Ford C-Max 1,6 TDCi Titanium - test spotřeby

Jen pár týdnů nás dělí od testu spotřeby s dvoulitrovým vznětovým motorem. Dnes po řadě ohlasů přinášíme test slabší vznětové jednotky. Dieselová šestnáctistovka se objevila v našem testu již dvakrát. Prvně pod kapotou Volva a podruhé v Citroënu Grand . Agregát poskytuje na svůj objem solidní výkon a řada motoristů ho považuje za nejúspornější pohonnou jednotku pro model C-Max. Celou redakci zajímalo, zda je tomu tak i ve skutečnosti a zda reálný výkon nezaostává za papírovými hodnotami. Závěrem testu vyhodnotím, která vznětová pohonná jednotka se pro C-Max více hodí.

Podmínky testu: Ve voze cestoval pouze řidič. Teplota vzduchu se pohybovala v rozmezí 16-17°C a doprava v hlavním městě i mimo něj byla celkem plynulá. Na dálnici panoval řídký provoz. Vůz měl v době testu najeto mírně přes 8.000 kilometrů a tankovaným palivem se stala motorová nafta. Tankování probíhalo u stejného stojanu na stejné čerpací stanici, vždy až po okraj nádrže. (Naměřené údaje porovnám závěrem testu s údaji palubního počítače).

Popis trasy: trasa začíná u čerpací stanice na Plzeňské ulici směrem do centra. Po úplném dotankování palivové nádrže trasa pokračuje cca 500 metrů dále směrem do centra, kde na světelné křižovatce odbočuji doprava do Jinonické ulice. Následuje Klikatá, Karlštejnská, Řeporyjská. To se již dostávám na Jeremiášovou ulici, ze které zanedlouho odbočuji Smíchovskou ulicí do městské části Řeporyje. Odtud "frčím" Dalejskou pod železniční viadukt na obec Zadní Kopanina před kterou opět odbočuji prudce doprava a směřuji na obec Ořech. Následuje Chýnice, Kuchař, Vysoký Újezd, Lužce a konečně v Loděnicích najíždím na dálnici D5 po které pokračuji až na její konec, kde sjíždím Bucharovou ulicí zpět do Motola na Plzeňskou a posléze končím na místě výjezdu.

Celý okruh měří 47-48,2 km. Podíl dálnice, obce a komunikace mimo obce je vždy zastoupen přibližně třetinovým podílem.

Okruh I. aneb ekonomicky a komfortně - po dotankování nádrže vyrážím s lehkou nohou na plynovém pedálu směrem do centra. Provoz není nikterak hustý a po pár minutách opouštím hlavní město. Následuje pohodová jízda mezi obcemi. C-Max vydatně potlačuje vnímání rychlosti a tak při devadesátce si myslíte že jedete o poznání pomaleji. Před nájezdem na dálnici ukazuje palubní počítač spotřebu 6,2 litru, což není špatné. Závěrečné klesání však snižuje spotřebu na přijatelných 5,7 litru i přes absenci šestého rychlostního stupně. Pětka je dlouhá, a tak jízda stodesítkou je velmi příjemná. K čerpací stanici dojíždím za dobrých 50 minut průměrnou rychlostí 63 km/h.

* - v přepočtu 31,50 Kč za litr (cena v době testu)

Okruh II. aneb podruhé o něco svižněji - po dotankování opět usedám za volant a vyrážím na druhé kolečko, tentokráte s těžší nohou na plynovém pedálu. Při rozjezdu využívám plného výkonu motoru. Bohužel provoz postupně zhoustl. Město opouštím s malým zdržením díky nákladnímu vozu, který nemohl vybrat ostrou zatáčku pod železničním viaduktem v Řeporyjích. Proto šlapu na plyn a vznětovou jedna-šestku doslova ždímu. Ta se nechá lehce vytáčet a poskytuje solidní dynamiku. V zatáčkách se podvozek C-Maxu chová předvídatelně, jen bych uvítal ostřejší brzdy. Před nájezdem na dálnici se zdržuji dalších pět minut u železničního přejezdu. Na dálnici jedu jako vždy mírně nad rychlostním limitem a okruh dokončuji za neoslnivých 47 minut se závěrečnou spotřebou 7,9 litru, která je však ovlivněná danými překážkami.

V další tabulce se podíváme na odchylku průměrné spotřeby naměřené palubním počítačem ve srovnání s námi naměřenou spotřebou pomocí dotankování do úplně plné nádrže.

V další tabulce si porovnáme dnes testovanou vznětovou jedna-šestku s nedávno testovaným dvoulitrovým motorem, taktéž naftovým. Ten se při ekonomické jízdě ukázal v dobrém světle. Byl úspornější než slabší šestnáctistovka díky spojení se šestistupňovou převodovkou, která šetřila palivo zejména na dálnici. Oproti tomu šestnáctistovka dosáhla o něco lepšího výsledku v rychlejším okruhu, který však ovlivnila zvýšená hustota příměstského provozu.

V poslední tabulce porovnám jednotlivé údaje průměrné spotřeby prezentované výrobcem s mnou naměřenými hodnotami průměrné spotřeby na základě palubního počítače. Ve městě C-Max potřeboval k pohybu v průměru 6,9-7,5 litru paliva na každých sto kilometrů v závislosti na hustotě dopravy. Při jízdách mimo město si čtyřválec řekl o 4,7 l/100 km. V kombinovaném provozu se většinou vejdete do 6 litrů na 100 km. Vyznavači svižnější jízdy musí počítat se spotřebou kolem 6,5 litrů a agresoři s hodnotou 8,5 l / 100 km. Na trase dlouhé 500 km představující kombinovaný provoz motor C-Maxe spotřeboval během ostřejší jízdy 6,5 litru paliva na každých sto kilometrů.

Závěr:

Ford C-Max se vznětovou jedna-šestkou je dobrou volbou pro řidiče, kteří nejezdí často dlouhé trasy po dálnicích. Dálničním sprinterům bych rozhodně doporučil dříve testovaný vznětový dvoulitr, který měl síly na rozdávání. Jedna-šestka pomaleji nabírá ztracenou rychlost oproti dvoulitru a odezva plynu není okamžitá. Oba agregáty dosahují stejných hodnot průměrné spotřeby, přičemž při delších jízdách exceluje silnější dvoulitr. Paradoxně dosahuje nižší spotřeby než šestnáctistovka, která má s vozem více práce. Ta však osmdesáti procentům řidičům bohatě postačí. Jelikož patřím k náročnějším řidičům, volil bych dvoulitr, který mi byl schopen dodat dostatku síly kdykoliv se mi zachtělo.