a my ho otestujeme ve verzi s italským vznětovým srdcem, které známe z nedávné recenze Multiply. Sedici není ve srovnání s bratříčkem SX4 příliš úspěšné. Suzuki dokázalo za první pololetí letošního roku prodat přes 800 kusů (5 místo ve třídě) oproti 18 ks u Fiatu. Co stojí za tímto obrovským rozdílem téměř totožných modelů? Jaký je Fiat Sedici (šestnáct)?

Karoserie: pohledný prcek

Kompaktní Sedici je postaveno na pouhých čtyřech metrech a jedenácti centimetrech. Stejnou délku má v současné době celá řada malých automobilů (například Roomster). Karosérii navrhl známý Giugiaro. Díky tomu Sedici/SX4 vypadají lehce a zároveň robustně. Bohatě prosklená kabina poskytuje výborný výhled. Krátké převisy, obložení boků a ochranné (plastové) prvky vypovídají o schopnostem mimo silnici.

Interiér: chybičky se najdou

Výše umístěné sedáky a dostatečný úhel otevírání dveří usnadňují nastupování do vozu. Přední sedadla nabízejí dostatek prostoru a nalezení správné pozice za volantem je otázkou chvíle. Veškeré ovladače jsou umístěny na dosah a jejich ovládání je intuitivní. Volant lze nastavit výškově a má ideální průměr i akorát tloustý věnec. Kolébkový volič jízdních režimů najdeme napravo od páky ruční brzdy spolu s tlačítky vyhřívání předních sedadel. Kabina nabízí dostatek odkládacích prostorů a různých skříněk. Nepotěšilo mě netradiční ovládání navigace, složitější menu autorádia a celkově malý displej na středovém panelu.

Zavazadlový prostor pojme v základním uspořádání příliš neoslnivých 270 litrů zavazadel. Navíc pod dnem nalezneme pouze dojezdovou rezervu. V případě rodinného výletu budou majitelé nuceni poskládat věci mezi jednotlivé pasažéry a nebo si pořídit "rakev" na střechu. Při výletu pouze dvou cestujících je situace velmi dobrá. Již při sklopení opěradel zadních sedadel lze převést dostatečné množství zavazadel. Pokud po sklopení opěradel zatáhnete za šňůrky v kufru, odjistíte sedáky a celé sedačky můžete uchytit za opěradla předních sedadel. Zamrzí nemožnost sedadla úplně vyjmout (pak by bylo možné převážet i jízdní kola).

(+) prostornost
(+) pohodlná zadní sedadla
(+) ergonomie
(+) odkládací plochy
(+) výhled
(-) nestandardní ovládání navigace a malý displej
(-) praskání v řidičově sedadle
(-) menší variabilita
(-) absence signalizace nezapnutých bezp. pásů /u spolujezdce/

Motor: zvolte japonské nebo italské srdce

Pod kapotou Sedici je možné mít benzínovou jedna-šestku s variabilním časováním ventilů a výkonem 79 kW japonské produkce, nebo italský vznětový agregát 1,9 Multijet se systémem přímého vstřiku paliva do válců (Common-Rail) o výkonu 88 kW. Ten se také staral o pohon námi testovaného modelu. Zmíněný maximální výkon je dostupný v 3500 otáčkách a maximum točivého momentu 280 Nm je dostupné při 2050 ot./min. Tyto hodnoty postačí u třináct metráku těžkého vozu na maximální rychlost 190 km/h, resp. 180 km/h ve verzi 4x4. Zrychlení z 0-100 km/h proběhne za 1035 s, resp. 11,2 s. Výkon je přenášen pomocí šestistupňové manuální převodovky na přední nebo všechny kola pomocí elektromagnetické spojky, která pracuje ve třech režimech (2 WD, Auto, Lock). Automatické připojování pohonu zadní nápravy probíhá rychle a nepozorovatelně. Spotřebě jsme se věnovali v samostatném článku, který naleznete .

(+) spotřeba
(+) dostatek výkonu
(+) reakce na plynový pedál
(-) hrubší chod

Jízdní vlastnosti: štika ve městě i mimo silnici

Před testem Fiatu Sedici jsem se obával jízdních vlastností. Kombinace vzpěr McPherson vpředu a vlečených ramen se zkrutnou příčkou vzadu nedává příliš šancí na výborné jízdní vlastnosti. O to větší překvapení se událo po několika kilometrech. Vůz reaguje na pokyny řidiče znamenitě a splní každé jeho přání s dostatečnou dávkou jistoty. Dokonce hrubší zacházení mu není proti mysli. Podvozek se povedlo naladit doslova znamenitě. Dokonce i filtrování většiny nerovností se děje úspěšně. Samozřejmě, chybí komfort víceprvku, ale rozdíl není tak propastný, abych musel volat po modernějším a dražším řešení v zavěšení zadní nápravy. Sedici přes vyšší stavbu nezná náklony v zatáčkách a chová se i při vysokých rychlostech klidně.

Funkci Lock využijete zejména při jízdě mimo silnice v nezpevněném terénu. Otočením ovladače umístěného na středovém tunelu do polohy Lock se uzavře dělení točivého momentu v poměru 50:50 mezi obě nápravy. Po překročení 60 km/h se režim automaticky vrátí do polohy Auto, což pozná pomocí grafického symbolu v přístrojovém štítě. V nabídce nechybí dvě verze pohonu. Můžete vybírat mezi vozem s poháněnou pouze jednou nápravou, nebo vozem s možností pohonu 4x4. Ten zajisté oceníte na kluzkém povrchu nebo v lehčím terénu. Řízení řidiče zrovna nezahrnuje informace, přesto k němu nemohu mít větší výhrady. Řazení patří k průměru. Dráhy jsou sice přesně vymezeny, ale patří k delším a občas je nutné zápasit se zpátečkou. Brzdy odvádějí doslova znamenitou práci.

(+) brzdy
(+) schopnosti podvozku
(-) horší tlumení některých nerovností

Závěr: dobrá volba

Testované Sedici s jedna-devítkou pod kapotou je ideální rodinnou kombinací. Silný vznětový agregát spolu s kompaktními rozměry a poměrně lehkou stavbou zaručují úsporný provoz a zajišťují nadprůměrnou dynamiku. Sedici poskytuje solidní komfort cestování, nezalkne se dlouhých cest ani lehčího terénu. Pokud vlastníte chalupu v horách a nechcete na Štědrý den vyprošťovat svého plechového miláčka ze závějí, je Sedici velmi dobrou volbou. V nabídce je i levnější verze s pohonem pouze přední nápravy, která vyhoví 80% zákazníkům.